28 C 143/2022-74 — Obvodní soud pro Prahu 4

1. Předmětem řízení je nárok žalobkyně na zaplacení částky 8 170 Kč s příslušenstvím. Žalobu odůvodnila žalobkyně tím, že žalovaný byl mj. v inkriminovaném období od [datum] do [datum] vlastníkem/provozovatelem nákladního automobilu s hmotností nad 3,5 tuny, [registrační značka], [VIN kód], číslo technického průkazu vozidla [anonymizováno], na který nebylo sjednáno pojištění odpovědnosti z provozu vozidla, ačkoliv je tato povinnost uložena zákonem č. 168/1999 Sb., o pojištění zodpovědnosti za újmu způsobenou provozem vozidla. Žalovaný neměl pojištění odpovědnosti k vozidlu sjednáno v období od [datum] do [datum], tj. vozidlo nebylo pojištěno po dobu 95 dní. Vzhledem k porušení povinnosti žalovaným se žalobkyně domáhá zaplacení příspěvku, který se dle výše zmíněného zákona vypočte jako součin počtu dní, kdy byla porušována povinnost (nebylo zaplaceno pojištění z odpovědnosti) a výše denní sazby podle druhu vozidla, která v tomto případě činí 86 Kč. Žalobkyně se také domáhá zaplacení poplatku spojeného s mimosoudním uplatněním práva na příspěvek ve výši 300 Kč na základě zmíněného zákona o pojištění zodpovědnosti za újmu způsobenou provozem vozidla a § 2a prováděcí vyhlášky Ministerstva financí č. 2005/1999 Sb., kterou se zmíněný zákon provádí. Ze strany žalovaného žalovaná částka uhrazena nebyla, a to i přes výzvy žalobkyně ze [datum], [datum] a [datum] (tyto výzvy byly žalovanému zaslány na adresu na adresu [adresa]). Žalovaná strana se tudíž dostala do prodlení a žalobkyně se tedy podanou žalobou domáhá i zaplacení zákonných úroků z prodlení ve výši 8,25 % ročně z částky 8 170 Kč za období od [datum] do zaplacení. Předžalobní upomínka byla žalovanému zaslána dne [datum] (na adresu [adresa žalovaného]). 2. Žalovaný v rámci svého vyjádření k žalobě odmítnul, že by mu byla doručena jakákoliv výzva žalobkyně k uhrazení příspěvku do fondu žalobkyně. Výzvy žalobkyně mu byly v tomto případě zasílány na adresu [adresa]. Na této adrese vlastní žalovaný nemovitost, možná zde má i schránku, není si toho přesně vědom. Kontaktní je však primárně na adrese [adresa žalovaného], kam mu žalobkyně výzvy nedoručila. Žalobkyně věděla o tom, že je žalovaný kontaktní na této adrese, a to jednak z důvodu, že se jedná o adresu, kterou má žalovaný oficiálně evidovánu na svou osobu, a jednak proto, že tato jeho adresa musela být žalobkyni známá i na základě řízení vedeného ohledně totožného vozidla a jiného nepojištěného období u zdejšího soudu pod sp. zn. 21 C 346/2020. Během jednání konaného dne [datum] žalovaný uvedl, že pojistné za předmětné vozidlo a předmětné období uhradil zpětně pojišťovně [anonymizováno], se kterou měl uzavřenou pojistnou smlouvu. Platba mu byla pojišťovnou vrácena – pojistná smlouva prý nenabyla účinnosti s tím, že nelze pojistné (povinné ručení) uhradit zpětně. Žalovaný uvedl, že si není vědom, že by tuto situaci se žalobkyní řešil poté, co mu bylo pojistné vráceno ze strany pojišťovny a bylo mu oznámeno, že pojistná smlouva není účinná. V době doručování předžalobní výzvy byl žalovaný dle jeho vyjádření hospitalizován. 3. K výzvě soudu obsažené v usnesení ze dne 31. 5. 2022, č. j. 28 C 143/2022-21, ve které byla žalobkyně vyzvána, aby doplnila tvrzení o tom, z jakých důvodů nedoručovala výzvy k úhradě dluhu žalovanému na jeho oficiálně evidovanou adresu [adresa žalovaného], se žalobkyně v poskytnuté lhůtě 10 dnů nevyjádřila. Usnesení bylo žalobkyni doručeno dne [datum] do datové schránky. Obsáhlé podání reagující na tuto výzvu bylo soudu doručeno až v den konání ústního jednání (dne [datum]) v 03:36 hodin ráno, přičemž žalobkyně se omluvila z účasti na tomto ústním jednání již podáním ze dne [datum]. Žalobkyně nesdělila soudu žádné důvody, které by jí případně objektivně zabránily reagovat na výzvu soudu ze dne [datum] ve stanovené lhůtě. K podání žalobkyně ze dne [datum] tedy soud obšírněji nepřihlížel, přičemž žalobkyně se svou neúčastí na ústním jednání konaném dne [datum] připravila o případné poskytnutí poučení ve smyslu § 118a odst. 1, 3 o.s.ř. Výzva k doplnění tvrzení a důkazů navíc již byla žalobkyni zasílána před jednáním a se stanovením lhůty k požadovanému doplnění, kterou žalobkyně nedodržela, jak již bylo zmíněno. V podání žalobkyně ze dne [datum] pak beztak nejsou obsaženy žádné konkrétní důkazy o tom, že by žalobkyně zaslala žalovanému výzvy ze [datum], [datum] a [datum] k zaplacení žalované částky na jeho adresu [adresa žalovaného], kde si žalovaný přebíral poštovní korespondenci, a kde byl oficiálně registrován k pobytu a kde byl také primárně k zastižení. 