28 C 282/2022-22 — Obvodní soud pro Prahu 4

1. Žalobkyně se svým návrhem domáhala na žalovaném zaplacení shora uvedené částky s příslušenstvím s odůvodněním, že její právní předchůdkyně, [právnická osoba] Prodej, [IČO], sídlem [adresa], se jako dodavatel zavázala na základě smlouvy o sdružených službách dodávky a odběru elektřiny dodávat žalovanému do odběrných míst na adresách [adresa žalovaného] a [adresa žalovaného], elektřinu a žalovaný se zavázal elektřinu odebírat a platit za tyto služby stanovenou cenu. Žalovaný se dostal do prodlení s úhradou faktury [číslo] za fakturační období od [datum] do [datum], faktury [číslo] za fakturační období od [datum] do [datum], faktury [číslo] za fakturační období od [datum] do [datum], faktury [číslo] za fakturační období od [datum] do [datum] a faktury [číslo] za období od [datum] do [datum] Tyto pohledávky přešly na žalobkyni na základě smlouvy o postoupení pohledávek ze dne [datum]. 2. Ve věci bylo rozhodnuto bez nařízení jednání dle § 115a o. s. ř. Žalovaný se k podané žalobě nevyjádřil. 3. Po provedeném dokazování soud dospěl k následujícím skutkovým závěrům: 4. Mezi právní předchůdkyní žalobkyně a žalovaným byla dne [datum] uzavřena smlouva o sdružených službách dodávky elektřiny [číslo] na jejímž základě se společnost [právnická osoba], zavázala dodávat elektřinu do odběrného místa na adrese [adresa žalovaného], a žalovaný se zavázal elektřinu odebírat a platit za služby spojené s dodávkou elektřiny sjednanou cenu (prokázáno smlouvou o sdružených službách dodávky elektřiny, obchodními podmínkami). 5. Žalovanému byla vystavena faktura [číslo] za dobu od [datum] do [datum], a to na částku 12 223 Kč, splatnou dne [datum], na kterou žalovaný uhradil částku 6 260 Kč – dlužná částka z této faktury proto činí 5 963 Kč. Dále byla žalovanému vystavena faktura [číslo] za dobu od [datum] do [datum], a to na částku 7 030 Kč, splatnou dne [datum]. Za období od [datum] do [datum] byla žalovanému vystavena faktura [číslo] znějící na částku 988 Kč, splatná dne [datum]. Kromě částečné úhrady první z uvedených faktur žalovaný na dluh neuhradil ničeho (prokázáno fakturou [číslo] [číslo] [číslo]). 6. Mezi právní předchůdkyní žalobkyně a žalovaným byla dne [datum] uzavřena smlouva o sdružených službách dodávky elektřiny [číslo] na jejímž základě se společnost [právnická osoba], zavázala dodávat žalovanému elektřinu do odběrného místa na adrese [adresa žalovaného], a žalovaný se zavázal elektřinu odebírat a platit za služby spojené s dodávkou elektřiny sjednanou cenu (prokázáno smlouvou o sdružených službách dodávky elektřiny, obchodními podmínkami). 7. Žalovanému byla vystavena faktura [číslo] za dobu od [datum] do [datum], a to na částku 19 270 Kč, splatnou dne [datum], na kterou žalovaný uhradil částku 13 082 Kč – dlužná částka z této faktury proto činí 6 188 Kč. Dále mu byla vystavena faktura [číslo] za dobu od [datum] do [datum], a to na částku 7 545 Kč, splatnou dne [datum]. Za období od [datum] do [datum] byla žalovanému vystavena faktura [číslo] znějící na částku 3 295,28 Kč, splatná dne [datum]. Kromě částečné úhrady první z uvedených faktur žalovaný na dluh neuhradil ničeho (prokázáno fakturou [číslo] [číslo] [číslo]). 