40 C 267/2022-25 — Obvodní soud pro Prahu 4

Žalobkyně se žalobou podanou k soudu dne 10. 6. 2022 domáhá po žalované zaplacení v záhlaví uvedené částky jako příspěvku žalované za nepojištěné vozidlo [registrační značka] za dobu od 1. 10. 2019 do 31. 1. 2020 (ohledně uvedeného vozidla nebyla uzavřena pojistná smlouva týkající se pojištění odpovědnosti za škodu způsobenou uvedeným vozidlem), včetně nákladů na uplatnění pohledávky ve výši 300 Kč. Žalovaná se k podané žalobě a k tvrzením v ní uvedeným nevyjádřila a v řízení zůstala nečinná. Žalobkyně výslovně souhlasila s rozhodnutím ve věci bez nařízení jednání. Žalovaná se k výzvě soudu nevyjádřila a ve smyslu § 101 odst. 4 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu (dále jen „o. s. ř.“), se tak má za to, že s rozhodnutím bez nařízení jednání souhlasí. Soud proto ve věci postupoval podle § 115a o. s. ř., dle kterého k projednání věci samé není třeba nařizovat jednání, jestliže ve věci lze rozhodnout jen na základě účastníky předložených listinných důkazů a účastníci se práva účasti na projednávání věci vzdali, popřípadě s rozhodnutím ve věci bez nařízení jednání souhlasí. Po provedeném dokazování následujícími důkazy: výzva k úhradě příspěvku ze dne 28. 8. 2020 včetně záznamu obrazovky z webu České pošty, upomínka o úhradu nedoplatku ze dne 9. 12. 2020, předžalobní upomínka ze dne 3. 5. 2022 včetně záznamu obrazovky z webu České pošty, dospěl soud k tomuto závěru o skutkovém stavu: Žalovaná byla vlastníkem vozidla [registrační značka] (nákladní automobil s hmotností do 3,5 tun) v době od 1. 10. 2019 do 31. 1. 2020, v uvedené době ohledně tohoto vozidla neuzavřela smlouvu o pojištění odpovědnosti za škodu způsobenou uvedeným vozidlem. Příspěvek za nepojištěné vozidlo nezaplatila, ač k tomu byla vyzvána a o zaplacení upomínána a to ve lhůtě 60 dnů od doručení výzvy ani později. Po právní stránce posoudil soud věc následovně. Žalovaná neměla v době od 1. 10. 2019 do 31. 1. 2020 (celkem 123 dní) sjednáno pojištění odpovědnosti svého vozidla [registrační značka] dle § 1 odst. 2 zák. č. 168/1999 Sb., o pojištění odpovědnosti za újmu způsobenou provozem vozidla (dále také jako„ ZPO“). Žalobkyně měla proto nárok na zaplacení příspěvku vůči žalované podle § 4 odst. 1 ZPO. Výše příspěvku 86 Kč za den byla určena dle § 4 odst. 4 ZPO ve spojení s § 2 odst. 1 písm. o) vyhlášky č. 205/1999 Sb. Mimo příspěvku měla žalobkyně nárok též na náklady spojené s mimosoudním uplatněním práva na příspěvek dle § 4 odst. 4 ZPO ve výši 300 Kč dle § 2a vyhlášky č. 205/1999 Sb. Žalobkyně doručila žalované výzvu ve smyslu § 4 odst. 6 ZPO. Splatnost příspěvku tak nastala po 60 dnech od doručení této výzvy, tedy dne 11. 11. 2020. Jelikož však žalovaná ničeho neuhradila, uložil jí tuto povinnost soud rozsudkem. Soud přiznal žalobkyni též úrok z prodlení dle § 1970 o. z., jehož výši stanovil podle § 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb., a to v závislosti na datech splatnosti shora uvedených. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 o. s. ř. tak, že přiznal žalobkyni, jež byla v řízení zcela úspěšná, nárok na náhradu nákladů řízení v částce 2 252 Kč Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce 800 Kč a nákladů zastoupení advokátkou, které náleží odměna stanovená dle § 6 odst. 1 a § 14b vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, (dále jen „a. t.”) z tarifní hodnoty ve výši 10 878 Kč sestávající z částky 300 Kč za každý ze tří úkonů právní služby realizovaných před podáním návrhu ve věci včetně tří paušálních náhrad výdajů po 100 Kč dle § 14b odst. 5 písm. a) a. t. a náhrada za daň z přidané hodnoty ve výši 21 % z částky 1 200 Kč ve výši 252 Kč. O povinnosti žalované k úhradě nákladů řízení k rukám advokátky žalobkyně rozhodl soud v souladu s § 149 odst. 1 o. s. ř. Lhůtu k plnění soud určil dle § 160 odst. 1 o. s. ř.