21 C 277/2022-17 — Obvodní soud pro Prahu 4

Žalobkyně se domáhala zaplacení shora uvedené částky, představující regulační poplatek za využití lékařské pohotovostní služby dne 5. 11. 2019. Poplatek splatný dne 13. 11. 2019 byl vyúčtován žalovanému v den ošetření a žalovaný dluh písemně uznal. Žalovaný dlužnou částku neuhradil ani na základě výzvy k úhradě dlužné částky ze dne 9. 3. 2020. Žalovaný se k podané žalobě a k tvrzením v ní uvedeným nevyjádřil a v řízení zůstal nečinný. Žalobkyně výslovně souhlasila s rozhodnutím ve věci bez nařízení jednání. Žalovaný se k výzvě soudu nevyjádřil a ve smyslu § 101 odst. 4 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu (dále jen „o. s. ř.“), se tak má za to, že s rozhodnutím bez nařízení jednání souhlasí. Soud proto ve věci postupoval podle § 115a o. s. ř., dle kterého k projednání věci samé není třeba nařizovat jednání, jestliže ve věci lze rozhodnout jen na základě účastníky předložených listinných důkazů a účastníci se práva účasti na projednávání věci vzdali, popřípadě s rozhodnutím ve věci bez nařízení jednání souhlasí. V souladu s § 157 odst. 4 o. s. ř. se soud v tomto odůvodnění omezuje pouze na závěr o skutkovém stavu a právní posouzení věci. Po provedeném dokazování následujícími důkazy: uznání dluhu za pohotovostní ošetření ze dne 5. 11. 2019, daňový doklad [číslo] ze dne 5. 11. 2019, výzva k úhradě dlužné částky před podáním žaloby ze dne 9. 3. 2020 včetně podacího archu, dospěl soud k tomuto závěru o skutkovém stavu: Žalovaný využil dne 5. 11. 2019 u žalobkyně lékařskou pohotovostní službu a vznikla mu tak povinnost zaplatit žalobkyni regulační poplatek ve výši 90 Kč, která mu byla vyúčtována daňovým dokladem [číslo] se splatností 5. 11. 2019. Žalovaný dluh písemně uznal v den ošetření, dlužnou částku však neuhradil a to ani na základě předžalobní výzvy ze dne 9. 3. 2020. Takto zjištěný skutkový stav posoudil soud podle následujících ustanovení právních předpisů. Podle § 16a odst. 1 zákona č. 48/1997 Sb., o veřejném zdravotním pojištění, pojištěnec, anebo za něj jeho zákonný zástupce, je povinen hradit poskytovateli regulační poplatek ve výši 90 Kč za využití lékařské pohotovostní služby nebo pohotovostní služby v oboru zubní lékařství (dále jen„ pohotovostní služba“). Žalovaný porušil povinnost, která pro něj z citovaného ustanovení vyplývá, tedy uhradit regulační poplatek ve výši 90 Kč. Jelikož žalovaný ničeho neuhradil, uložil mu tuto povinnost soud rozsudkem. Soud přiznal žalobkyni též úrok z prodlení dle § 1970 o. z., jehož výši stanovil podle § 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb., a to v závislosti na datech splatnosti shora uvedených. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 o. s. ř. tak, že přiznal žalobkyni, jež byla v řízení zcela úspěšná, nárok na náhradu nákladů řízení v částce 600 Kč Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce 400 Kč a nákladů řízení uplatněných v souladu s § 151 odst. 3 o. s. ř. za použití vyhlášky Ministerstva spravedlnosti č. 254/2015 Sb., dle které účastníkovi řízení, jenž nebyl zastoupen zástupcem podle § 151 odst. 3 o. s. ř. a nedoložil výši hotových výdajů, náleží částka 200 Kč představující 100 Kč za každý ze dvou úkonů dle § 2 odst. 1 uvedené vyhlášky neboť bylo rozhodnuto o návrhu podaném na ustáleném vzoru uplatněném opakovaně týmž účastníkem ve skutkově i právně obdobných věcech, v nichž je předmětem řízení peněžité plnění a hodnota sporu nepřevyšuje 50 000 Kč. K plnění nákladů řízení, jakož i nároku samotného byla stanovena zákonná třídenní lhůta, s počátkem běhu lhůty od právní moci rozsudku (§ 160 odst. 1 o. s. ř.).