4. V souladu s § 157 odst. 4 o. s. ř. se soud v tomto odůvodnění omezuje pouze na závěr o skutkovém stavu a právní posouzení věci. 5. Po provedeném dokazování následujícími důkazy: výzva k úhradě příspěvku do garančního fondu ČKP ze dne [datum], číslo případu [číslo], upomínka o úhradu nedoplatku příspěvku do garančního fondu ČKP ze dne [datum], číslo případu [číslo], upomínka o úhradu nedoplatku příspěvku do garančního fondu ČKP ze dne [datum], číslo případu [číslo], předžalobní upomínka ze dne [datum] včetně informace z internetového sledování zásilek České pošty, zpráva Magistrátu hlavního města Prahy, odboru dopravněsprávních činností, ze dne [datum], protokol o jednání před zdejším soudem, ze dne 21. 4. 2021, ve věci 21 C 346/2020, rozsudek zdejšího soudu ve věci 21 C 346/2020, který je datován dne [datum], kopie velkého technického průkazu vozidla [registrační značka], kopie občanského průkazu žalovaného, kopie první stránky rozsudku zdejšího soudu ve věci sp. zn. 21 C 346/2020, dospěl soud k tomuto závěru o skutkovém a právním stavu: 6. Žalobkyně je profesní organizace pojistitelů zřízená podle § 18 zákona č. 168/1999 Sb., o pojištění odpovědnosti za újmu způsobenou provozem vozidla (dále jen„ ZoPO“). Žalovaný byl v předmětném období od [datum] do [datum] vlastníkem motorového vozidla [registrační značka], VIN [anonymizováno], tovární značky [anonymizováno], když dne [datum] uzavřel s předchozím vlastníkem vozidla kupní smlouvu a téhož dne nabyl žalovaný vlastnické právo k vozidlu. Tyto skutečnosti žalovaný ani nesporoval. Žalovaný prokazatelně neměl v období od [datum] do [datum] k vozidlu sjednáno pojištění odpovědnosti za škody způsobené provozem vozidla a neměl za tuto dobu uhrazené pojistné. 7. I ze samotného vyjádření žalovaného je patrno, že pojistná smlouva na předmětné vozidlo, která se měla vztahovat k předmětnému období, a o které žalovaný hovořil při ústním jednání, nenabyla účinnosti, a že platba na pojistné za žalované období byla žalovanému vrácena s tím, že pojistné (povinné ručení) nelze zaplatit zpětně. Dále již žalovaný věc se žalobkyní neřešil (jak sám uvedl), přestože mu bylo zřejmé, že pojistné za předmětné období uhrazené nemá, a že již měl s tímto vozidlem zcela totožný problém související s nezaplaceným pojistným, který je reflektován v rozsudku zdejšího soudu sp. zn. 21 C 346/2020. Žalovaný byl dle § 4 odst. 1 ZoPO, povinen zaplatit žalobkyni příspěvek za každý den porušení povinnosti žalovaného podle § 1 odst. 2 ZoPO, tedy povinnosti pojištění odpovědnosti za újmu způsobenou provozem vozidla po dobu, kdy je vozidlo zapsané v registru vozidel. Denní sazba příspěvku činí 86 Kč, a to dle § 2 odst. 1 písm. o) vyhlášky Ministerstva financí ČR č. 205/1999 Sb. Za 95 dnů trvajícího stavu, kdy předmětné vozidlo nebylo pojištěno, tak příspěvek do fondu žalobkyně dosáhl výše 8 170 Kč. 8. Žalovaný neprokázal, že by na dluh něčeho uhradil. Jak již bylo zmíněno, z jeho samotného prohlášení je očividné, že pojistná smlouva, o které žalovaný hovořil, nenabyla účinnosti, a že pojistné za předmětné období uhrazeno nebylo (platba na pojistné byla žalovanému dle jeho slov vrácena, což žalovaný nijak dále neřešil). Skutečnost, že mu bylo zaplacené pojistné poukázáno zpět, již žalovaný se žalobkyní nikterak neřešil a žalovaný dluh tak nebyl evidentně uhrazen. Zejména proto soud také zamítl návrhy žalovaného na doplnění dokazování, vznesené na ústním jednání dne [datum] – tyto důkazy by nemohly k věci přinést žádné další relevantní poznatky. K tomuto postupu soud přistoupil i proto, že žalovaný byl v předvolání k jednání i během jednání samotného poučen o tom, že musí tvrdit všechny rozhodné skutečnosti a označit k nim důkazy nejpozději do konce prvního jednání ve věci, přičemž žalovaný při ústním jednání žádné důkazy ke svým tvrzením nedoložil s tím, že tuto svou povinnost opomenul. Jak již soud uvedl, i ze samotných tvrzení žalovaného navíc vyplývá, že pojistné za předmětné žalované období zaplaceno nebylo, a že pojistná smlouva, o které žalovaný hovořil, nebyla účinná. Je také potřeba opětovně zdůraznit, že žalovaný věděl o existenci problému souvisejícího s předmětným vozidlem a nezaplaceným pojistným již od chvíle, kdy bylo u zdejšího soudu vedeno řízení sp. zn. 21 C 346/2020, avšak situaci si v následném období neohlídal. 9. Podle § 4 odst. 6 ZoPO povinnost zaplatit příspěvek a náklady žalobkyně zaniká, pokud žalobkyně do 1 roku ode dne vz