40 C 299/2022-22 — Obvodní soud pro Prahu 4

Žalobkyně se žalobou podanou k soudu dne 8. 6. 2022 domáhá po žalovaném zaplacení částky 83 070 Kč jako příspěvku žalovaného za nepojištěné vozidlo [registrační značka] za dobu od 29. 11. 2018 do 30. 9. 2020 a za dobu od 13. 11. 2020 do 12. 8. 2021 (ohledně uvedeného vozidla nebyla uzavřena pojistná smlouva týkající se pojištění odpovědnosti za škodu způsobenou uvedeným vozidlem), včetně nákladů na uplatnění pohledávek ve výši 6 x 300 Kč. Žalobkyně postupně vyzvala žalovaného k úhradě příspěvku šesti výzvami a v návaznosti na doručení těchto výzev se také žalovaný dostával do prodlení s úhradou příspěvku, za což žalobkyně požaduje přiznání zákonného úroku z prodlení. Žalovaný se k podané žalobě a k tvrzením v ní uvedeným nevyjádřil a v řízení zůstal nečinný. Žalobkyně výslovně souhlasila s rozhodnutím ve věci bez nařízení jednání. Žalovaný se k výzvě soudu nevyjádřil a ve smyslu § 101 odst. 4 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu (dále jen „o. s. ř.“), se tak má za to, že s rozhodnutím bez nařízení jednání souhlasí. Soud proto ve věci postupoval podle § 115a o. s. ř., dle kterého k projednání věci samé není třeba nařizovat jednání, jestliže ve věci lze rozhodnout jen na základě účastníky předložených listinných důkazů a účastníci se práva účasti na projednávání věci vzdali, popřípadě s rozhodnutím ve věci bez nařízení jednání souhlasí. Po provedeném dokazování následujícími důkazy: pěti výzev k úhradě příspěvku ze dne 22. 7. 2021, a výzvy k úhradě ze dne 11. 11. 2021 včetně informací České pošty o doručení zásilek, pěti upomínek k úhradě nedoplatku ze dne 27. 10. 2021 a upomínky k úhradě nedoplatku ze dne 16. 2. 2022, tři předžalobní upomínky ze dne 6. 1. 2022 a předžalobní upomínky ze dne 12. 1. 2022, 19. 1. 2022 a 16. 3. 2022 včetně podacího archu a záznamu obrazovky z webu České pošty, dospěl soud k tomuto závěru o skutkovém stavu: Žalovaný byl vlastníkem vozidla [registrační značka] (nákladní automobil s nejvyšší povolenou hmotností do 3 500 kg) v době od 29. 11. 2018 do 30. 9. 2020 a v době od 13. 11. 2020 do 12. 8. 2021, v uvedené době ohledně tohoto vozidla neuzavřel smlouvu o pojištění odpovědnosti za škodu způsobenou uvedeným vozidlem. Příspěvek za nepojištěné vozidlo nezaplatil, ač byl k tomu vyzván šesti výzvami a to ve stanovených lhůtách (60 dnů) ani později. Po právní stránce posoudil soud věc následovně. Žalovaný neměl v době od 29. 11. 2018 do 30. 9. 2020 a v době od 13. 11. 2020 do 12. 8. 2021 (celkem 945 dní) sjednáno pojištění odpovědnosti svého vozidla [registrační značka] dle § 1 odst. 2 zák. č. 168/1999 Sb., o pojištění odpovědnosti za újmu způsobenou provozem vozidla (dále také jako„ ZPO“). Žalobkyně měla proto nárok na zaplacení příspěvku vůči žalovanému podle § 4 odst. 1 ZPO. Výše příspěvku 86 Kč za den byla určena dle § 4 odst. 4 ZPO ve spojení s § 2 odst. 1 písm. o) vyhlášky č. 205/1999 Sb. Mimo příspěvku měla žalobkyně nárok též na náklady spojené s mimosoudním uplatněním práva na příspěvek dle § 4 odst. 4 ZPO ve výši 6 x 300 Kč dle § 2a vyhlášky č. 205/1999 Sb. Žalobkyně doručila žalovanému výzvu ve smyslu § 4 odst. 6 ZPO. Splatnost příspěvku (57 792 Kč) tak nastala po 60 dnech od doručení výzev ze dne 22. 7. 2021, tedy dne 5. 10.2021. Splatnost příspěvku (23 478 Kč) nastala po 60 dnech od doručení výzvy ze dne 11. 11. 2021, tedy dne 25. 1. 2022. Jelikož však žalovaný ničeho neuhradil, uložil mu tuto povinnost soud rozsudkem. Soud přiznal žalobkyni též úroky z prodlení dle § 1970 o. z., jejichž výši stanovil podle § 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb., a to v závislosti na datech splatnosti shora uvedených. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 o. s. ř. tak, že přiznal žalobkyni, jež byla v řízení zcela úspěšná, nárok na náhradu nákladů řízení v částce 20 601,80 Kč Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce 3 323 Kč a nákladů zastoupení advokátkou, které náleží odměna stanovená dle § 6 odst. 1 a § 7 vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, (dále jen „a. t.”) z tarifní hodnoty ve výši 83 070 Kč sestávající z částky 4 460 Kč za každý ze tří úkonů uvedených v § 11 odst. 1 a. t. včetně šesti paušálních náhrad výdajů po 300 Kč dle § 13 odst. 4 a. t. a náhrada za daň z přidané hodnoty ve výši 21 % z částky 14 280 Kč ve výši 2 998,80 Kč. O povinnosti žalovaného k úhradě nákladů řízení k rukám advokátky žalobkyně rozhodl soud v souladu s § 149 odst. 1 o. s. ř. Lhůtu k plnění soud určil dle § 160 odst. 1 o. s. ř.