40 C 292/2022-21 — Obvodní soud pro Prahu 4

Žalobkyně se žalobou podanou k soudu dne 22. 7. 2022 domáhá po žalovaném zaplacení částky 2 546,35 Kč z titulu smlouvy o poskytování bankovních a dalších služeb uzavřené dne 11. 11. 2014 mezi žalovanou a právním předchůdcem žalobkyně [právnická osoba], [IČO] (dále jen„ právní předchůdce žalobkyně“). Na základě smlouvy vedl právní předchůdce žalobkyně žalovanému účet č. [bankovní účet] a žalovaný byl povinen hradit bankovní poplatky a dodržovat smluvní podmínky. Žalovaný podstatě porušil své smluvní povinnosti, když mu na bankovním účtu vznikl nepovolený debetní zůstatek, který v přiměřené době neuhradil, a žalobkyně tedy přistoupila k výpovědi smlouvy. Žalovanému takto vznikl dluh na jistině ve výši 343,35 Kč a na neuhrazených poplatcích 2 203 Kč. Pohledávka právního předchůdce žalobkyně byla postoupena [právnická osoba] a.s., [IČO] (dále jen„ [anonymizováno]“) na základě smlouvy o postoupení pohledávek ze dne 26. 11. 2021 a dále žalobkyni na základě smlouvy o postoupení pohledávek ze dne 7. 12. 2021. Žalovaný dluh neuhradil ani na základě předžalobní výzvy. Žalobkyně se vedle shora uvedené částky domáhá také úroků z prodlení za období od 27. 10. 2021 do zaplacení. Žalovaný se k podané žalobě a k tvrzením v ní uvedeným nevyjádřil a v řízení zůstal nečinný. Žalobkyně výslovně souhlasila s rozhodnutím ve věci bez nařízení jednání. Žalovaný se k výzvě soudu nevyjádřil a ve smyslu § 101 odst. 4 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu (dále jen „o. s. ř.“), se tak má za to, že s rozhodnutím bez nařízení jednání souhlasí. Soud proto ve věci postupoval podle § 115a o. s. ř., dle kterého k projednání věci samé není třeba nařizovat jednání, jestliže ve věci lze rozhodnout jen na základě účastníky předložených listinných důkazů a účastníci se práva účasti na projednávání věci vzdali, popřípadě s rozhodnutím ve věci bez nařízení jednání souhlasí. Po provedeném dokazování dospěl soud k tomuto závěru o skutkovém stavu: Mezi žalovaným a právním předchůdcem žalobkyně byla dne 11. 11. 2014 uzavřena smlouva o poskytování bankovních a dalších služeb. Na základě smlouvy vedl právní předchůdce žalobkyně žalovanému účet č. [bankovní účet] a žalovaný byl povinen hradit bankovní poplatky a dodržovat smluvní podmínky. Žalovaný podstatně porušil své smluvní povinnosti, když mu na bankovním účtu vznikl nepovolený debetní zůstatek, který v přiměřené době neuhradil, a právní předchůdce žalobkyně tedy dopisem ze dne 26. 10. 2021 odstoupil od smlouvy ke dni 10. 11. 2021. Žalovanému takto vznikl dluh na jistině (částka čerpaná z účtu) ve výši 343,35 Kč a na neuhrazených poplatcích 2 203 Kč. Pohledávka právního předchůdce žalobkyně byla postoupena [právnická osoba] na základě smlouvy o postoupení pohledávek ze dne 26. 11. 2021 a dále žalobkyni na základě smlouvy o postoupení pohledávek ze dne 7. 12. 2021. Žalovaný dluh neuhradil ani na základě výzvy k úhradě dluhu ze dne 17. 1. 2022 (zjištěno ze smlouvy o poskytování bankovních služeb ze dne 11. 11. 2014 včetně všeobecných obchodních podmínek, produktových podmínek, ceníku produktů, přehledu čerpání z účtu, odstoupení od smlouvy ze dne 26. 10. 2021 včetně přehledu podacích čísel, rámcové smlouvy o postupování pohledávek mezi právním předchůdcem žalobkyně a [právnická osoba] ze dne 29. 8. 2018 a smlouvy o postoupení pohledávek mezi právním předchůdcem žalobkyně a [právnická osoba] ze dne 26. 11. 2021 včetně potvrzení úplaty a vyrozumění o postoupení pohledávky, smlouvy o postoupení pohledávek mezi [právnická osoba] a žalobkyní ze dne 7. 12. 2021 včetně vyrozumění o postoupení pohledávky a výzvy k úhradě dluhu ze dne 17. 1. 2022 včetně seznamu odeslaných předžalobních výzev) Po právní stránce posoudil soud věc následovně. Mezi žalovaným a právním předchůdcem žalobkyně byla dne 11. 11. 2014 uzavřena smlouva o poskytování bankovních a dalších služeb podle § 2662 a násl. zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku (dále jen „o. z.“). Právní předchůdce žalobkyně splnil své smluvní povinnosti a žalovanému zřídil a vedl bankovní účet. Žalovaný nesplnil své povinnosti, když mu na účtu vznikl nepovolený debetní zůstatek ve výši 343,35 Kč a tuto částku v přiměřené době neuhradil. Žalovaný neuhradil ani sjednané bankovní poplatky ve výši 2 203 Kč. Z toho důvodu právní předchůdce žalobkyně od smlouvy ke dni 10. 11. 2021 odstoupil. Žalovaný jistinu a bankovní poplatky do dnešního dne neuhradil a soud mu tedy uložil tuto povinnost rozsudkem. Soud přiznal žalobkyni též úrok z prodlení dle § 1970 o. z., jehož výši stanovil podle § 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 o. s. ř. tak, že přiznal žalobkyni, jež byla v řízení zcela úspěšná, nárok na náhradu nákladů řízení v částce 1 489 Kč Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce 400 Kč a nákladů zastoupení advokátkou, které náleží odměna stanovená dle § 6 odst. 1 a § 14b vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, (dále jen „a. t.”) z tarifní hodnoty ve výši 2 546,35 Kč sestávající z částky 200 Kč za každý ze tří úkonů právní služby realizovaných před podáním návrhu ve věci včetně tří paušálních náhrad výdajů po 100 Kč dle § 14b odst. 5 písm. a) a. t. a náhrada za daň z přidané hodnoty ve výši 21 % z částky 900 Kč ve výši 189 Kč. O lhůtách k plnění soud rozhodl podle § 160 odst. 1 o. s. ř., když k jinému postupu neshledal důvod. Rozsudek byl vyhotoven ve zjednodušené formě v souladu s § 157 odst. 4 o. s. ř.