21 C 514/2021-16 — Obvodní soud pro Prahu 4

Žalobkyně se žalobou podanou dne 23. 9. 2021 domáhá po žalovaném zaplacení v záhlaví uvedené částky s příslušenstvím s odůvodněním, že dne 27. 2. 2020 provedla na pokyn příslušníka Policie ČR odtah automobilu [registrační značka], jehož provozovatelem byl v den odtahu žalovaný. Vozidlo bylo poté umístěno na odstavném parkovišti žalobkyně. Žalovaná částka představuje náklady za odtah ve výši 1 900 Kč a parkovné za období od 27. 2. 2020 do 29. 2. 2020 (3 dny) ve výši 750 Kč. Žalovaný dne 29. 2. 2020 svůj dluh písemně uznal, ničeho však neuhradil. Žalovaný se ve věci nevyjádřil a zůstal nečinný. Soud vyzval žalovaného, aby se ve lhůtě 15 dnů od doručení usnesení vyjádřil, zda souhlasí s tím, aby ve věci bylo soudem rozhodnuto bez nařízení jednání. V usnesení soud žalovaného současně poučil, že nevyjádří-li se ve stanovené lhůtě, bude předpokládat, že s rozhodnutím věci bez nařízení jednání souhlasí. Žalovaný se ve stanovené lhůtě nevyjádřil. Žalobkyně souhlasila v návrhu na vydání elektronického platebního rozkazu, aby bylo soudem rozhodnuto bez nařízení jednání. Soud proto postupoval dle § 115a o. s. ř. a k projednání věci samé nenařizoval jednání, neboť ve věci bylo možné rozhodnout jen na základě účastníky předložených listinných důkazů a účastníci s rozhodnutím věci bez nařízení jednání souhlasili. Vzhledem k tomu, že dle § 202 odst. 2 o. s. ř. ve spojení s § 157 odst. 4 o. s. ř. není přípustné podat proti tomuto rozsudku odvolání, neboť jím bylo rozhodnuto o peněžitém plnění nepřevyšujícím 10 000 Kč, omezil se soud v jeho odůvodnění pouze na uvedení předmětu řízení, závěru o skutkovém stavu a na stručné právní posouzení věci. Soud provedl důkazy předložené žalobkyní a to: protokol o odtahu vozidla [číslo] ze dne 27. 2. 2020, uznání dluhu ze dne 29. 2. 2020, nařízení č. 2/2013 Sb. hl. m. Prahy, o maximálních cenách za nucené odtahy vozidel včetně jejich střežení na parkovišti, výzva k úhradě dlužné částky ze dne 17. 6. 2021 včetně fotografie vrácené obálky, a učinil následující závěr o skutkovém a právním stavu. Žalobkyně provedla dne 27. 2. 2020 na pokyn příslušníka Policie ČR v souladu se svým předmětem činnosti na území hl. m. Prahy odtah motorového vozidla žalovaného [registrační značka], které bylo následně umístěno na parkovišti provozovaném žalobkyní. Žalovaný si automobil dne 29. 2. 2020 převzal a písemně uznal svůj dluh ve výši 2 650 Kč skládající se z částky 1 900 Kč za odtah vozidla a z částky 750 Kč za parkování vozidla a zavázal se k jeho úhradě do 15 dní. Nárok žalobkyně se opírá o § 45 odst. 4 zákona č. 361/2000 Sb., o provozu na pozemních komunikacích a o změnách některých zákonů (zákon o silničním provozu), ve znění pozdějších předpisů, a byl vyčíslen dle § 2 nařízení č. 2/2013 Sb. hl. m. Prahy, o maximálních cenách za nucené odtahy vozidel včetně jejich střežení na parkovišti. Žalovaný svůj dluh vůči žalobkyni řádně a včas nesplnil ve lhůtě stanovené v uznání dluhu a dnem následujícím po jejím uplynutí se dostal do prodlení. Žalobkyně má tak dle § 1970 občanského zákoníku nárok na úrok z prodlení v zákonné výši dle nařízení vlády č. 351/2013 Sb. od 17. 3. 2020 do zaplacení. Žalobkyně vyzvala žalovaného k úhradě dlužné částky výzvou ze dne 17. 6. 2021, žalovaný přesto ničeho neuhradil. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 o. s. ř. tak, že přiznal žalobkyni, jež byla v řízení zcela úspěšná, nárok na náhradu nákladů řízení v částce 600 Kč Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce 400 Kč a nákladů řízení uplatněných v souladu s § 151 odst. 3 o. s. ř. za použití vyhlášky Ministerstva spravedlnosti č. 254/2015 Sb., dle které účastníkovi řízení, jenž nebyl zastoupen zástupcem podle § 151 odst. 3 o. s. ř. a nedoložil výši hotových výdajů, náleží částka 200 Kč představující 100 Kč za každý ze dvou úkonů dle § 2 odst. 1 uvedené vyhlášky neboť bylo rozhodnuto o návrhu podaném na ustáleném vzoru uplatněném opakovaně týmž účastníkem ve skutkově i právně obdobných věcech, v nichž je předmětem řízení peněžité plnění a hodnota sporu nepřevyšuje 50 000 Kč. Lhůty k plnění soud určil žalovanému dle § 160 odst. 1 o. s. ř.