25 C 40/2021-33 — Obvodní soud pro Prahu 4

1. Žalobci se žalobou ze dne [datum], doručenou zdejšímu soudu dne [datum], domáhali na žalované zaplacení shora uvedených částek, a to s odůvodněním, že žalobci jsou spolu se žalovanou spoluvlastníky bytové jednotky [číslo] byt, vymezené v budovách [adresa] ([anonymizována dvě slova]), postavené na pozemcích parc. [číslo] parc. [číslo] s níž je spojený ideální spoluvlastnický podíl o velikosti [číslo] na společných částech domu [adresa], v části [územní celek] a na pozemcích parc. [číslo] [číslo] (zastavěné plochy a nádvoří) a [číslo] (ostatní plocha), to vše zapsáno v katastru nemovitostí vedeném Katastrálním úřadem pro [anonymizováno] [část Prahy], na [list vlastnictví] ([anonymizováno]) a [list vlastnictví] ([anonymizováno] a [anonymizováno]) pro [katastrální uzemí], [územní celek] (dále jen bytová jednotka). Žalobci jsou spolu se žalovanou spoluvlastníky výše specifikované nemovité věci rovným dílem, tedy každý z nich disponuje podílem ve výši 1/3 vzhledem k celku. Podíl žalobců tedy činí v součtu 2/3 a jsou tedy většinovými spoluvlastníky, přičemž žalovaná je spoluvlastníkem menšinovým. Žalobci a žalovaná jsou sourozenci, přičemž vlastnické právo k předmětné nemovitosti nabyli v dědickém řízení po jejich společném otci [celé jméno žalobce], narozeném dne [datum] a zemřelém dne [datum] O této pozůstalosti bylo rozhodnuto usnesením Obvodního soudu pro Prahu 4 ze dne [datum rozhodnutí] pod č.j. [číslo jednací]. V rámci pozůstalostního řízení byla obvyklá cena předmětné nemovitosti stanovena na 3 490 000 Kč. Již od právní moci výše uvedeného usnesení namítali žalobci obývání bytové jednotky žalovanou, a to z toho důvodu, že byli žalovanou tímto vyloučeni z jejich vlastnického práva. Žalovaná však na jejich námitky a nesouhlas nedbala a bytovou jednotku obývala i nadále. Žalovaná nereagovala ani na výzvu žalobců k vyklizení bytové jednotky, a z toho důvodu žalobci podali žalobu ke zdejšímu soudu k vyklizení. Tato žaloba na vyklizení bytu je u zdejšího soudu vedena pod sp. zn. [spisová značka]. Žalovaná za užívání bytové jednotky nehradí žalobcům ničeho. Žalobci navíc museli za žalovanou uhradit dluh za nehrazení poplatků spojených s obýváním bytové jednotky. Žalovaná i nadále poplatky související s provozem bytové jednotky nikterak nehradí a v bytové jednotce bydlí zcela zdarma, přičemž žalobci za žalovanou nesou část jejích nákladů tak, že jako spoluvlastníci jsou povinni hradit náklady spojené se správou a údržbou bytové jednotky (včetně např. vytápění), neboť žalovaná se na těchto nákladech žádným způsobem nepodílí. V rámci insolvenčního řízení zastupovala žalovanou realitní makléřka [anonymizováno] [jméno] [příjmení], která žalobcům na jejich dotaz dne [datum] sdělila, že výše obvyklého nájemného za předmětnou bytovou jednotku činí 10 700 Kč měsíčně. Z této uvedené částky tak žalobci při určování výše bezdůvodného obohacení vycházejí. S ohledem na výše uvedené se dle názoru žalobců žalovaná na jejich úkor bezdůvodně obohatila, přičemž žalobci požadují vydání tohoto bezdůvodné obohacení spočívajícího ve výši 1/3 z částky 10 700 Kč měsíčně pro každého z nich, a to za období od [anonymizováno] [rok], tj. od úmrtí zůstavitele, do [anonymizováno] [rok]. Žalovaná se tak na úkor každého ze žalobců bezdůvodně obohatila o částku 64 200 Kč. Jelikož však část této vyčíslené částky, tj. částka ve výši 42 800 Kč, byla již žalobci uplatněna v insolvenčním řízení vedeného vůči žalované, požadují žalobci po žalované vydání částky ve zbývající výši 21 400 Kč s příslušenstvím, a to pro každého ze žalobců. 2. Podáním ze dne [datum] navrhli žalobci rozšíření žaloby požadovaného bezdůvodného obohacení na období od března [rok] do února [rok], tedy rozšíření žaloby na celkovou částku 67 472 Kč pro každého ze žalobců. Dne [datum] vzali žalobci předmětný návrh na rozšíření žaloby o vydání bezdůvodného obohacení zpět. Z toho důvodu zdejší soud k návrhu na rozšíření žaloby ze dne [datum] nepřihlížel. 3. Zdejším soudem bylo na den [datum] nařízeno ústní jednání, z něhož se žalovaná omluvila a souhlasila s tím, aby bylo jednáno v její nepřítomnosti. Proto soud postupoval v souladu s § 101 odst. 3 o. s. ř. a věc projednal a rozhodl bez přítomnosti žalované, přičemž vycházel z obsahu spisu, z předložených listinných důkazů a z návrhu žalobců, aby soud žalobě vyhověl, neboť listinnými důkazy je prokázáno, že žalovaná v bytové jednotce bydlí, přebírá si na adrese bytové jednotky korespondenci, výši bezdůvodného obohacení nijak nesporuje, když tuto obvyklou výši bezdůvodného obohacení žalobcům sdělila realitní kancelář a žádné jiné vyjádření žalované k žalobě podáno nebylo. 