21 C 87/2016-485 — Obvodní soud pro Prahu 4

1. Žalobkyně se návrhem podaným ke zdejšímu soudu dne 18. 3. 2016 domáhala po žalované zaplacení částky 124 150 762,75 Kč s příslušenstvím. Žalobkyně odůvodnila žalobu tím, že jako povinně vykupující obchodník s elektřinou vykupovala v období od 1. 1. 2013 do 31. 3. 2014 elektřinu z výroben elektřiny vyrábějících elektřinu ze slunečního záření [příjmení] [jméno] – [právnická osoba] provozované [právnická osoba] - Sun s.r.o., se sídlem [adresa žalované] (dále jen„ [jméno] - [příjmení]“), [anonymizována dvě slova] - [právnická osoba], provozované [právnická osoba], [anonymizováno], se sídlem [adresa žalované] (dále jen„ VT - [příjmení]“) a [příjmení] [jméno] – [právnická osoba], provozované [právnická osoba] – [právnická osoba], se sídlem [adresa žalované] (dále jen„ [jméno] - [příjmení]“) (výrobny elektřiny dále společně též jako„ výrobny elektřiny“ a uvedené společnosti dále též jako„ výrobci elektřiny“). Tyto výrobny elektřiny byly připojené k regionální distribuční soustavě provozované žalovanou, která měla do 31. 12. 2012 dle tehdy účinného znění zákona č. 180/2005 Sb., o podpoře výroby elektřiny z obnovitelných zdrojů energie, (dále jen„ zákon o OZE“) povinnost vykupovat veškerou elektřinu z obnovitelných zdrojů připojených k její regionální distribuční soustavě. Účinností zákona č. 165/2012 Sb., o podporovaných zdrojích energie, (dále jen„ zákon o POZE“) dne 1. 1. 2013 se povinně vykupujícím stala namísto žalované žalobkyně. Žalobkyně obdržela od žalované údaje o výrobnách elektřiny a to včetně informace o datu jejich uvedení do provozu, ke kterému mělo dojít do konce roku 2010 Tyto údaje žalobkyně využila k uzavření smluv o výkupu elektřiny s uvedenými výrobci elektřiny. V dubnu 2014 žalobkyně zjistila od [právnická osoba], a.s., se sídlem [adresa], [PSČ] [obec a číslo], (dále jen„ [právnická osoba]“), že ta považuje uvedené výrobny elektřiny za uvedené do provozu až v roce 2011, což následně potvrdila i rozhodnutí Energetického regulačního úřadu (dále jen„ ERÚ“) a civilních soudů. Žalobkyni tak dle jejího tvrzení vznikla v důsledku poskytnutí nesprávných informací o datech uvedení výroben elektřiny do provozu škoda spočívající v rozdílu mezi výkupní cenou vyplacenou jednotlivým výrobcům a výkupní cenou, na kterou měli výrobci elektřiny nárok vzhledem ke skutečnému datu uvedení výroben do provozu. Ten žalobkyně vyčíslila na částku 124 150 762,75 Kč. 2. Návrhem na rozšíření žaloby podaným ke zdejšímu soudu dne 18. 5. 2017 žalobkyně navrhla rozšíření žaloby o náhradu škody vzniklou v důsledku totožného skutkového a právního stavu v bezprostředně navazujícím období od 1. 4. 2014 do 31. 7. 2014. Soud rozšíření žaloby připustil. 3. Žalovaná s uplatněným nárokem nesouhlasila a navrhla zamítnutí žaloby. Žalovaná uvedla, že neporušila žádnou právní povinnost, když neměla žádnou povinnost informace o výrobnách elektřiny žalobkyni poskytnout a pokud přesto informace žalobkyni poskytla, učinila tak dobrovolně. Žalovaná trvá na tom, že dle jí dostupných informací byly uvedené výrobny elektřiny uvedeny do provozu před koncem roku 2010 a uvedla, že nesprávnými informacemi o uvedení výroben elektřiny do provozu disponuje [právnická osoba] Dle žalované žalobkyni dále nevznikla žádná škoda, když ta se může domáhat doplacení částky po [právnická osoba], nebo vydání bezdůvodného obohacení od výrobců elektřiny. Dále žalovaná uplatnila námitku promlčení u části nároku. Žalovaná dále tvrdila, že žalobkyně měla vědět o možné chybě v předaných informacích již od roku 2013 a přesto nadále vyplácela výkupní cenu v plné výši namísto toho, aby minimalizovala škodu. 4. Po provedeném dokazování soud zjistil následující: 5. Výrobcům elektřiny byly dne 31. 12. 2010 Energetickým regulačním úřadem uděleny licence k výrobě elektřiny. Téhož dne nabyla rozhodnutí o udělení licencí právní moci. (zjištěno z rozhodnutí o udělení licence č. j. 13915-23/2010-ERU, č. j. 13916-26/2010-ERU a č. j. 13917-23/2010-ERU) 6. Žalobkyně jako povinně vykupující uzavřela s výrobci elektřiny dne 28. 12. 2012 smlouvy o výkupu elektřiny z obnovitelných zdrojů, které nabyly účinnosti dne 1. 1. 2013. Na základě jednotlivých smluv se žalobkyně zavázala odebírat elektřinu a platit za ni cenu stanovenou cenovým rozhodnutím ERÚ účinným v době realizace výkupu a to s ohledem na to, že zdrojem elektřiny je obnovitelný zdroj, jednotlivý výrobci se zavázali dodávat elektřinu požívající práva na podporu podle zákona o POZE. (zjištěno ze smlouvy o výkupu elektřiny z obnovitelných zdrojů [číslo] ze dne 28. 