8. Celá pohledávka za žalovaným byla z právního předchůdce žalobkyně postoupena na žalobkyni na základě smlouvy o postoupení pohledávek ze dne [datum]. Postoupení bylo žalovanému oznámeno dopisem ze dne [datum], který současně obsahoval předžalobní výzvu (prokázáno smlouvou o postoupení pohledávek, oznámením o postoupení pohledávek včetně dodejky). 9. Soud provedené důkazy hodnotil podle § 132 o. s. ř. a po právní stránce věc posoudil následovně: 10. Mezi právní předchůdkyní žalobkyně a žalovaným byla uzavřena smlouva o sdružených službách dodávky a odběru elektřiny dle § 50 zákona č. 458/2000 Sb., energetického zákona ve spojení s § 2079 a násl. zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku (dále jen „o. z.“). Na základě smlouvy vznikla právní předchůdkyni žalobkyně povinnost dodávat žalovanému elektřinu do určených odběrných míst a žalovanému vznikla povinnost za dodanou elektřinu zaplatit sjednanou cenu. Žalovaný však v řízení netvrdil ani neprokázal, že tuto povinnost splnil. Vzhledem k tomu, že žalovaný svůj peněžitý dluh řádně a včas nesplnil, dostal se vždy dnem následujícím po splatnosti dané faktury do prodlení dle § 1968 o. z. Právní předchůdkyni žalobkyně, respektive žalobkyni, na niž byla pohledávka postoupena ve smyslu § 1879 o. z., tak vznikl nárok na úhradu zákonných úroků z prodlení dle § 1970 o. z. ve výši dle nařízení vlády č. 351/2013 Sb. Na základě shora uvedeného soud žalobu shledal důvodnou, a proto jí vyhověl tak, jak je uvedeno ve výroku I. tohoto rozsudku. 11. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 o. s. ř. tak, že přiznal žalobkyni, jež byla v řízení zcela úspěšná, nárok na náhradu nákladů řízení v částce 3 419 Kč Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce 1 241 Kč a nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle § 6 odst. 1 a § 14b vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu (dále jen „a. t.”), z tarifní hodnoty ve výši 31 009,28 Kč sestávající z částky 500 Kč za každý ze tří úkonů právní služby realizovaných před podáním návrhu ve věci včetně tří paušálních náhrad výdajů po 100 Kč dle § 14b odst. 5 písm. a) a. t. a daň z přidané hodnoty ve výši 21 % z částky 1 800 Kč ve výši 378 Kč. S ohledem na to, že obsahově v zásadě stejné žaloby (pouze se změněnými nacionále žalovaného subjektu a se změněnými dlužnými částkami a jejich splatností) byly zdejším soudem řešeny např. pod sp. zn. 47 C 128/2022, 19 C 283/2022, 7 C 223/2022 nebo 51 C 221/2022, dospěl zdejší soud k závěru, že ohledně nákladového výroku je v tomto případě adekvátní aplikovat ust. § 14b a. t. 12. Lhůtu k plnění soud žalovanému určil nikoli ve standardním třídenním trvání, ale v délce jednoho měsíce od právní moci rozsudku, neboť s ohledem na mimořádné okolnosti spojené s nynější ekonomickou situací v České republice (spočívající ve výrazném zdražování, vysoké inflaci a energetické krizi), kdy došlo k neúměrnému navýšení téměř veškerých výdajů jak osob právnických, tak zejména fyzických, což má výrazný ekonomický dopad do majetkové sféry všech subjektů, má soud za to, že standardní třídenní pariční lhůta by byla pro žalovaného velmi krátká. Na druhé straně soud zvažoval i potencionální ekonomický zásah do majetkové sféry žalobkyně, aby stanovená pariční lhůta nebyla pro žalobkyni lhůtou neúměrně dlouhou a tedy nepřiměřenou. Po tomto zhodnocení soud dospěl k závěru, že adekvátním je v této věci stanovení jednoměsíční pariční lhůty ke splnění tímto rozsudkem uložených povinností (§ 160 o.s.ř.).