28 C 22/2022-28 — Obvodní soud pro Prahu 4

1. Odůvodnění tohoto rozsudku vychází z ustanovení § 157 odst. 4 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu, (dále jen „o. s. ř.”). 2. Předmětem řízení je nárok žalobkyně na zaplacení částky uvedené ve výroku tohoto rozsudku, spolu se zákonným úrokem z prodlení a náklady spojenými s uplatněním pohledávky. Dle tvrzení strany žalující tento nárok vznikl z titulu neuhrazeného pojistného, které byla žalovaná žalobkyni povinna hradit podle pojistné smlouvy [číslo] uzavřené mezi účastníky řízení dne [datum]. 3. Soud úvodem konstatuje, že žalovaná zůstala v průběhu celého řízení zcela pasivní. V usnesení č. j. 28 C 22/2022-13, ze dne 14. 1. 2022, které bylo žalované doručeno do datové schránky dne [datum] spolu s žalobou, byla žalovaná jednak vyzvána k vyjádření k žalobě a jednak k vyjádření k tomu, zda souhlasí s rozhodnutím soudu v této věci bez nařízení jednání. Žalovaná se k této výzvě ve stanovené lhůtě ani později nijak nevyjádřila. Doplnění žaloby bylo žalované do datové schránky doručeno dne [datum], žalovaná se však k věci opět nijak nevyjádřila. Žalobkyně pak s eventuálním postupem soudu ve smyslu ust. § 115a o.s.ř. souhlasila již v rámci podané žaloby. Lze tedy shrnout, že účastníci řízení na základě výzvy soudu souhlasili s tím, aby soud ve věci rozhodl bez nařízení jednání. Soud proto ve věci postupoval podle ustanovení § 115a o. s. ř., dle kterého k projednání věci samé není třeba nařizovat jednání, jestliže ve věci lze rozhodnout jen na základě účastníky předložených listinných důkazů a účastníci se práva účasti na projednávání věci vzdali, popřípadě s rozhodnutím ve věci bez nařízení jednání souhlasí. V tomto případě byly tyto předpoklady splněny. 4. Na základě zjištění učiněných z předložených listin dospěl soud k následujícímu závěru o skutkovém stavu ve věci samé: Účastníci řízení uzavřeli dne [datum] pojistnou smlouvu [číslo] jejímž předmětem bylo sdružené pojištění vozidla. Ve smlouvě se žalobkyně z pozice pojistitele zavázala žalované pojistit vozidlo a v případě pojistné události vyplatit žalované pojistné plnění. Smlouva dále obsahovala závazek žalované hradit žalobkyni ročně pojistné vždy ke dni 27. 6. daného roku. Počátek pojištění byl smlouvou sjednán na den [datum]. Účastníci si smlouvou sjednali, že se jejich vzájemná práva a povinnosti řídí také všeobecnými pojistnými podmínkami vydanými žalobkyní. Pro první rok činilo pojistné částku 8 051 Kč, pojistné za druhý pojistný rok, splatné ke dni [datum], pak činilo částku 9 314 Kč. Výši pojistného upravila žalobkyně na základě čl. 4 odst. 8 všeobecných pojistných podmínek. O navýšení pojistného byla žalovaná informována předpisem pojistného ze dne [datum]. Žalovaná pojistné za druhý pojistný rok (od [datum] do [datum]) neuhradila. Žalobkyně na tuto skutečnost žalovanou upozornila výzvou k zaplacení pojistného ze dne [datum], kde žalované současně oznámila, že pokud nebude dlužné pojistné uhrazeno ke dni [datum], tak pojistná smlouva následující den zanikne. K úhradě pojistného nedošlo a pojistná smlouva tak dne [datum] zanikla, o čemž byla žalovaná informována informací o zániku pojistné smlouvy ze dne [datum]. Žalovaná má tak nárok na poměrnou část pojistného za období od [datum] do [datum] ve výši 2 820 Kč. 5. Na základě shora uvedeného závěru o skutkovém stavu v souvislosti s citovanými zákonnými ustanoveními posoudil soud věc po právní stránce takto: 6. Mezi žalobkyní a žalovanou byla uzavřena pojistná smlouva dle § 2758 a násl. zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (dále jen „o. z.“). Pojistná smlouva zanikla dle ust. § 2804 o. z., z důvodu nezaplacení pojistného za druhý rok účinnosti pojistné smlouvy ze strany žalované. Vzhledem k prodlení žalované s úhradou pojistného je žalovaná povinna zaplatit žalobkyni také zákonný úrok z prodlení dle § 1970 o. z. Žalobkyni vzniklo právo požadovat po žalované zákonný úrok z prodlení ve výši vyplývající z § 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb., a to ode dne následujícího po dni, kdy došlo k zániku pojistné smlouvy (tj. za období od [datum] do zaplacení). V návaznosti na zaslání předžalobní výzvy ze dne [datum] žalobkyni též nárok na náhradu nákladů tohoto soudního řízení – ani v návaznosti na tuto upomínku pak žalovaná nezaplatila na dlužném pojistném ničeho. 7. Vzhledem k tomu, že se žalobkyni předloženými listinnými důkazy podařilo prokázat tvrzení obsažená v žalobě, rozhodl soud s odkazem na citovaná zákonná ustanovení tak, jak je uvedeno ve výroku I. tohoto rozsudku. Žalovaná netvrdila ani neprokázala, že by na dlužnou částku něčeho uhradila. Na základě provedeného dokazování tedy soud dospěl k závěru, že žaloba je důvodná, a proto jí v souladu s předloženými listinnými důkazy vyhověl. 8. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 o. s. ř. tak, že přiznal žalobkyni, jež byla v řízení zcela úspěšná, nárok na náhradu nákladů řízení v částce 1 489 Kč Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce 400 Kč a nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle § 6 odst. 1 a § 14b vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, (dále jen „a. t.”) z tarifní hodnoty ve výši 2 820 Kč sestávající z částky 200 Kč za každý ze tří úkonů právní služby realizovaných před podáním návrhu ve věci včetně tří paušálních náhrad výdajů po 100 Kč dle § 14b odst. 5 písm. a) a. t. a daň z přidané hodnoty ve výši 21 % z částky 900 Kč ve výši 189 Kč.