43 C 260/2018-215 — Obvodní soud pro Prahu 4

1. Žalobce se proti žalovaným nakonec domáhal I. určení, že závěť ze dne 27. 7. 2017, sepsaná notářským zápisem NZ [anonymizováno] [rok] JUDr. [jméno] [příjmení], notářkou, je neplatná, II. určení, že žalobce je zákonným dědicem, po zůstaviteli [jméno] [celé jméno žalobce], narozenému [datum] a zemřelému dne [datum]. Žalobu žalobce odůvodnil tak, že [název soudu] projednává prostřednictvím notářky, jako soudní komisařky, JUDr. [jméno] [příjmení], dědické řízení po zůstaviteli [jméno] [celé jméno žalobce], narozenému [datum] a zemřelému [datum], posledně evidenčně bytem [adresa], který byl otcem žalobce. Řízení probíhá pod spisovou značkou [spisová značka] a [spisová značka]. Žalobce tvrdil, že v rámci dědického řízení vyšlo najevo, že zůstavitel zanechal závěť, kterou ustanovil svým jediným dědicem prvou žalovanou, [celé jméno žalované]. Žalobce tvrdí, že uvedená závěť je neplatná, proto podal žalobu na určení její neplatnosti. Žalobce tvrdil, že zůstavitel byl v době sepisu závěti těžce nemocný, závěť byla sepsána v Institutu klinické a experimentální medicíny, na kardiologickém oddělení, v pokoji [číslo] byla sepsána notářským zápisem NZ [anonymizováno] [rok] notářkou, JUDr. [jméno] [příjmení]. Žalobce odkazoval na předchozí právní úpravu, ačkoli závěť byla sepsána v roce 2017, na ust. § 581 občanského zákoníku, zákona č. 40/1964 Sb., ohledně svéprávnosti zůstavitele,v době sepisu závěti. Žalobce tvrdil, že je pravděpodobné, že v důsledku nemoci, pro kterou byl zůstavitel v době sepisu závěti hospitalizován, se nacházel v duševní poruše, která ho činila neschopným právně jednat. Žalobce tvrdil, že dle jeho informací, byl po dobu své hospitalizace zůstavitel zcela izolován od svých blízkých. Dle tvrzení žalobce, prvá žalovaná byla jedinou osobou, která ho navštěvovala. Žalobce uvedl, že nemá žádné podklady k tomu, aby doložil, jakými onemocněními zůstavitel trpěl. Tvrdil, že o závažnosti nemoci otce se dozvěděl až v době jeho úmrtí. Žalobce tvrdil, že jeho otec dříve jednal se všemi svými dětmi bez rozdílu a žádné z jeho dětí se nedopustilo vůči otci jednání, které by mělo mít za následek jejich vydědění. Tvrdil, že o duševní poruše zůstavitele svědčí i to, že ze svých odkazů vynechal i svou dceru, [celé jméno žalované], která tam není uvedena ani jako odkazovník, ani jako dědic a je na ni pamatováno pouze pro případ, že by nedědila prvá žalovaná. Žalobce dále uváděl, že on sám s nějakým pořízením pro případ smrti, se svým otcem nikdy nehovořil. 2. V průběhu řízení do řízení přistoupily další účastnice na stranu žalovanou, paní [celé jméno žalované], jako žalovaná 2) a [celé jméno žalované], jako žalovaná 3) dcery zůstavitele, usnesením Městského soudu v Praze č. j. [číslo jednací]. 3. Prvá žalovaná se k žalobě vyjádřila tak, že jednak není zřejmé, z čeho žalobce dovozuje, že zůstavitel trpěl duševní chorobou a nebyl ve stavu, kdy by byl schopen činit právní úkony, když zároveň uvedl, že k tomuto nemá žádné podklady. Prvá žalovaná odkazovala na lékařskou zprávu z 27. 7. 2017, ze které bylo zjištěno, že pořizovatel závěti utrpěl srdeční selhání, ale jinak je orientovanou osobou, místem, časem i kontextem, spolupracuje, adekvátně reaguje, nemá poruchy řeči, ani hrubé poruchy myšlení. A dále odkazovala na výslech svědků, Bc. [jméno] [příjmení] a Ing. [jméno] [příjmení]. Na rozdíl od žalobce,se prvá žalovaná nedomnívala, že by ve výpovědích svědků závěti, před notářkou, byly rozpory. Doplnila, že zůstavitel,vzhledem ke svému zdravotnímu stavu, nemohl závěť vlastnoručně podepsat, nebo sepsat. Ale žalobce neuvádí žádná tvrzení k tomu, že by jeho zdravotní stav znemožňoval porozumění čtenému textu, když není podstatné, zda závěť byla sepsána na místě nebo předem, podle vůle zůstavitele, ale to,zda byla na místě samém zůstaviteli řádně přečtena a v jeho přítomnosti podepsána. K námitkám žalobce ohledně opomenutí dcery zůstavitele, [celé jméno žalované], třetí žalované, prvá žalovaná uvedla, že jak prvá žalovaná, do té doby manželka zůstavitele, tak jeho dcera, [celé jméno žalované], závěť uznaly za pravou a platnou v celém rozsahu, bez jakýchkoli námitek. Uvedly, že zůstavitel byl zcela způsobilý k právnímu jednání a nijak nezpochybnily důvody k projevu jeho vůle. Dále prvá žalovaná poukazovala na to, že pokud je závěť pořizovaná ve formě notářského zápisu, pak notářský řád obsahuje zvláštní ustanovení o tom, které osoby nemohou působit při sepisování notářského zápisu jako svědci, či tlumočníci, s odkazem na ust. § 66 notářského řádu. [příjmení], které se účastnily podpisu závěti, jako svědci, nejsou osobami vyloučenými z účasti na pořizování závěti. Ing. [jméno] [příjmení] není osobou blízkou ve vztahu k prvé žalované, s odkazem na definici osoby blízké a pan [příjmení] [jméno] [příjmení] nebyl zaměstnancem žalované, ale samostatným státním zaměstnancem se služebním označením rada, dle ust. § 7 odst. 2, písm. d) zákona o státní službě. 