27 C 178/2021-16 — Obvodní soud pro Prahu 4

Předmětem řízení je nárok žalobkyně na zaplacení částky uvedené ve výroku tohoto rozsudku spolu se zákonným úrokem z prodlení. Dle tvrzení strany žalující tento nárok vnikl z titulu neuhrazeného televizního poplatku, který byl žalovaný z pozice držitele televizního přijímače žalobkyni povinen platit v souladu s ust. § 348/2005 Sb. Žalovaná částka představuje nezaplacené poplatky za období 05/2020 – 08/2020, povinnost přihlásit se jako poplatník televizního poplatku žalovaný splnil dne 1. 11. 1997. Soud postupoval podle ust. § 115a zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu (dále jen „o.s.ř.”), dle kterého k projednání věci samé není třeba nařizovat jednání, jestliže ve věci lze rozhodnout jen na základě účastníky předložených listinných důkazů a účastníci se práva účasti na projednávání věci vzdali, popřípadě s rozhodnutím ve věci bez nařízení jednání souhlasí. Předložené listinné důkazy rozhodnutí bez nařízení jednání umožňují. Žalobkyně s rozhodnutím ve věci bez nařízení jednání souhlasila výslovně již v žalobě, zatímco žalovaný se k výzvě soudu, která mu byla doručena dne 25. 11. 2021, a která obsahovala doložku ve smyslu ust. § 101 odst. 4 o.s.ř., nevyjádřil, a tedy se má za to, že s rozhodnutím bez nařízení jednání rovněž souhlasí. Předmětem řízení bylo peněžité plnění nepřevyšující částku 10 000 Kč. Soud proto postupoval podle § 157 odst. 4 o.s.ř. a z předložených listin učinil následující závěr o skutkovém stavu: Žalovaný se dne 1. 11. 1997 přihlásil do příslušné evidence držitelů televizního přijímače jakožto poplatník televizního poplatku. Tento poplatek však včas a řádně nehradil, neboť žalobkyni nezaplatil platby za období od 1. 5. 2020 do 1. 8. 2020 v celkové částce 540 Kč. Žalobkyně žalovaného ke splnění této povinnosti písemně vyzvala, a to výzvami ze dne 27. 11. 2020 a 29. 1. 2021, žalovaný však ani poté ničeho neuhradil. Na základě shora uvedeného závěru o skutkovém stavu v souvislosti s citovanými zákonnými ustanoveními posoudil soud věc po právní stránce takto: Podle ustanovení § 3 odst. 2) zákona č. 348/2005 Sb. je poplatníkem televizního poplatku fyzická osoba nebo právnická osoba, která vlastní televizní přijímač. Podle ustanovení § 6 cit. zákona činí měsíční výše televizního poplatku 135 Kč. Podle ustanovení § 7 odst. 2) cit. zákona, je-li poplatníkem fyzická osoba, je rozhlasový nebo televizní poplatek splatný nejpozději do patnáctého dne každého kalendářního měsíce. První platba rozhlasového nebo televizního poplatku je splatná nejpozději do patnáctého dne kalendářního měsíce následujícího po měsíci, v němž se fyzická osoba stala poplatníkem. Podle § 10 zákona č. 348/2005 Sb., o rozhlasových a televizních poplatcích nezaplatí-li poplatník včas rozhlasový nebo televizní poplatek nebo přirážku k poplatkům ani na základě výzvy provozovatele ze zákona, ve které bude stanovena přiměřená lhůta k úhradě, je provozovatel vysílání ze zákona oprávněn domáhat se svého práva u soudu včetně zaplacení úroku z prodlení určeného předpisy práva občanského. Žalovanému jakožto držiteli televizního přijímače vznikla povinnost hradit žalobkyni televizní poplatky ve výši stanovené shora citovaným zákonem. Žalovaný tuto povinnost řádně nesplnil, když žalobkyni neuhradil poplatky za období od 1. 5. 2020 do 1. 8. 2020 v celkové výši 540 Kč. Žalobkyni tak vzniklo právo mimo uvedené částky požadovat po žalovaném i zákonný úrok z prodlení ve smyslu § 1970 o. z., ve výši dle nařízení vlády č. 351/2013 Sb. S ohledem na uvedený závěr proto soud shledal žalobu jako důvodnou a rozhodl jak ve výroku I. uvedeno, s tím, že žalobce požadoval zákonné úroky z prodlení v kapitalizované výši do 15. 7. 2021, kdy byla podána žaloba k soudu. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 o. s. ř. tak, že přiznal žalobkyni, jež byla v řízení zcela úspěšná, nárok na náhradu nákladů řízení v částce 1 126 Kč Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce 400 Kč a nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle § 6 odst. 1 a § 14b odst. 1 vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, (dále jen „a. t.”) z tarifní hodnoty ve výši 540 Kč sestávající z částky 200 Kč za každý ze dvou úkonů uvedených v § 11 odst. 1 a. t. (převzetí věci a podání návrhu soudu) včetně dvou paušálních náhrad výdajů po 100 Kč dle § 14b odst. 5 a. t. a daň z přidané hodnoty ve výši 21 %.