38 C 548/2021-21 — Obvodní soud pro Prahu 4

1. Žalobce se žalobou domáhal zaplacení v záhlaví uvedené částky spolu s příslušenstvím za provedený odtah a parkovné. Dne 24. 6. 2020 žalobce provedl technický úkon s vozidlem zn. Mazda, [registrační značka], který spočíval v odtahu vozidla, a následném vrácení zpět dne 25. 6. 2020 po odpadnutí důvodu, na jehož základě bylo vozidlo odtaženo. Technický úkon byl proveden podle ustanovení § 19b odst. 1 zákona č. 13/1997 Sb., o pozemních komunikacích, ve znění pozdějších předpisů, jak je uvedeno v protokolu o odtahu vozidla. Cenu za nucené odtahy a parkovné na parkovišti provozované žalobcem stanoví příslušné nařízení Rady města Litoměřice [číslo] v platném znění. Žalobce se pokusil o kontakt s žalovanou a vyzval ji k úhradě dlužné částky. Žalovaná do dnešního dne za provedený odtah a parkovné neuhradila ničeho. Celková výše dlužné částky činí 3 000 Kč. Žalobce zaslala žalovaná předžalobní výzvu. 2. Žalovaná se k žalobě nevyjádřila a zůstala v řízení nečinná. 3. Soud zjistil, že žalovaná je občanem Ukrajiny a má povolen pobyt na území České republiky, jedná se proto o věc s cizím prvkem. Soud nejprve zkoumal, zda je dána pravomoc českých soudů k projednání této věci. Podle čl. 4 odst. 1 a čl. 5 odst. 1 Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1215/2012 ze dne 12. 12. 2012, o příslušnosti a uznávání a výkonu soudních rozhodnutí v občanských a obchodních věcech, platí, že není-li stanoveno jinak, mohou být osoby, které mají bydliště v některém členském státě, bez ohledu na svou státní příslušnost žalovány u soudů tohoto členského státu. [příjmení], které mají bydliště v některém členském státě, mohou být u soudů jiného členského státu žalovány pouze na základě pravidel stanovených v oddílech 2 až 7 této kapitoly. Pravomoc rozhodovat je tak dána českým soudům, protože žalovaná má na území ČR povolen pobyt. 4. Studiem spisu soud zjistil, že ve věci je možné rozhodnout i na základě předložených listinných důkazů, proto dle § 115a zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu, (dále jen „o. s. ř.”), vyzval usnesením žalobce a žalovanou ke sdělení, zda souhlasí s tím, aby ve věci bylo rozhodnuto bez nařízení jednání a poučil je, že pokud se v této lhůtě nevyjádří, bude mít soud za to, že souhlasí. Výzva byla žalované doručena dne 23. 3. 2022 do vlastních rukou, a žalobci dne 10. 5. 2022. Žalobce uvedl, že s projednáním věci bez nařízení jednání souhlasí. Žalovaný se ve stanovené lhůtě k výzvě nevyjádřil. Soud tedy uzavřel, že oba účastníci souhlasí s rozhodnutím věci bez nařízení jednání, a tímto způsobem pak ve věci rozhodl. 5. Jelikož předmětem řízení bylo peněžité plnění nepřevyšující částku 10 000 Kč, soud postupoval podle § 157 odst. 4 ve spojení s § 202 odst. 2 o. s. ř. a z provedených důkazů (termíny čištění komunikací 2020, mandátní smlouva mezi Městem Litoměřice a Technickými službami města Litoměřice, nařízení Rady města Litoměřice [číslo] o stanovení maximální ceny za nucený odtah, oznáení veřejnou vyhláškou opatření obecné povahy – dočasný zákaz zastavení silničních vozidel, protokol o odtažení vozidla ze dne 24. 6. 2020, faktura [číslo] předžalobní výzva ze dne 24. 9. 2020 s dodejkou) učinil následující závěr o skutkovém stavu: 6. Žalobce je majetkový správce komunikace ve smyslu § 19a odst. 1, 2 a 3 zákona č. 13/1997 Sb., o pozemních komunikacích. Na základě Mandátní smlouvy je nucené odtahy vozidel oprávněna vykonávat [právnická osoba] služby města Litoměřice, včetně jejich umístění na střeženém parkovišti a jejich hlídání. Žalobce dne 24. 6. 2020 provedl technický úkon spočívající v nuceném odtahu vozidla zn. Mazda, [registrační značka], jehož provozovatelem je žalovaná. Technický úkon byl proveden, neboť došlo k nerespektování přechodné úpravy silničního provozu vyznačenou dopravní značkou, kterou byla osazena komunikace. O provedeném úkonu byl vyhotoven protokol. Žalobce si v souladu s nařízením o maximálních cenách za nucené odtahy vozidel včetně jejich střežení na parkovišti Rady města Litoměřice [číslo] za provedený technický úkon vyúčtoval částku 3 000 Kč. Žalobce zaslal žalované předžalobní výzvu k plnění. 7. Po právní stránce soud posoudil věc následovně: 8. Soud aplikoval české hmotněprávní předpisy v souladu s nařízením Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 593/2008 ze dne 17. 6. 2008 o právu rozhodném pro smluvní závazkové vztahy (Řím I). 9. Soud posoudil nárok žalobce v souladu s ustanovením § 19b odst. 1 zákona č. 13/1997 Sb., o pozemních komunikacích a s nařízením o maximálních cenách za nucené odtahy vozidel včetně jejich střežení na parkovišti Rady města Litoměřice [číslo] po prostudování provedených důkazů došel k závěru, že žalobci vznikl vůči žalované nárok na zaplacení poplatku za provedení technického úkonu provedeného s vozidlem. 10. Žalovaná svůj peněžitý dluh řádně a včas nesplnila, dostala se proto v souladu s § 1968 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (dále jen „o. z.“), dnem následujícím po splatnosti dluhu do prodlení. S ohledem na prodlení žalované vznikl žalobci dle §1970 o. z. nárok na úrok z prodlení v zákonné výši dle nařízení vlády č. 351/2013 Sb. 11. S ohledem na shora uvedené je tedy patrné, že žaloba je důvodná, pročež jí soud v celém rozsahu vyhověl. 12. O nákladech řízení soud rozhodl v souladu s § 142 odst. 1 o. s. ř., kdy plně úspěšnému žalobci přiznal náhradu nákladů ve výši 1 000 Kč sestávající se z částky 600 Kč za 2 paušály po 300 Kč dle vyhlášky č. 254/2015 Sb. a soudního poplatku ve výši 400 Kč.