4. Druhá žalovaná se k věci vyjádřila tak, že považuje za pravdivé skutečnosti uvedené žalobcem v žalobě. Uvedla, že prvá žalovaná odmítla sdělit, kde je její manžel, otec druhé žalované, hospitalizován, tvrdila, že si nepřeje být kontaktován, tvrdila, že mu prvá žalovaná odebrala mobilní telefon. Dále uvedla, že celá léta, kdy rodiče byli rozvedeni, jezdil zůstavitel matku druhé žalované navštěvovat, když potřebovala něco opravit, nebo jen tak si popovídat. Uvedla, že i k druhé žalované, navštívit druhou žalovanou a její děti, jezdil zůstavitel někdy na zapřenou, aby to prvá žalovaná nevěděla. 5. Třetí žalovaná se k žalobě vyjádřila tak, že stejně jako před notářkou,považuje závěť za pravou a platnou. Má za to, že její otec, ačkoli byl tělesně nemocný, byl duševně,při pořizování závěti,zcela zdráv a způsobilý k právnímu jednání. Proto tedy otcovu poslední vůli nezpochybňuje a navrhovala, aby žaloba byla zamítnuta. 6. Po provedeném dokazování má soud za prokázány následující skutečnosti. 7. Ze spisu [název soudu], sp. zn. [spisová značka], [spisová značka], bylo zjištěno, že zde bylo zahájeno dědické řízení,ohledně zemřelého [jméno] [celé jméno žalobce], narozeného [datum], zemřelého [datum], s posledním místem trvalého pobytu [obec a číslo] – [obec], [ulice a číslo], s faktickým pobytem [adresa]. Z úmrtního listu bylo zjištěno, že vypravitelem pohřbu byla manželka, [celé jméno žalované], prvá žalovaná. 8. V průběhu dědického řízení bylo zjištěno, že byla dohledána závěť,uložená u notářky JUDr. [jméno] [příjmení], se sídlem v [obec]. Závěť byla zaslána notářce do dědického spisu dne 16. ledna 2018. 9. Z Protokolu o zjištění stavu a obsahu závěti č. j. [spisová značka], bylo zjištěno, že byl zápis sepsán notářkou JUDr. [jméno] [příjmení], listina byla uložena ve sbírce listin u notářky. Jako osoby, které listinu podepsaly, byla uvedena manželka, [celé jméno žalované] a svědci právního jednání Bc. [jméno] [příjmení] a Ing. [jméno] [příjmení]. 10. Z Notářského zápisu NZ [anonymizováno] [rok], sepsaného dne 27. 7. 2017 v Institutu klinické a experimentální medicíny v [obec a číslo], na kardiologickém oddělení, v pokoji [číslo] JUDr. [jméno] [příjmení], notářkou, se sídlem v [obec], bylo zjištěno, že touto smlouvou došlo k zúžení zákonem stanoveného rozsahu společného jmění manželů, p. [celé jméno žalobce] a prvé žalované, účastníci prohlásili, že mají ve společném jmění manželů pozemek parc. [číslo] zastavěnou plochu a nádvoří, jehož součástí je stavba [adresa], rodinný dům, na pozemku parc. [číslo] zahradu parc. [číslo] vše zapsáno na [list vlastnictví] pro [územní celek], [katastrální uzemí], u [stát. instituce], Katastrální pracoviště Praha, na základě kupní smlouvy ze dne 28. 4. 2005, s vkladem práva do katastru nemovitostí,s právními účinky vkladu od 29. 4. 2005. Tímto notářským zápisem došlo ke zúžení SJM, kdy nadále nebudou do SJM, s účinky ode dne vkladu do katastru nemovitostí, spadat uvedené nemovitosti a stanou se výlučným vlastnictvím manželky [jméno] [celé jméno žalobce], [celé jméno žalované], narozené [datum]. Bylo zde uvedeno, že tento zápis je v souladu se souhlasným prohlášením účastníků a dalšími dokumenty, které byly notářce předloženy. O tomto byl notářský zápis sepsán, účastníkům [jméno] [celé jméno žalobce] a [celé jméno žalované] přečten a jimi v plném rozsahu schválen. Přítomnými svědky úkonu byli Bc. [jméno] [příjmení] a Ing. [jméno] [příjmení], kteří prohlásili, že byli přítomni po celou dobu projevu vůle [jméno] [celé jméno žalobce] o tom, co má být pojato do notářského zápisu, při předčítání notářského zápisu a při tom, kdy jej účastník [jméno] [celé jméno žalobce] schválil. Notářský zápis byl přítomnými svědky úkonu, účastnicí [celé jméno žalované] a notářkou podepsán. 11. Dále z Protokolu [spisová značka] bylo zjištěno, že byla ve sbírce listin u notáře uložena závěť sepsaná notářkou JUDr. [jméno] [anonymizováno] formě notářského zápisu. 12. Z Notářského zápisu NZ [anonymizováno] [rok] bylo zjištěno, že byl také sepsán na místě v Institutu klinické a experimentální medicíny n