12. 2012 ([právnická osoba]), [číslo] ze dne 28. 12. 2020 ([jméno] – [právnická osoba]) a [číslo] ze dne 28. 12. 2020 ([jméno] [právnická osoba])) 7. Žalovaná poskytla před uzavřením výše uvedených smluv žalobkyni údaje o jednotlivých výrobnách elektřiny v rozsahu dle přílohy č. 1 a 5 k vyhlášce č. 346/ 2012 Sb., o termínech a postupech výběru formy podpory, postupech registrace podpor u operátora trhu, termínech a postupech výběru a změn režimů zeleného bonusu na elektřinu a termínu nabídnutí elektřiny povinně vykupujícímu (registrační vyhláška), ve znění pozdějších předpisů (dále jen„ registrační vyhláška“). Ohledně všech tří výroben žalobkyně uvedla jako datum uvedení výrobního zdroje elektřiny do provozu„ do konce roku 2010“ a jako termín připojení výrobního zdroje elektřiny 22. 12. 2010. V průvodním dopise žalovaná uvedla, že data předává na základě zákona o POZE a výše uvedené prováděcí vyhlášky. (zjištěno z dopisu ze dne 10. 12. 2012 a údajů z přílohy č. 1 k vyhlášce č. 346/ 2012 Sb. k jednotlivým výrobnám elektřiny) 8. K datu 1. 1. 2013 byl zřízen centrální systém OTE sloužící pro administraci výplaty provozní podpory. Po tomto datu byla zpřístupňována data o jednotlivých výrobnách. (zjištěno ze sdělení [právnická osoba], [anonymizováno] poskytnutého na žádost soudu dne 13. 12. 2019) 9. Žalobkyně byla po uzavření výše uvedených smluv informována ze strany [právnická osoba], se sídlem [adresa], [PSČ], Slovensko, (dále jen„ [příjmení] banka“) o zřízení zástavního práva k pohledávkám vůči zástavnímu dlužníku [právnická osoba] a ze strany [anonymizována dvě slova], [příjmení] [příjmení], se sídlem [adresa], Lucembursko, (dále jen„ [anonymizována dvě slova]“ o zřízení zástavního práva k pohledávkám vůči zástavním dlužníkům [anonymizována dvě slova] - [právnická osoba] a [příjmení] [jméno] [právnická osoba], z čehož vyplývala povinnost žalobkyně platit veškeré platby ve prospěch těchto společností na účet jejich zástavních věřitelů. (zjištěno ze smlouvy o zřízení zástavního práva k pohledávkám č. 006/10/500080/ C/001 ze dne 9. 11. 2010 ([jméno] – [právnická osoba]), z oznámení o zřízení zástavního práva ze dne 4. 4. 2013 vůči spolčenosti [anonymizována dvě slova] - [právnická osoba] a z oznámení o zřízení zástavního práva ze dne 4. 4. 2013 vůči spolčenosti [právnická osoba]) 10. Výkupní cena elektřiny vyrobené využitím slunečního záření pro výrobny elektřiny s instalovaným výkonem nad 30 kW uvedené do provozu v období od 1. 1. 2010 do 31. 12. 2010 činila v průběhu roku 2013 částku 12 903 Kč/MWh, v případě výroben s instalovaným výkonem nad 100 kW uvedených do provozu v období od 1. 1. 2011 do 31. 12. 2011 částku 5 723 Kč/MWh (zjištěno z Energetického regulačního věstníku ERÚ částka 8/ 2012 vydaného dne 27. 11. 2012) 11. Výkupní cena elektřiny vyrobené využitím slunečního záření pro výrobny elektřiny s instalovaným výkonem nad 30 kW uvedené do provozu v období od 1. 1. 2010 do 31. 12. 2010 činila v průběhu roku 2014 částku 13 161 Kč/MWh, v případě výroben s instalovaným výkonem nad 100 kW uvedených do provozu v období od 1. 1. 2011 do 31. 12. 2011 částku 5 837 Kč/MWh (zjištěno z Energetického regulačního věstníku ERÚ částka 7/ 2013 vydaného dne 28. 11. 2012) 12. Výrobci elektřiny vystavovali žalobkyni na základě množství odebrané elektřiny faktury za jednotlivé kalendářní měsíce, které byly splatné vždy v následujícím měsíci. Žalobkyně na jejich základě za období od 1. 1. 2013 do 31. 7. 2014 zaplatila bez DPH [právnická osoba] - [příjmení] 127 521 504,32 Kč, [právnická osoba] 61 034 493,92 Kč a [právnická osoba] – [příjmení] 144 467 314,10 Kč. Za všechny výrobní zdroje šlo tedy celkem o částku 333 023 312,34 Kč. Výrobci žalobkyni v roce 2013 dodali celkem 14 765 156 KWh a v lednu až červenci 2014 celkem 10 826 931 kWh. (zjištěno z faktur vystavených výrobci elektřiny v období od 1. 1. 2013 do 31. 7. 2014) 13. Žalobkyně zjistila možné nesrovnalosti ohledně skutečného uvedení výroben elektřiny do provozu v dubnu 2014 při přípravě regulačních výkazů pro ERÚ, když vyšlo najevo, že [právnická osoba], a.s. zřejmě považuje předmětné výrobny elektřiny za uvedené do provozu až v roce 2011 a tudíž žalobkyni proplácí zpětně nižší rozdíl mezi výkupní cenou uhrazenou žalobkyní výrobcům a hodinovou cenou ve smyslu § 13 odst. 2 zákona o POZE. Na to žalobkyně reagovala dopisem zaslaným [právnická osoba], a.s., kterým žádala o sdělení skutečností, na jejichž základě jsou předmětné výrobny elektřiny touto s