21 C 286/2022-16 — Obvodní soud pro Prahu 4

1. Žalobkyně se žalobou doručenou soudu dne 20. 6. 2022 domáhala proti žalované zaplacení shora uvedené částky spolu s příslušenstvím z titulu nezaplacení jízdného spolu s přirážkou ve veřejné hromadné dopravě, když žalovaná požila prostředky hromadné dopravy, a v nich se při kontrole neprokázala platným jízdním dokladem kontrole přepravního kontrolora žalobkyně, na základě konkludentně uzavřené smlouvy o přepravě a smluvních přepravních podmínek dopravce, a to dne 20. 7. 2019 v trolejbusové lince č. 055, dne 13. 9.2019 v trolejbuse linka č. 051, dne 2. 10. 2019 v trolejbuse linka č. 051, dne 22. 10. 2019 v trolejbuse linka č. 054, dne 2. 11. 2019 v trolejbuse linka č. 054 O kontrolách byly provedeny zápisy. Jízdenka za 18 Kč s přirážkou ve výši 1 500 Kč za každou jízdu bez platné jízdenky byly splatné v den provedení kontroly. Žalovaná jízdné s přirážkou přes výzvu žalobkyně nezaplatila. Žalovaná se ve věci nevyjádřila.¨ 2. Účastníci byli vyzváni k vyjádření, zda souhlasí s rozhodnutím věci bez nařízení ústního jednání. a k této výzvě se nevyjádřili a ve smyslu § 101 odst. 4 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu (dále jen „o.s.ř.“), se tak má za to, že s rozhodnutím bez nařízení jednání souhlasí. Soud proto ve věci postupoval podle § 115a o. s. ř., dle kterého k projednání věci samé není třeba nařizovat jednání, jestliže ve věci lze rozhodnout jen na základě účastníky předložených listinných důkazů a účastníci se práva účasti na projednávání věci vzdali, popřípadě s rozhodnutím ve věci bez nařízení jednání souhlasí. 3. Vzhledem k tomu, že dle § 202 odst. 2 o. s. ř. ve spojení s § 157 odst. 4 o. s. ř. není přípustné podat proti tomuto rozsudku odvolání, neboť jím bylo rozhodnuto o peněžitém plnění nepřevyšujícím 10 000 Kč, omezil se soud v jeho odůvodnění pouze na uvedení předmětu řízení, závěru o skutkovém stavu a na stručné právní posouzení věci. 4. Soud provedl důkazy předložené žalobkyní a to: hlášeními o provedené přepravní kontrole č. 201914447 ze dne 20.7.2019, č. 201917854 ze dne 13.9.2019, č. 201919016 ze dne 2.10.2019, č. 201920333 ze dne 22.10.2019, č. 201921132 ze dne 2. 11. 2019, přepravním řádem a smluvními přepravními podmínkami a tarifem integrovaného dopravního systému žalobkyně, předžalobní výzvou k plnění ze dne 15. 10. 2021 včetně poštovního podacího archu ze dne 22. 10. 2021, a zjistil tento skutkový stav věci. 5. Mezi žalobkyní jako dopravcem a žalovanou jako cestující byla ve dnech 20.7.2019, 13.9.2019, 2.10.2019, 22.10.2019 a 2.11.2019 konkludentně uzavřena smlouva o přepravě. Žalovaná využil služeb městské hromadné dopravy v Ústí nad Labem, když se přepravovala a dne 20. 7. 2019 v trolejbusové lince č. 055, dne 13. 9.2019 v trolejbuse linka č. 051, dne 2. 10. 2019 v trolejbuse linka č. 051, dne 22. 10. 2019 v trolejbuse linka č. 054, dne 2. 11. 2019 v trolejbuse linka č. 054, přičemž se při kontrole pověřenou osobou v místě kontroly neprokázala platným jízdním dokladem. Žalovaná byla povinna zakoupit si jízdenku; protože tak neučinila, byla povinna tentýž den zaplatit v souladu s tarifem a smluvními přepravními podmínkami dopravce jízdné ve výši 18 Kč a přirážku k jízdnému ve výši 1 500 Kč za každou jízdu, tedy celkem 5 x. Žalovaná svůj dluh ve výši 7 590 Kč odpovídající 5 jízdenkám a 5 přirážkám neuhradila. O zaplacení dluhu byla žalovaná písemně upomenuta. 