28 C 8/2022-24 — Obvodní soud pro Prahu 4

1. Žalobkyně se domáhala rozhodnutí, kterým by byla žalovanému uložena povinnost zaplatit jí částku 9 391 Kč s příslušenstvím. Žaloba byla odůvodněna tím, že žalovaný dne [datum] v 00:40 hodin v [obec a číslo], [ulice] ulice, fyzicky napadl svou družku, která utrpěla zranění, jež si vyžádalo její lékařské ošetření na gynekologii a chirurgické ambulanci [anonymizováno] nemocnice v [obec]. Žalobkyně na lékařské ošetření poškozené vynaložila částku 6 602 Kč. Dne [datum] ve 22:55 žalovaný napadnul svou družku znovu. Tato utrpěla zranění, které si vyžádalo lékařské ošetření na gynekologicko-porodnické klinice [anonymizována dvě slova] nemocnice v [obec]. Žalobkyně v tomto případě vynaložila na ošetření poškozené částku 2 789 Kč. Žalovaná částka 9 391 Kč tak představuje náklady za dva případy lékařského ošetření poškozené. Ošetření bylo způsobeno zaviněným protiprávním jednání žalovaného. 2. Soud ve věci postupoval podle ustanovení § 115a zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu, (dále jen „o. s. ř.”), dle kterého k projednání věci samé není třeba nařizovat jednání, jestliže ve věci lze rozhodnout jen na základě účastníky předložených listinných důkazů a účastníci se práva účasti na projednávání věci vzdali, popřípadě s rozhodnutím ve věci bez nařízení jednání souhlasí. Soud účastníky usnesením vyzval, aby se ve lhůtě 7 dnů vyjádřili, zda souhlasí s tím, aby ve věci bylo soudem rozhodnuto bez nařízení jednání a poučil je, že pokud se v této lhůtě nevyjádří, bude mít soud za to, že souhlasí s rozhodnutím věci bez nařízení jednání. Žalobkyně vyjádřila souhlas s rozhodnutím věci bez nařízení jednání ve svém podání ze dne [datum]. Žalovanému bylo předmětné usnesení doručeno fikcí, 10. dnem uložení na poště, a to dne [datum]. Žalovaný na tuto výzvu do současné doby nijak nereagoval. V souladu s § 115a zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu (dále jen „o. s. ř.“), soud o věci rozhodl na základě předložených listinných důkazů bez nařízení jednání, neboť s takovým postupem účastníci souhlasili. Usnesením zdejšího soudu ze dne 7. 1. 2022, č. j. 28 C 8/2022-13, které bylo žalovanému spolu s žalobou doručeno dne [datum], byl žalovaný vyzván taktéž k vyjádření k podané žalobě. Na tuto výzvu však žalovaný do současné doby nijak nereagoval a zůstal ve věci zcela nečinný. 3. V tomto odůvodnění se podle § 157 odst. 4 o. s. ř. uvádí pouze předmět řízení, závěr o skutkovém stavu a stručné právní posouzení věci. 4. Z listinných důkazů (oznámení Policie ČR o zranění osoby ze dnů [datum] a [datum], vyúčtování zdravotní péče ze dnů [datum] a [datum], rozpisů plateb k náhradě léčby ze dnů [datum] a [datum], výzvy k úhradě ze dnů [datum] a [datum]) byl zjištěn následující skutkový stav: Žalovaný dne [datum] v 00:40 hodin v [obec a číslo], [příjmení] ulici, fyzicky napadl [jméno] [příjmení], [datum narození], která utrpěla zranění, jež si vyžádalo lékařské ošetření na gynekologii a chirurgické ambulanci [anonymizováno] nemocnice v [obec]. Na základě vyúčtování nákladů za lékařské ošetření [jméno] [příjmení] žalobkyně uhradila částku 6 602 Kč uvedenému lékařskému zařízení. Dne [datum] ve 22:55 v [obec a číslo], [příjmení] ulici, napadnul žalovaný svou družku znovu – ta přitom znovu utrpěla zranění, které si vyžádalo lékařské ošetření na gynekologicko-porodnické klinice [anonymizována dvě slova] nemocnice v [obec]. Na základě vyúčtování nákladů za lékařské ošetření [jméno] [příjmení] žalobkyně uhradila částku 2 789 Kč. Žalovaný dlužnou částku přes výzvy žalobkyně nezaplatil. 5. Z právního hlediska soud věc posoudil následovně: 6. Podle ustanovení § 55 odst. 1 zákona č. 48/1997 Sb. o, veřejném zdraví, má příslušná zdravotní pojišťovna vůči třetí osobě právo na náhradu nákladů na hrazené služby, které vynaložila v důsledku zaviněného protiprávního jednání této třetí osobě na pojištěnci. 7. Výše uvedenými listinnými důkazy žalobkyně prokázala tvrzení obsažená v žalobě, tj. že žalovaný se ve dvou případech dopustil protiprávního zaviněného jednání, v jehož důsledku žalovaná uhradila náklady na lékařské ošetření pojištěnce (poškozené družky žalovaného). Žalobkyně má tedy právo na náhradu nákladů vůči žalovanému. Žalovaný netvrdil ani neprokázal, že by na dlužnou částku něčeho uhradil, pročež bylo žalobě v celém rozsahu vyhověno. 8. Vzhledem k tomu, že žalovaný nezaplatil žalovanou částku ve lhůtě poskytnuté v dodatečných výzvách žalobkyně ze dne [datum], resp. ze dne [datum], octl se s placením dluhu v prodlení a soud proto žalobkyni přiznal i nárok na úroky z prodlení dle § 1970 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku, a to ve výši stanovené nařízením vlády č. 351/2013 Sb. 9. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 o. s. ř. tak, že přiznal žalobkyni, jež byla v řízení zcela úspěšná, nárok na náhradu nákladů řízení v částce 1 300 Kč Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce 400 Kč a nákladů řízení uplatněných v souladu s § 151 odst. 3 o. s. ř. za použití vyhlášky č. 254/2015 Sb., dle které účastníkovi řízení, jenž nebyl zastoupen zástupcem podle § 151 odst. 3 o. s. ř. a nedoložil výši hotových výdajů, náleží částka 900 Kč představující 300 Kč za každý ze tří úkonů dle § 2 odst. 3 uvedené vyhlášky (příprava na jednání, výzva k úhradě, sepis žaloby).