27 C 139/2022-27 — Obvodní soud pro Prahu 4

1. Předmětem tohoto řízení byl nárok žalobkyně na zaplacení shora uvedené částky spolu se zákonným úrokem z prodlení, které se domáhala z titulu příspěvku nepojištěného vozidla, jehož je žalovaný vlastníkem nebo provozovatelem. V žalobě uvedla, že žalovaný coby provozovatel osobního vozidla s objemem nad 1850 cm³, [registrační značka], [VIN kód], neměl v období od 24. 11. 2019 do 29. 2. 2020 k vozidlu sjednáno zákonné pojištění odpovědnosti. Žalobkyně zaslala žalovanému výzvu k úhradě příspěvku celkem za 98 dnů, kdy bylo vozidlo nepojištěno, splatnost příspěvku nastala dne 23. 11. 2020. Výše příspěvku činí součin počtu dní, kdy byla porušena povinnost a výše denní sazby dle druhu vozidla. Žalovaný na výzvu k zaplacení nereagoval a ničeho neuhradil, proto mu byla zaslána předžalobní výzva k plnění. Žalovaná částka sestává z částky 6 370 Kč (denní sazba 65 Kč – základ příspěvku, který je tvořen zákonnou denní sazbou vynásobenou počtem dnů, za něž nebylo pojištění uhrazeno-98 dnů) a částky 300 Kč jako poplatku spojeného s mimosoudním uplatněním práva na příspěvek. Uvedený vůz byl dále v rozporu se zákonem bez pojištění provozován v období od 1.3.2020 30.6.2020, kdy bylo vozidlo takto v provozu 122 dnů, výše příspěvku za toto období činil 7 930 Kč, poplatek spojený s mimosoudním vymáháním pak 300 Kč, k úhradě byl žalovaný vyzván dne 5.11.2020 a dále předžalobní upomínkou ze dne 6.1.2022. 2. Soud ve věci rozhodl dle § 115a o. s. ř. bez nařízení jednání, když ve věci je možné rozhodnout na základě předložených listinných důkazů, když žalobkyně s tímto postupem souhlasila již v žalobě, žalovaný se k výzvě soudu nevyjádřil tak, že by s tímto postupem vyslovil nesouhlas. Ve věci samé se pak rovněž žalovaný přes výzvu soudu nevyjádřil, ničeho na svou obranu neuvedl. 3. Po provedeném dokazování vzal soud za prokázaný následující skutkový stav: Žalovaný je vlastníkem/provozovatelem osobního vozidla s objemem nad [číslo] cm³ zn. Alfa Romeo, [registrační značka], [VIN kód], TP č. [anonymizováno], a to od 16.6.2015 (sdělení [anonymizována dvě slova] [obec], zjištěné údaje o vozidle), k vozidlu neměl sjednáno povinné ručení za období 24. 11. 2019 - 29. 2. 2020, předpis na toto období činil 6 370 Kč. K úhradě pojištění byl žalobkyní opakovaně vyzýván, a to výzvou ze dne 9. 9. 2020 (s prodlouženou dobou splatnosti na 60 dnů vzhledem ke stavu nouze a mimořádnými opatřeními ve vztahu k pandemii koronaviru), upomínkou ze dne 31.12.2020 a dále předžalobní výzvou ze dne 13. 12. 2021, když žalovaný přes výzvy k plnění ve stanovené lhůtě ničeho neuhradil. Výzva obsahovala popis důvodů vzniku nároku na příspěvek, vyčíslení výše příspěvku a nákladů žalobkyně i poučení o možnosti doložit žalobkyni okolnosti vylučující vznik nároku na příspěvek. (Zjištěno z výzvy, upomínky, předžalobní výzvy, včetně informací ČP k zásilce, sledování zásilky, kopií podacího lístku odeslané pošty). Žalovaný své vozidlo dále provozoval bez zákonného pojištění i v následujícím období, a to od 1.3.2020 30.6.2020 v délce 122 dnů, kdy předpis dle výzvy k úhradě příspěvku do garančního fondu [anonymizováno] ze dne 5.11.2020 činil 7 930 Kč, spolu s poplatkem za mimosoudní upomínání ve výši 300 Kč pak 7 930 Kč. K úhradě byl žalovaný upomínán upomínkou ze dne 18.2.2021 a předžalobní výzvou ze dne 6.1.2022. Žalobkyně se podanou žalobou domáhá příspěvku od vlastníka (provozovatele vozidla), které bylo provozováno bez platného zákonného pojištění odpovědnosti z provozu vozidla, v daném případě od žalovaného, jako vlastníka shora specifikovaného vozidla, kdy na základě zjištění, že vozidlo bylo v uvedeném období provozováno bez pojištění, zaslala žalovanému výzvy k úhradě příspěvku. 