28 C 42/2021-96 — Obvodní soud pro Prahu 4

1. Žalobkyně se žalobou doručenou zdejšímu soudu dne [datum] domáhala vydání rozhodnutí, kterým by soud uložil žalovanému povinnost k úhradě částky 183 896,50 Kč s příslušenstvím ve formě zákonného úroku z prodlení. Svůj nárok žalobkyně odůvodnila tím, že uzavřela se žalovaným dne [datum] smlouvu o postoupení pohledávky a smlouvu o ceně postoupené pohledávky. Jednalo se o pohledávku žalovaného za společností [právnická osoba], [IČO], sídlem [adresa]. Za postoupení pohledávky žalobkyně uhradila žalovanému částku 140 000 Kč v hotovosti, což žalovaný potvrdil podpisem smlouvy. Dlužnice (spol. [právnická osoba]) svůj dluh dobrovolně neplnila, pročež žalobkyně přistoupila k vymáhání postoupené pohledávky prostřednictvím soudního řízení vedeného Obvodním soudem pro Prahu 4 pod spisovou značkou [spisová značka]. V rámci tohoto soudního řízení vyšlo najevo, že žalovaný nebyl oprávněn se žalobkyní smlouvu o postoupení pohledávky uzavřít, jelikož daná pohledávka byla na základě exekučního řízení vedeného soudním exekutorem Mgr. [jméno] [příjmení] pod sp. zn. [spisová značka] již ode dne 7. 6. 2019 součástí generálního inhibitoria, tudíž žalovaný měl zákonnou povinnost s pohledávkou nijak nenakládat a smlouva o postoupení pohledávek tedy byla od počátku absolutně neplatná. Soudní exekutor následně dne [datum] vydal exekuční příkaz (č. j. [číslo jednací]) přikázáním jiné peněžité pohledávky, jehož součástí bylo vznesení námitky neplatnosti smlouvy ze dne [datum] týkající se postoupení předmětné pohledávky na žalobkyni. Žalobkyně byla z těchto důvodů nucena vzít žalobu u Obvodního soudu pro Prahu 4 zpět a zdejší soud usnesením ze dne [datum rozhodnutí], č. j. [číslo jednací], řízení zastavil, přičemž žalobkyni uložil povinnost nahradit společnosti [právnická osoba] náklady řízení ve výši 38 296, 50 Kč. 2. Žalovaný si dle názoru žalobkyně musel být vědom toho, že předmětná pohledávka byla na základě exekučního řízení vedeného soudním exekutorem Mgr. [jméno] [příjmení] pod sp. zn. [spisová značka] již ode dne 7. 6. 2019 součástí generálního inhibitoria, a že tak není oprávněn tuto svoji pohledávku a společností [právnická osoba] postoupit. Žalovaný však smlouvu o postoupení pohledávky se žalobkyní přesto uzavřel a částku 140 000 Kč za postoupení pohledávky převzal. Uplatňovaný nárok se tedy skládá z bezdůvodného obohacení na straně žalovaného ve výši 140 000 Kč a z nároku na náhradu škody ve výši 43 896, 50 Kč, přičemž škodou je marně vynaložený soudní poplatek ve výši 5 600 Kč a náklady právního zastoupení nahrazované žalobkyní společnosti [právnická osoba] v řízení zdejšího soudu sp. zn. [spisová značka] (ve výši 38 296, 50 Kč). 3. Žalovaný se k podané žalobě nevyjádřil a zůstal zcela nečinný. 4. Na základě provedeného listinného dokazování má soud z hlediska skutkového stavu za prokázané, že žalobkyně a žalovaný spolu dne [datum] uzavřeli smlouvu o postoupení pohledávek ve smyslu ustanovení § 1879 a násl. zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku (dále jen „o.z.“). Žalovaný na žalobkyni postoupil svou pohledávku za společností [právnická osoba], za což od žalobkyně obdržel částku 140 000 Kč v hotovosti, což potvrdil svým podpisem na smlouvě o postoupení pohledávek. Postoupení pohledávky žalobkyně oznámila původnímu věřiteli žalovaného (prokázáno těmito důkazy: smlouva o postoupení pohledávky ze dne [datum], smlouva o ceně za postoupenou pohledávku ze dne [datum], výpis z obchodního rejstříku žalobkyně, podací lístek ze dne [datum]). 5. Žalobkyně následně postoupenou pohledávku uplatnila žalobou, která byla projednávána zdejším soudem v řízení vedeném pod sp. zn. [spisová značka]. Žalobkyně v tomto kontextu zaplatila soudní poplatek za žalobu ve výši 5 600 Kč. V rámci řízení zdejšího soudu sp. zn. [spisová značka] vyšlo najevo, že smlouva o postoupení pohledávky ze dne [datum] je absolutně neplatná, jelikož žalovaný se na základě exekučního řízení zahájeného dne [datum] v době uzavření smlouvy se žalobkyní nacházel v generálním inhibitoriu ve smyslu ustanovení § 44a odst. 1 zákona č. 120/2001 Sb., exekučního řádu (tyto skutečnosti namítal soudní exekutor v rámci exekučního příkazu č. j. [číslo jednací] ze dne 1. 7. 2020). Následně vzala žalobkyně žalobu zpět a řízení zdejšího soudu sp. zn. [spisová značka] bylo zastaveno s tím, že žalobkyni byla uložena povinnost nahradit společnosti [právnická osoba] náklady řízení ve výši 38 296, 50 Kč. Výpisem z účtu žalobkyně prokázala, že náklady řízení zdejšího soudu sp. zn. [spisová značka] společnosti [právnická osoba] nahradila (prokázáno výpisem z účtu žalobkyně, exekučním příkazem k provedení exekuce přikázáním jiné peněžité pohledávky č. j. [číslo jednací] ze dne 1. 