4. Na základě provedeného dokazování učinil soud tento závěr o skutkovém stavu ve věci samé: 5. V rámci dědického řízení vedeného u zdejšího soudu po zemřelém otci účastníků, [celé jméno žalobce], narozeném dne [datum] a zemřelém dne [datum], nabyli žalobci spolu se žalovanou rovným dílem bytovou jednotku, a to na základě usnesení zdejšího soudu ze dne [datum rozhodnutí] pod č.j. [číslo jednací], které nabylo právní moci dne [datum] (zjištěno z Usnesení Obvodního soudu pro Prahu 4 ze dne [datum rozhodnutí] pod č.j. [číslo jednací], výpis z katastru nemovitostí č. [list vlastnictví] a č. [list vlastnictví], to vše v k. ú. [část obce]). 6. Je postaveno najisto, že žalovaná předmětnou nemovitost skutečně obývá, když si na adrese bytové jednotky aktivně přebírá svou korespondenci a když se vůči tvrzením žalobců uvedených v žalobě nijak nebránila (zjištěno z předžalobní výzvy s doručenkou, z korespondence žalobců s realitní kanceláří a z obsahu spisu zdejšího soudu). 7. Žalovaná však bytovou jednotku obývá, aniž by hradila žalobcům nájemné, na které mají zákonný nárok, neboť se usnesením zdejšího soudu ze dne [datum rozhodnutí], č.j. [číslo jednací], stali společně se žalovanou podílovými spoluvlastníky. V září [rok] realitní makléřka [anonymizováno] [jméno] [příjmení], která žalovanou v té době zastupovala, sdělila žalobcům, že výše obvyklého nájemného za bytovou jednotku ve stavu, v němž se bytová jednotka v současnosti nachází, činní 10 700 Kč měsíčně. Žalobci při určování výše nároku na bezdůvodné obohacení vycházeli z uvedené částky, přičemž po žalované požadovali 1/3 z této částky pro každého z nich, a to za období od března [rok], tedy od měsíce následujícího měsíci úmrtí zemřelého otce účastníků, do srpna [rok]. Každý ze žalobců tak po žalované požadoval částku ve výši 64 200 Kč. Jelikož však žalobci uplatnili část této vyčíslené částky ve výši 42 800 Kč v insolvenčním řízení vedeného vůči žalované, požadovali po žalované již pouze úhradu zbývající částky ve výši 21 400 Kč, a to pro každého z nich. Předžalobní výzvou ze dne [datum] žalobci vyzvali žalovanou k dlužné částky. Žalovaná však neuhradila ničeho (zjištěno z Usnesení Obvodního soudu pro Prahu 4 ze dne [datum rozhodnutí] pod č.j. [číslo jednací], předžalobní výzvy s doručenkou, korespondence žalobců s realitní kanceláří). 8. Ostatní předložené důkazy žalobců nebyly soudem pro jejich nerelevantnost k předmětnému řízení prováděny. 9. Po právní stránce posoudil soud věc následovně: 10. Podle § 1122 odst. 1 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku (dále jen o.z.), vyjadřuje podíl míru účasti každého spoluvlastníka na vytváření společné vůle a na právech a povinnostech vyplývajících ze spoluvlastnictví věci. 11. Podle § 2991 odst. 1 o. z., kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil. 12. Podle § 2999 odst. 1 o. z., není-li vydání předmětu bezdůvodného obohacení dobře možné, má ochuzený právo na peněžitou náhradu ve výši obvyklé ceny. Bylo-li plněno na základě neplatného nebo zrušeného právního jednání, právo na peněžitou náhradu však nevznikne v rozsahu, v jakém se to příčí účelu zpravidla vylučujícího platnost právního jednání. 13. Žalovaná, jakožto spoluvlastník bytové jednotky, užívá bytovou jednotku nad rámec svého spoluvlastnického podílu, když je spoluvlastníkem bytové jednotky pouze ve výši ideálního podílu 1/3 a pro svůj osobní užitek užívá celou bytovou jednotku, tedy i 2/3 ideálního podílu bytové jednotky, který neodpovídá míře jejího spoluvlastnického podílu. Žalobci ani neudělili žalované žádný souhlas týkající se možnosti bydlení v bytové jednotce. Nastala tak situace, kdy žádný jiný ze spoluvlastníků, kromě žalované, nemůže bytovou jednotku užívat, když žalovaná od úmrtí společného otce účastníků užívá celou bytovou jednotku pouze pro své vlastní bydlení. Celá bytová jednotka je tak žalovanou užívána bez souhlasu žalobců. Jelikož je tímto chováním žalované odpíráno žalobcům jejich plné právo na užívání bytové jednotky v míře odpovídající jejich spoluvlastnickým podílům, náleží žalobcům vůči žalované odpovídající náhrada jakožto kompenzace bezdůvodného obohacení. Požadovaná náhrada nájemného musí odpovídat času a místu, v němž se bytová jednotka nachází. Vzhledem k tomu, že byla za bytovou jednotku v jejím současném stavu žalobci zjištěna obvyklá výše nájemného ve vý