38 C 245/2021-22 — Obvodní soud pro Prahu 4

1. Žalobkyně se žalobou podanou nadepsanému soudu dne [datum] domáhala zaplacení v záhlaví uvedené částky s příslušenstvím z titulu nezaplaceného nájemného za rok 2021 za užívání pozemku parc. [číslo] o výměře 22 m2, zastavěná plocha a nádvoří, dle smlouvy o nájmu nemovité věci [číslo] č.j. [spisová značka] [číslo]. 2. Žalovaná se k žalobě nevyjádřila a zůstala v řízení nečinná. 3. Vzhledem k tomu, že žalovaná má vietnamské státní občanství, v dané věci se tedy jedná o řízení s cizím prvkem. Vzhledem k tomu, že Smlouva mezi Československou socialistickou republikou a Vietnamskou socialistickou republikou o právní pomoci ve věcech občanských a trestních se nevztahuje na problematiku občanskoprávních závazkových vztahů, a v dané věci se jedná o právní poměr vyplývající z dohody o uznání dluhu je dána pravomoc českých soudů na základě čl. 4 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1215/2012 ze dne [datum], o příslušnosti a uznávání a výkonu soudních rozhodnutí v občanských a obchodních věcech (Brusel I bis), přičemž příslušnost českých soudů věc projednat je dána na základě čl. 4 cit. nařízení. 4. Studiem spisu soud zjistil, že ve věci je možné rozhodnout i na základě předložených listinných důkazů, proto dle § 115a zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu, (dále jen „o. s. ř.”), vyzval usnesením žalobkyni a žalovanou ke sdělení ve stanovené lhůtě, zda souhlasí s tím, aby ve věci bylo rozhodnuto bez nařízení jednání a poučil je, že pokud se v této lhůtě nevyjádří, bude mít soud za to, že souhlasí. Výzva byla žalované doručena náhradním způsobem dle § 49 odst. 4 o. s. ř. dne [datum] a žalobkyni dne [datum]. Na tuto výzvu nebylo ze strany žalované do současné doby nijak reagováno, přičemž žalobkyně uvedla, že souhlasí s tím, aby ve věci bylo rozhodnuto bez nařízení jednání. Soud tedy uzavřel, že oba účastníci souhlasí s rozhodnutím věci bez nařízení jednání, a tímto způsobem pak ve věci rozhodl. 5. Předmětem řízení je peněžité plnění nepřevyšující částku 10 000 Kč. Soud proto postupoval podle § 157 odst. 4 zák. o.s.ř. a z provedených důkazů (výpis z [list vlastnictví]; sdělení informací o pobytu žalované ze dne [datum]; smlouva o nájmu [číslo] ze dne 16. 12. 2014 č.j. [spisová značka] [číslo]; přípis ze dne [datum] a ze dne [datum] a ze dne [datum] včetně doručenek) učinil následující závěr o skutkovém stavu: 6. Žalobkyně v postavení pronajímatelky a žalovaná v postavení nájemkyně uzavřely dne [datum] smlouvu o nájmu nemovité věci [číslo] č.j. [spisová značka] [číslo], jejímž předmětem byl pozemek parc. [číslo] o výměře 22 m2, zastavěná plocha a nádvoří, jehož součástí je stavba [obec], č.e. [anonymizováno], garáž, [list vlastnictví], vše v k.ú. [obec] – [obec]. [příjmení] předmětné nemovité věci je Česká republika a žalobkyně je jako organizační složka státu příslušná s ní hospodařit. Žalobkyně se zavázala přenechat předmětnou věc žalované k dočasnému užívání a žalovaná se zavázala platit za to nájemné a věc užívat jako řádný hospodář k ujednanému účelu. Nájem byl sjednán na dobu od [datum] do [datum]. Nájemné bylo sjednáno ve výši 682 Kč ročně, se splatností vždy 20. 2. běžného kalendářního roku. Strany smlouvy si v čl. III odst. 7 smlouvy sjednaly, že žalobkyně může každoročně s účinností na období od 1. ledna upravit výši nájemného v závislosti na růstu spotřebitelských cen v předchozím kalendářním roce podle uvedeného vzorce. Takto upravenou výši nájemného žalobkyně uplatní vůči žalované písemným oznámením a žalovaná se zavázala takto stanovené nájemné pro daný kalendářní rok hradit. Žalobkyně přípisem ze dne 12. 1. 2015 č.j. [spisová značka] 2015 upravila výši nájemného od [datum] pro rok 2015 na 685 Kč, přípisem ze dne 18. 1. 2016 č.j. [spisová značka] 2016 upravila výši nájemného od [datum] pro rok 2016 na 687 Kč a přípisem ze dne 15. 1. 2019 č.j. [spisová značka] 2019 upravila výši nájemného od [datum] pro rok 2019 na 724 Kč. Nájemné pro rok 2020 zůstalo ve stejné výši jako pro rok 2019, tj. v částce 724 Kč/rok. Nájemné pro rok 2021 zůstalo ve stejné výši jako pro rok 2020, tj. v částce 724 Kč/rok. Žalovaná nájemné za rok 2021 ve výši 724 Kč, splatné dne [datum], žalobkyni neuhradila. Žalovaná dluh i přes opakované výzvy dosud neuhradila. 7. Po právní stránce soud posoudil věc následovně: 8. Soud k závěru, že žaloba byla podána po právu, neboť účastnice řízení platně uzavřely nájemní smlouvu ke shora označenému pozemku, kterou soud posoudil dle právní úpravy obsažené v ust. § 2201 a násl. zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (dále jen „o. z.“). Žalobkyně je příslušná v souladu s ust. § 9 zákona č. 219/2000 Sb., o majetku České republiky a jejím vystupování v právních vztazích organizační složkou státu hospodařit s předmětným pozemkem. Žalovaná počínaje dnem [datum] řádně neplnila svou povinnost platit žalobkyni nájemné za rok 2021 ve výši 724 Kč dle této smlouvy a dostala se s její úhradou do prodlení dle ust. § 1968 o. z. Žalobkyně má právo na zaplacení dlužného nájemného ve výši 724 Kč. S ohledem na to, že se žalovaná ocitla v prodlení se zaplacením shora označených nároků, je povinna zaplatit žalobkyni také úroky z prodlení ve smyslu § 1970 o. z. Výše úroků z prodlení se řídí nařízením vlády č. 351/2013 Sb. 9. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 o. s. ř. tak, že přiznal žalobkyni, jež byla v řízení zcela úspěšná, nárok na náhradu nákladů řízení v částce 900 Kč Tyto náklady sestávají z nákladů řízení uplatněných v souladu s § 151 odst. 3 o. s. ř. za použití vyhlášky Ministerstva spravedlnosti č. 254/2015 Sb., dle které účastníkovi řízení, jenž nebyl zastoupen zástupcem podle § 151 odst. 3 o. s. ř. a nedoložil výši hotových výdajů, náleží částka 900 Kč představující 300 Kč za každý ze tří úkonů dle § 2 odst. 3 uvedené vyhlášky (tj. zaslání předžalobní upomínky, sepsání žaloby a písemné vyjádření). 10. Lhůtu k plnění soud určil jako třídenní s počátkem běhu od právní moci rozsudku v souladu s § 160 odst. 1 o. s. ř.