4. Po právní stránce soud věc posoudil následovně: Dle § 4 odst. 1 zákona o pojištění odpovědnosti z provozu vozidla, jsou vlastník tuzemského vozidla a jeho provozovatel (dále jen„ osoba povinná k zaplacení příspěvku“) společně a nerozdílně povinni zaplatit [anonymizováno] příspěvek za každý den porušení povinnosti podle § 1 odst. 2; to neplatí, bylo-li vozidlo odcizeno. Podle § 4 odst. 3 zákona o pojištění odpovědnosti z provozu vozidla se výše příspěvku se vypočte jako součin počtu dní, kdy byla porušována povinnost podle § 1 odst. 2 (v daném případě 125 dní), a výše denní sazby podle druhu vozidla. Podle § 2 odst. 1 písm. h) vyhlášky Ministerstva financí č. 205/1999 Sb., činí výše denní sazby podle druhu vozidla. Podle § 4 odst. 4 zákona o pojištění odpovědnosti z provozu vozidla je osoba povinná k zaplacení příspěvku povinna zaplatit [anonymizováno] náklady spojené s mimosoudním uplatněním práva na příspěvek, které činí dle § 2a vyhlášky Ministerstva financí č. 205/1999 Sb., částku 300 Kč. Podle § 4 odst. 7 zákona o pojištění odpovědnosti z provozu vozidla musí výzva k zaplacení příspěvku obsahovat popis důvodů vzniku nároku na příspěvek, vyčíslení výše příspěvku a nákladů [anonymizováno], lhůtu ke splnění povinnosti zaplatit příspěvek v trvání nejméně 30 dní ode dne doručení výzvy, poučení adresáta o jeho právech a povinnostech včetně možnosti doložit [anonymizováno] okolnosti vylučující vznik nároku na příspěvek a poučení o možnosti [anonymizováno] uplatnit nárok na zaplacení příspěvku a nákladů [anonymizováno] u soudu. 5. S ohledem na citovaná ustanovení žalobkyni za dobu, po níž nebylo vozidlo žalovaného řádně pojištěno (za dobu od 24.11.2019 – 29.2.2020, 1.3.2020 30.6.2020 – 98+122 dní), vznikl nárok na příspěvek ve výši 65 Kč za každý den. Celková výše příspěvku tak činí 6 670 a 7 930 Kč. Okamžikem zaslání výzvy k zaplacení splňující všechny náležitosti ve smyslu § 4 odst. 7 zákona o pojištění odpovědnosti z provozu vozidla žalobkyni dále vznikl nárok na zaplacení částky 300 Kč. Jelikož žalovaný na svůj dluh i přes výzvy žalobkyně ničeho nezaplatil, dostal se uplynutím stanovené lhůty ode dne doručení výzvy k zaplacení dluhu do prodlení ve smyslu § 1968 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (dále jen „o. z.“), a žalobkyni tak dále vznikl nárok na zaplacení úroků z prodlení dle § 1970 o. z. v zákonné výši. Soud proto žalobě v plném rozsahu vyhověl. Lhůtu k plnění soud určil jako obecnou ve smyslu ust. § 160 odst. 1 o.s.ř.). 6. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 o. s. ř. tak, že přiznal žalobkyni, jež byla v řízení zcela úspěšná, nárok na náhradu nákladů řízení v částce 2 252 Kč Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce 800 Kč a nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle § 6 odst. 1 a § 14b vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, (dále jen „a. t.”) z tarifní hodnoty ve výši 14 900 Kč sestávající z částky 300 Kč za každý ze tří úkonů právní služby realizovaných před podáním návrhu ve věci včetně tří paušálních náhrad výdajů po 100 Kč dle § 14b odst. 5 písm. a) a. t. a daň z přidané hodnoty ve výši 21 %.