38 C 165/2022-50 — Obvodní soud pro Prahu 4

1. Žalobkyně se žalobou domáhala zaplacení v záhlaví uvedené částky z titulu náhrady újmy na zdraví. Uvedla, že žalovaná byla dne 10. 11. 2021 rozhodnutím Městské části [obec a číslo] č.j. MCP11/21/058770 OVV/Jan uznána vinnou z přestupku proti občanskému soužití, kterého se dopustila tím, že dne 9. 6. 2021 v místě bydliště žalobkyně stříkla žalobkyni do obličeje obranný aerosolový pepřový sprej, čímž jí způsobila poranění – poleptání rohovky levého oka, které si vyžádalo následné lékařské ošetření. Na základě lékařského posudku činí bodové ohodnocení způsobeného poranění pro účely stanovení výše bolestného dle Metodiky Nejvyššího soudu ČR hodnotou 20 bodů. Hodnota jednoho bodu pro rok 2021 činí 356,11 Kč. Žalobkyně dále požaduje 300 Kč jako náklady za zpracování bodového ohodnocení, celková výše bolestného byla ohodnocena částkou 7 422 Kč. V rámci přestupkového řízení byla žalobkyně se svým odkázána na řízení občanskoprávní. Žalobkyně vyzvala dne 28. 12. 2021 žalovanou k zaplacení žalované částky. Žalovaná do dnešního dne ničeho žalobkyni neuhradila. 2. Žalovaná se ve věci nevyjádřila a zůstala nečinná. 3. Z šetření soudu vyplynulo, že žalovaná má ruské státní občanství a pobyt na území České republiky, tedy že projednávaná věc má cizí prvek. Vzhledem k tomu, že Smlouva mezi Československou socialistickou republikou a Svazem sovětských socialistických republik o právní pomoci a právních vztazích ve věcech občanských, rodinných a trestních (vyhláška č. 95/1983 Sb.), se nevztahuje na problematiku nároků z titulu náhrady nemajetkové újmy na zdraví, aplikoval soud úpravu obsaženou v Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1215/2012 ze dne 12. 12. 2012, o příslušnosti a uznávání a výkonu soudních rozhodnutí v občanských a obchodních věcech (Brusel I bis), a to na základě čl. 7 odst. 2 nařízení, neboť ke vzniku nemajetkové újmy na zdraví došlo na území České republiky. 4. Žalobkyně před zahájením jednání ve věci samé vzala žalobu částečně zpět co do částky 300 Kč, připadající na náklady za zpracování bodového ohodnocení, a soud proto řízení v rozsahu zpětvzetí dle § 96 odst. 2 zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád (dále jen „o. s. ř.“), zastavil. 5. Žaloba spolu s předvoláním k prvnímu jednání konanému dne 26. 8. 2022 byla žalované doručena dne 2. 8. 2022 a to do vlastních rukou. Žalovaná zaslala den před nařízeným jednání ze své e-mailové adresy [email], v čase 21:17 hod., omluvu z důvodu zdravotní indispozice s tím, že požádala o odročení jednání. K žádosti připojila rozhodnutí o dočasné pracovní neschopnosti ze dne 24. 8. 2022. Soud takto podanou žádost nepovažuje za včasnou. S ohledem na skutečnost, že žádost jako taková nebyla řádně elektronicky podepsána a soudu byla zaslána ve večerních hodinách pouhý den před jednáním s tím, že rozhodnutí o pracovní neschopnosti bylo již ze dne 24. 8. 2022, měla žalovaná možnost řádně požádat o odročení jednání již dne 24. 8. 2022. Soud proto k žádosti o odročení jednání nepřihlížel a konstatoval, že dostatečná lhůta k přípravě jednání dle § 115 o. s. ř. byla zachována, a proto věc projednal a rozhodnul dle § 101 odst. 3 o. s. ř. bez přítomnosti žalované. 6. Po provedeném dokazování soud učinil následující závěr o skutkovém stavu: 7. Rozhodnutím Úřadu Městské části [obec a číslo] ze dne 10. 11. 2021, sp.zn. S- MCP11/21/034039, č.j. MCP11/21/058770 OVV/Jan, byla žalovaná uznána vinnou spácháním přestupku proti občanskému soužití podle § 7 odst. 1 písm. b) zákona č. 251/2016 Sb., o některých přestupcích, a to tím, že dne 9. 6. 2021, okolo 21:00 hod., v chodbě domu [adresa], [ulice], [obec a číslo], stříkla žalobkyni do obličeje obranný aerosolový pepřový sprej. Žalobkyně utrpěla poranění spočívající v poranění rohovky levého oka. Žalované byla výše uvedeným rozhodnutím uložena pokuta ve výši 1 000 Kč (viz rozhodnutí Úřadu Městské části [obec a číslo] ze dne 10. 11. 2021). Z lékařské zprávy bylo zjištěno, že žalobkyně byla dne 9. 6. 2021 akutně ošetřena pro pálení očí po popálení pepřovým sprejem, kdy byla převezena do Fakultní Thomayerovy nemocnice rychlou záchrannou službou (viz lékařská zpráva ze dne 9. 6. 2021, totožně lékařská zpráva ze dne 24. 8. 2021). Bodovým ohodnocením vystaveným zdravotnickým zařízením [právnická osoba], ze dne 13. 8. 2021 byla výše bodového ohodnocení stanovena hodnotou 20 bodů (pol. [číslo]). Hodnota jednoho bodu pro rok 2021 činí 356,11 Kč (viz bodové ohodnocení od EUC Klinika vyhotovené MUDr. [jméno] [příjmení]). V řízení nebyly prokázány vzniklé náklady za zpracování bodového ohodnocení ve výši 300 Kč. Žalobkyně zaslala dne 7. 