28 C 164/2022-18 — Obvodní soud pro Prahu 4

1. Žalobkyně se žalobou domáhala po žalovaném zaplacení částky 2 650 Kč s příslušenstvím za převoz žalovaného sanitním vozem ze zdravotnického zařízení žalobkyně na záchytnou stanici dne [datum], a to dle vystavené faktury [číslo] se splatností dne [datum]. Žalovaný dle tvrzení žalobkyně neuhradil na tento dluh ničeho a to ani na základě předžalobní výzvy ze dne [datum]. 2. Žalovaný se k podané žalobě nevyjádřil a v řízení zůstal nečinný. Studiem spisu soud zjistil, že ve věci je možné rozhodnout i na základě předložených listinných důkazů, pročež dle ustanovení § 115a o. s. ř. vyzval účastníky usnesením ke sdělení, zda souhlasí s tím, aby ve věci bylo rozhodnuto bez nařízení jednání a poučil je, že pokud se nevyjádří ve stanovené lhůtě, bude mít soud soud za to, že s rozhodnutím bez nařízení jednání souhlasí. Účastníci na výzvu do dnešního dne nereagovali, soud tedy uzavřel, že oba účastníci souhlasí s rozhodnutím věci bez nařízení jednání, a tímto způsobem pak ve věci rozhodl. 3. Jelikož předmětem řízení bylo peněžité plnění nepřevyšující částku 10 000 Kč (bagatelní spor, viz § 157 odst. 4 o. s. ř. v návaznosti na § 202 odst. 2 o. s. ř.), soud se omezil při svém zdůvodnění rozhodnutí pouze na následující závěr o skutkovém stavu a právní posouzení věci. 4. Žalovaný byl dne [datum] na základě příkazu ke zdravotnímu transportu převezen sanitním vozem ze zdravotnického zařízení žalobkyně na záchytnou stanici. Za převoz byla v souladu s ceníkem převozu sanitním vozem na záchytnou stanici žalovanému fakturou [číslo] splatnou dne [datum], účtována částka 2 650 Kč. Žalovaný byl o zaplacení faktury opakovaně upomínán, dlužnou částku však nezaplatil. 5. Po právní stránce soud věc posoudil následovně. 6. Dle § 89c odst. 1 zákona č. 373/2011 Sb., o specifických zdravotních službách, dopravu osoby do záchytné stanice zajistí ten, kdo tuto osobu vyzval k orientačnímu vyšetření nebo odbornému lékařskému vyšetření podle zákona o ochraně zdraví před škodlivými účinky návykových látek. 7. Dle § 89e odst. 1 zákona č. 373/2011 Sb., o specifických zdravotních službách, prokáže-li se přítomnost alkoholu nebo jiné návykové látky, hradí poskytovateli záchytné služby náklady na poskytnutou záchytnou službu osoba, které byla záchytná služba poskytnuta; tato osoba hradí i náklady na dopravu do záchytné stanice tomu, komu tyto náklady vznikly. 8. Vzhledem k tomu, že žalobkyně zajistila převoz žalovaného ze svého zdravotnického zařízení na záchytnou stanici, vznikla žalovanému povinnost jí tuto dopravu uhradit. V řízení nevyšlo najevo, že by již žalovaný dopravu uhradil a soud mu proto uložil tuto povinnost rozsudkem. S ohledem na to, že se žalovaný ocitl v prodlení, je povinen zaplatit také úroky z prodlení ve smyslu § 1970 o. z. Výše úroků z prodlení se řídí nařízením vlády č. 351/2013 Sb. Počátek prodlení stanovil soud podle návrhu žalobkyně ode dne následujícího po dni splatnosti faktury. 9. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 o. s. ř. tak, že přiznal žalobkyni, jež byla v řízení zcela úspěšná, nárok na náhradu nákladů řízení v částce 1 200 Kč Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce 1 000 Kč a nákladů řízení uplatněných v souladu s § 151 odst. 3 o. s. ř. za použití vyhlášky Ministerstva spravedlnosti č. 254/2015 Sb., dle které účastníkovi řízení, jenž nebyl zastoupen zástupcem podle § 151 odst. 3 o. s. ř. a nedoložil výši hotových výdajů, náleží částka 200 Kč představující 100 Kč za každý ze dvou úkonů dle § 2 odst. 1 uvedené vyhlášky neboť bylo rozhodnuto o návrhu podaném na ustáleném vzoru uplatněném opakovaně týmž účastníkem ve skutkově i právně obdobných věcech, v nichž je předmětem řízení peněžité plnění a hodnota sporu nepřevyšuje 50 000 Kč.