6. Podle § 37 odst. 4 písm. d) zák. č. 266/1994 Sb., o drahách průvodčí drážního vozidla nebo jiná osoba ve veřejné drážní osobní dopravě pověřená dopravcem a vybavená kontrolním odznakem nebo průkazem dopravce je oprávněna uložit cestujícímu, který se neprokázal platným jízdním dokladem, zaplacení jízdného a přirážky k jízdnému nebo vyžadovat od cestujícího osobní údaje potřebné k vymáhání jízdného a přirážky k jízdnému, pokud cestující nezaplatí na místě; osobními údaji potřebnými k vymáhání jízdného a přirážky k jízdnému se rozumí jméno, příjmení a datum a místo narození a adresa pro doručování. 7. Podle § 37 odst. 5 písm. b) zák. č. 266/1994 Sb., o drahách je cestující povinen při nástupu do drážního vozidla, pobytu v něm a při výstupu z drážního vozidla na výzvu pověřené osoby se prokázat platným jízdním dokladem. Neprokáže-li se platným jízdním dokladem z příčin na své straně, je povinen zaplatit jízdné z nástupní do cílové stanice nebo, nelze-li bezpečně zjistit stanici, kde cestující nastoupil, z výchozí stanice vlaku a přirážku k jízdnému, nebo pokud nezaplatí cestující na místě, prokázat se osobním dokladem a sdělit osobní údaje potřebné k vymáhání jízdného a přirážky k jízdnému. 8. Podle § 37 odst. 6 zák. č. 266/1994 Sb., o drahách, stanoví dopravce výši přirážky v přepravních podmínkách. Výše přirážky nesmí přesáhnout částku 1 500 Kč. Přirážka za porušení podmínek stanovených přepravním řádem činí nejvýše 1 500 Kč. 9. Podle § 7 odst. 6 vyhlášky č. 175/2000 Sb. nezakoupil-li si cestující jízdenku a je přepravován bez platné jízdenky, považuje se za cestujícího, který se z příčin na své straně neprokázal platným jízdním dokladem. 10. V řízení bylo prokázáno, že žalovaná v uvedené dny využila služby městské hromadné dopravy v Ústí nad Labem, čímž byla mezi účastníky uzavřena smlouva o přepravě v souladu s ust. § 2550 občanského zákoníku (dále jen o. z.). Žalovaná byl povinna zakoupit si jízdenku, přičemž se při kontrole pověřenou osobou, provedenou v souladu s ust. § 37 zák. č. 266/1994 Sb., o drahách neprokázal platným jízdním dokladem. Proto byla žalovaná v den, kdy byla kontrolována, povinna zaplatit v souladu s ustanoveními smluvních přepravních podmínek dopravce a tarifu jízdné ve výši 18 Kč a přirážku k jízdnému ve výši 1 500 Kč dle dle smluvních přepravních podmínek žalobkyně a tarifu, a to celkem za 5 jízd bez platné jízdenky. Vzhledem k tomu, že žalovaná svůj dluh v celkové výši 7 590 Kč neuhradila, má žalobkyně právo dle ust. § 2550 o. z., a ust. § 37 zák. č. 266/1994 Sb., na zaplacení této částky. 11. O příslušenství pohledávky rozhodl soud dle ust. § 1970 o. z., jehož výše odpovídá nařízení vlády č. 351/2013 Sb. Žalovaná nezaplatila v den kontroly jízdné ani přirážku. Dnem následujícím se dostal do prodlení a od tohoto dne má žalobkyně právo na zákonný úrok z prodlení z každé jednotlivé dlužné částky 1 518 Kč až do jejího úplného zaplacení. Pokud žalobkyně požadovala úrok z prodlení vždy až o měsíc později, soud nemohl překročit návrh žalobkyně a přiznat více, než žádala. 12. S ohledem na výše uvedené soud žalobě v plném rozsahu vyhověl. 13. O nákladech řízení bylo rozhodnuto podle § 142 odst. 1 o. s. ř., když žalobkyně měla ve věci plný úspěch, a soud jí proto podle § 151 odst. 3 o. s. ř. ve spojení s vyhl. č. 254/2015 Sb., přiznal jejich náhradu ve výši 600 Kč, a to za vynaložený soudní poplatek ve výši 400 Kč a paušální náhradu hotových výdajů v celkové výši 200 Kč za 2 úkony podle § 1 odst. 3 písm. a) a b) cit. vyhl. (výzva k plnění, podání žaloby) po 100 Kč za úkon dle § 2 odst. 1 cit. vyhl., jelikož řízení bylo zahájeno návrhem podaným na ustáleném vzoru uplatněném opakovaně touž žalobkyní ve skutkově i právně obdobných věcech. 14. Třídenní lhůtu k plnění určil soud dle § 160 odst. 1 o.s.ř.