7. 2020 a dále těmito důkazy ze spisu zdejšího soudu sp. zn. [spisová značka]: návrh na vydání elektronického platebního rozkazu, odpor [právnická osoba] & [právnická osoba] ze dne [datum], replika žalobkyně k vyjádření žalované ze dne [datum], protokol o jednání před soudem prvního stupně ze dne [datum], doplnění skutkových tvrzení a předložení a označení důkazů [právnická osoba] & Facility, datováno [datum], zpětvzetí žaloby, datováno [datum], usnesení zdejšího soudu č. j. [číslo jednací]). 6. Z provedeného dokazování je dále patrné, že žalovaný se na základě exekučního řízení zahájeného dne [datum] v době uzavření smlouvy se žalobkyní (dne [datum]) nacházel v generálním inhibitoriu ve smyslu ustanovení § 44a odst. 1 zákona č. 120/2001 Sb., exekučního řádu. Exekuce byla vedena již od 7. 6. 2019 pod sp. zn. [spisová značka], o čemž byl žalovaný vyrozuměn. Exekuční řízení bylo vedeno u exekutora Mgr. [jméno] [příjmení], a to pro vymožení pohledávky oprávněného [jméno] [příjmení]. Exekučním příkazem ze dne 1. 7. 2020 č. j. [číslo jednací] rozhodl následně soudní exekutor o provedení exekuce přikázáním jiné peněžité pohledávky, a to pohledávky, kterou měl žalovaný vůči společnosti [právnická osoba] (jednalo se o pohledávku, kterou žalovaný původně postoupil na žalobkyni smlouvou ze dne [datum], která je však absolutně neplatná). Součástí exekučního příkazu ze dne 1. 7. 2020 č. j. [číslo jednací] bylo vznesení námitky neplatnosti smlouvy ze dne [datum] týkající se postoupení pohledávky na žalobkyni (prokázáno exekučním příkazem k provedení exekuce přikázáním jiné peněžité pohledávky č. j. [číslo jednací] ze dne 1. 7. 2020 a dále těmito důkazy ze spisu zdejšího soudu sp. zn. [spisová značka]: návrh na vydání elektronického platebního rozkazu, odpor [právnická osoba] & [právnická osoba] ze dne [datum], replika žalobkyně k vyjádření žalované ze dne [datum], protokol o jednání před soudem prvního stupně ze dne 2. 7. 2020 ve věci [spisová značka], doplnění skutkových tvrzení a předložení a označení důkazů [právnická osoba] & Facility, datováno [datum], zpětvzetí žaloby, datováno [datum], usnesení zdejšího soudu č. j. [číslo jednací]). 7. Písemnou výzvou ze dne [datum] byl žalovaný vyzván, aby dlužnou částku žalobkyni uhradil ve lhůtě do [datum]. Výzva byla žalovanému zaslána na adresu jeho evidovaného trvalého pobytu (prokázáno předžalobní výzvou ze dne [datum]). 8. Ust. § 2991 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku, stanovuje, že kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil. Bezdůvodně se obohatí zvláště ten, kdo získá majetkový prospěch plněním bez právního důvodu, plněním z právního důvodu, který odpadl, protiprávním užitím cizí hodnoty nebo tím, že za něho bylo plněno, co měl po právu plnit sám. 9. Ust. § 2910 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku, stanovuje, že škůdce, který vlastním zaviněním poruší povinnost stanovenou zákonem a zasáhne tak do absolutního práva poškozeného, nahradí poškozenému, co tím způsobil. 10. Ust. § 44a odst. 1 zákona č. 120/2001 Sb., exekučního řádu, stanovuje, že povinný nesmí po doručení vyrozumění nakládat se svým majetkem včetně nemovitostí a majetku patřícího do společného jmění manželů, vyjma běžné obchodní a provozní činnosti, uspokojování základních životních potřeb svých a osob, ke kterým má vyživovací povinnost, a udržování a správy majetku. Právní jednání, kterým povinný porušil tuto povinnost, je neplatné. Právní jednání se však považuje za platné, pokud námitku neplatnosti nevznese exekutor, oprávněný, nebo přihlášený věřitel, aby zajistili uspokojení vymáhané pohledávky. 11. Z právního hlediska má soud za prokázané, že žalovaný dne [datum] uzavřel se žalovanou smlouvu o postoupení pohledávky, ačkoliv si musel být vědom, že k tomu vzhledem k existenci generálního inhibitoria není oprávněn a že tím vystavuje žalobkyni riziku, že soudní exekutor vznese námitku neplatnosti této smlouvy, což se také stalo. Žalovaný vůbec nebyl oprávněn smlouvu o postoupení pohledávky uzavřít, neboť proti němu bylo dne [datum] zahájeno exekuční řízení u exekutora Mgr. [jméno] [příjmení], a to pro vymožení pohledávky oprávněného [jméno] [příjmení]. Exekuční řízení bylo vedeno od [datum], o čemž byl žalovaný vyrozuměn. Předmětnou smlouvu o postoupení pohledávky pak