12. 2021 žalované na adresu trvalého bydliště předžalobní výzvu (viz výzva k náhradě ze dne 7. 12. 2021 s podacím lístkem ze dne 8. 12. 2021). 8. Po právní stránce posoudil soud věc následovně: 9. Soud aplikoval české hmotněprávní předpisy v souladu s čl. 4 odst. 1 nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 864/2007 ze dne 11. 7. 2007 o právu rozhodném pro mimosmluvní závazkové vztahy (Řím II). 10. Dle § 2910 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (dále jen „o. z.“), škůdce, který vlastním zaviněním poruší povinnost stanovenou zákonem a zasáhne tak do absolutního práva poškozeného, nahradí poškozenému, co tím způsobil. Povinnost k náhradě vznikne i škůdci, který zasáhne do jiného práva poškozeného zaviněným porušením zákonné povinnosti stanovené na ochranu takového práva. 11. Podle § 2958 odst. 1 o.z., při ublížení na zdraví odčiní škůdce újmu poškozeného peněžitou náhradou, vyvažující plně vytrpěné bolesti a další nemajetkové újmy; vznikla-li poškozením zdraví překážka lepší budoucnosti poškozeného, nahradí mu škůdce i ztížení společenského uplatnění. Nelze-li výši náhrady takto určit, stanoví se podle zásad slušnosti. 12. Z provedených důkazů, a to především ze správního rozhodnutí Městské části [obec a číslo], jakož i z dalších listinných důkazů bylo prokázáno, že došlo ke vzniku újmy na zdraví žalobkyně. Stejně tak má soud za prokázanou příčinnou souvislost mezi vznikem újmy žalobkyně a jednáním žalované, které byla v rámci správního řízení uložena pokuta za spáchaný přestupek. V příčinné souvislosti se spáchaným přestupkem došlo u žalobkyně k výše uvedenému zranění spočívající v poleptání rohovky levého oka. Žalovaná má tak ve smyslu § 2958 odst. 1 o.z., povinnost odčinit žalobkyni utrpěné bolesti peněžitou náhradou. Při posouzení oprávněnosti peněžité náhrady soud vycházel z bodového ohodnocení vytrpěné bolesti stanoveného MUDr. [jméno] [příjmení] dle Metodiky k náhradě nemajetkové újmy na zdraví publikované ve Sbírce soudních rozhodnutí a stanovisek Nejvyššího soudu po [číslo] Sb. (20 bodů). Výše bolestného tak při hodnotě jednoho bodu ve výši 351,11 Kč, činí částkou 7 122 Kč. S ohledem na skutečnost, že v řízení nebyla dostatečně prokazována částka ve výši 300 Kč týkající nákladů na zpracování bodového ohodnocení, vzala žalobkyně žalobu v tomto rozsahu částečně zpět. V rozsahu této částky bylo proto řízení dle § 96 odst. 2 o. s. ř. částečně zastaveno. Jak vyplynulo z dokazování, žalovaná neunesla břemeno tvrzení ani břemeno důkazní, když netvrdila ani neprokázala, že by na svůj dluh něčeho žalobkyni uhradila. Soud proto žalobě ve zbývajícím rozsahu vyhověl. 13. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 3 o. s. ř. tak, že přiznal žalobkyni, jež byla v řízení více úspěšná, nárok na náhradu nákladů řízení v částce 10 890 Kč. I přesto, že žalobkyně byla úspěšná co do částky 7 122 Kč, a žalovaná byla úspěšná co do částky ve výši 300 Kč, činí úspěch žalobkyně 91,4 %, kdežto úspěch žalované činí 8,6%. S ohledem pouze nepatrný neúspěch žalobkyně soud žalobkyni přiznal právo na náhradu nákladů řízení v plném rozsahu. Náklady žalobkyně ve výši 10 890 Kč tvoří: odměna advokáta za 5 úkonů právní služby podle § 11 odst. 1 vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátní tarif (dále jen „a. t.“) z tarifní hodnoty ve výši 7 422 Kč sestávající z částky 1 500 Kč za každý z pěti úkonů uvedených v § 11 odst. 1 a. t. (převzetí a příprava zastoupení, předžalobní výzva, sepis a podání žaloby, účast na jednání u [příjmení] [obec a číslo] ze dne 25. 4. 2022, účast na jednání u [příjmení] [obec a číslo] ze dne 26. 8. 2022) včetně pěti paušálních náhrad výdajů po 300 Kč dle § 13 odst. 4 a. t. a daň z přidané hodnoty ve výši 21 % z částky 9 000 Kč ve výši 1 890 Kč. 14. O povinnosti žalované zaplatit tuto náhradu k rukám advokáta jako zástupce žalobkyně bylo rozhodnuto dle § 149 odst. 1 o. s. ř. O třídenní lhůtě ke splnění obou povinností bylo rozhodnuto dle § 160 odst. 1 o. s. ř. 15. Žalobkyně byla v řízení osvobozena od povinnosti platit soudní poplatek za žalobu dle § 11 odst. 2 písm. d) zákona č. 549/1991 Sb., o soudních poplatcích (dále jen „zákon o soudních poplatcích“). Jelikož byla žalobkyně v řízení úspěšná, vznikla žalované povinnost dle § 2 odst. 3 zákona o soudních poplatcích zaplatit soudní poplatek za žalobu. Sodní poplatek za žalobu s ohledem na předmět řízení ve výši 7 422 Kč činí dle Položky [číslo] bodu 1. písm. a) Sazebníku soudních p