§ 15 Zákon občanský zákoník – Všeobecná ustanovení

Stručně

Paragraf 15 občanského zákoníku definuje dva základní pojmy: právní osobnost jako způsobilost mít práva a povinnosti, a svéprávnost jako způsobilost nabývat práva a zavazovat se k povinnostem vlastním právním jednáním.

Co to znamená v praxi

• Každý člověk má od narození právní osobnost, což znamená, že může být nositelem práv (např. právo na život, vlastnické právo) a povinností (např. povinnost platit daně).
• Svéprávnost umožňuje člověku samostatně právně jednat, například uzavírat smlouvy, kupovat věci nebo se zavazovat k plnění.
• Bez svéprávnosti by člověk nemohl sám za sebe činit právní úkony a potřeboval by k tomu zástupce.
• Právní osobnost je širší pojem než svéprávnost; lze mít práva a povinnosti, aniž by člověk byl plně svéprávný (např. dítě je vlastníkem majetku, ale nemůže ho samo prodat).

Na co si dát pozor

• Právní osobnosti ani svéprávnosti se nelze vzdát, a pokud by se o to někdo pokusil, nepřihlíželo by se k tomu (§ 16).
• Práva a povinnosti může mít a vykonávat pouze osoba (§ 17 odst. 1).
• Svéprávnost se obvykle nabývá dosažením určitého věku, ale může být i omezena nebo přiznána dříve za určitých podmínek (což však z tohoto paragrafu přímo neplyne).