40 C 218/2022-22 — Obvodní soud pro Prahu 4

Žalobkyně se žalobou podanou k soudu dne 16. 4. 2022 domáhá po žalovaném zaplacení částky 13 630 Kč jako příspěvku žalovaného za nepojištěné vozidlo [registrační značka] za dobu od 5. 2. 2019 do 9. 7. 2019 (ohledně uvedeného vozidla nebyla uzavřena pojistná smlouva týkající se pojištění odpovědnosti za škodu způsobenou uvedeným vozidlem), včetně nákladů na uplatnění pohledávky ve výši 300 Kč. Žalobkyně se dále domáhá zaplacení částky 8 814 Kč jako příspěvku žalovaného za nepojištěné vozidlo [registrační značka] za dobu od 27. 8. 2020 do 3. 12. 2020 (ohledně uvedeného vozidla nebyla uzavřena pojistná smlouva týkající se pojištění odpovědnosti za škodu způsobenou uvedeným vozidlem), včetně nákladů na uplatnění pohledávky ve výši 300 Kč. Žalovaný se k podané žalobě a k tvrzením v ní uvedeným nevyjádřil a v řízení zůstal nečinný. Žalobkyně výslovně souhlasila s rozhodnutím ve věci bez nařízení jednání. Žalovaný se k výzvě soudu nevyjádřil a ve smyslu § 101 odst. 4 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu (dále jen „o. s. ř.“), se tak má za to, že s rozhodnutím bez nařízení jednání souhlasí. Soud proto ve věci postupoval podle § 115a o. s. ř., dle kterého k projednání věci samé není třeba nařizovat jednání, jestliže ve věci lze rozhodnout jen na základě účastníky předložených listinných důkazů a účastníci se práva účasti na projednávání věci vzdali, popřípadě s rozhodnutím ve věci bez nařízení jednání souhlasí. Po provedeném dokazování dospěl soud k tomuto závěru o skutkovém stavu: Žalovaný byl vlastníkem vozidla [registrační značka] (nákladní automobil s nejvyšší povolenou hmotností do 3 500 kg) v době od 5. 2. 2019 do 9. 7. 2019, v uvedené době ohledně tohoto vozidla neuzavřel smlouvu o pojištění odpovědnosti za škodu způsobenou uvedeným vozidlem. Příspěvek za nepojištěné vozidlo nezaplatil, ač byl k tomu vyzván a o zaplacení upomínán a to ve lhůtě 30 dnů od doručení výzvy ani později. (zjištěno z výzvy k úhradě příspěvku ze dne 23. 10. 2019 včetně informace České pošty o doručení, upomínky o úhradu nedoplatku ze dne 9. 1. 2020, II. upomínky ze dne 20. 2. 2020 včetně vrácené obálky, předžalobní upomínky ze dne 25. 1. 2022 včetně podacího archu a záznamu obrazovky z webu České pošty) Žalovaný byl vlastníkem vozidla [registrační značka] (nákladní automobil s nejvyšší povolenou hmotností do 3 500 kg) v době od 27. 8. 2020 do 3. 12. 2020, v uvedené době ohledně tohoto vozidla neuzavřel smlouvu o pojištění odpovědnosti za škodu způsobenou uvedeným vozidlem. Příspěvek za nepojištěné vozidlo nezaplatil, ač byl k tomu vyzván a o zaplacení upomínán a to ve lhůtě 60 dnů od doručení výzvy ani později. (zjištěno z výzvy k úhradě příspěvku ze dne 21. 1. 2021 včetně informací o zásilce od České pošty, upomínky o úhradu nedoplatku ze dne 29. 4. 2021, II. upomínky ze dne 27. 5. 2021 včetně vrácené obálky, předžalobní upomínky ze dne 25. 1. 2022 včetně podacího archu a záznamu obrazovky z webu České pošty) Po právní stránce posoudil soud věc následovně. Žalovaný neměl v době od 5. 2. 2019 do 9. 7. 2019 (celkem 155 dní) sjednáno pojištění odpovědnosti svého vozidla [registrační značka] dle § 1 odst. 2 zák. č. 168/1999 Sb., o pojištění odpovědnosti za újmu způsobenou provozem vozidla (dále také jako„ ZPO“). Žalobkyně měla proto nárok na zaplacení příspěvku vůči žalovanému podle § 4 odst. 1 ZPO. Výše příspěvku 86 Kč za den byla určena dle § 4 odst. 4 ZPO ve spojení s § 2 odst. 1 písm. o) vyhlášky č. 205/1999 Sb. Mimo příspěvku měla žalobkyně nárok též na náklady spojené s mimosoudním uplatněním práva na příspěvek dle § 4 odst. 4 ZPO ve výši 300 Kč dle § 2a vyhlášky č. 205/1999 Sb. Žalobkyně doručila žalovanému výzvu ve smyslu § 4 odst. 6 ZPO. Splatnost příspěvku tak nastala po 30 dnech od doručení této výzvy, tedy dne 7. 12. 2019. Žalovaný neměl v době od 27. 8. 2020 do 3. 12. 2020 (celkem 99 dní) sjednáno pojištění odpovědnosti svého vozidla [registrační značka] dle § 1 odst. 2 zák. č. 168/1999 Sb., o pojištění odpovědnosti za újmu způsobenou provozem vozidla (dále také jako„ ZPO“). Žalobkyně měla proto nárok na zaplacení příspěvku vůči žalovanému podle § 4 odst. 1 ZPO. Výše příspěvku 86 Kč za den byla určena dle § 4 odst. 4 ZPO ve spojení s § 2 odst. 1 písm. o) vyhlášky č. 205/1999 Sb. Mimo příspěvku měla žalobkyně nárok též na náklady spojené s mimosoudním uplatněním práva na příspěvek dle § 4 odst. 4 ZPO ve výši 300 Kč dle § 2a vyhlášky č. 205/1999 Sb. Žalobkyně doručila žalovanému výzvu ve smyslu § 4 odst. 6 ZPO. Splatnost příspěvku tak nastala po 60 dnech od doručení této výzvy, tedy dne 6. 4. 2021. Jelikož však žalovaný ničeho neuhradil, uložil mu tuto povinnost soud rozsudkem. Soud přiznal žalobkyni též úrok z prodlení dle § 1970 o. z., jehož výši stanovil podle § 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb., a to v závislosti na datech splatnosti shora uvedených. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 o. s. ř. tak, že přiznal žalobkyni, jež byla v řízení zcela úspěšná, nárok na náhradu nákladů řízení v částce 2 350 Kč Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce 898 Kč a nákladů zastoupení advokátkou, které náleží odměna stanovená dle § 6 odst. 1 a § 14b vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, (dále jen „a. t.”) z tarifní hodnoty ve výši 22 444 Kč sestávající z částky 300 Kč za každý ze tří úkonů právní služby realizovaných před podáním návrhu ve věci včetně tří paušálních náhrad výdajů po 100 Kč dle § 14b odst. 5 písm. a) a. t. a náhrada za daň z přidané hodnoty ve výši 21 % z částky 1 200 Kč ve výši 252 Kč. O povinnosti žalovaného k úhradě nákladů řízení k rukám advokátky žalobkyně rozhodl soud v souladu s § 149 odst. 1 o. s. ř. Lhůtu k plnění soud určil dle § 160 odst. 1 o. s. ř.