40 C 509/2021-30 — Obvodní soud pro Prahu 4

Předmětem řízení je zaplacení částky 1 524 Kč s příslušenstvím. Žalovaná částka se skládá z 24 Kč (jízdné) a z 1500 Kč (přirážka k jízdnému) a je požadována na základě přepravní kontroly ze dne 18. 2. 2021 konané v autobuse linky 189 v Praze. Dle tvrzení žalobce se žalovaný neprokázal platným jízdním dokladem. Okresní soud v Semilech rozhodl ve věci elektronickým platebním rozkazem ze dne 8. 7. 2021, č. j. EPR 103253/2021-5, proti kterému podal žalovaný dne 9. 8. 2021 odpor, ve kterém uvedl, že uvedeným autobusem dne 18. 2. 2021 skutečně cestoval, měl však zakoupenou SMS jízdenku, kterou se také při přepravní kontrole prokázal. Revizor odmítl jízdenku akceptovat s vysvětlením, že jízdenka není platná a žalovaný si jí objednal teprve, když si revizora v autobuse všiml. Žalovaný souhlasil se sepsáním protokolu, aby se vyhnul další konfrontaci s revizorem. Okresní soud v Semilech usnesením ze dne 1. 10. 2021, č. j. 6 C 196/2021-13, které nabylo právní moci dne 23. 10. 2021, rozhodl o své místní nepříslušnosti a o postoupení věci zdejšímu soudu. Zdejší soud nařídil ve věci jednání na 17. 3. 2022. Žalobkyni bylo předvolání k jednání doručeno dne 14. 2. 2022 a k jednání se nedostavila ani včas nepožádala z důležitého důvodu o odročení. Žalovaný se k jednání dostavil. Soud tedy věc podle § 101 odst. 3 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu, (dále jen „o. s. ř.“) projednal a rozhodl v nepřítomnosti žalobkyně, přičemž vycházel z obsahu spisu a z provedených důkazů. Soud dospěl k následujícímu závěru o skutkovém stavu. Žalovaný se dne 18. 2. 2021 přepravoval autobusem linky 189 MHD v Praze provozovaným žalobcem, přičemž v 18:02 hod. byl kontrolován revizorem. (zjištěno ze zápisu o provedené přepravní kontrole [číslo] ze dne 18. 2. 2021 a ze shodných tvrzení účastníků) Žalovaný téhož dne cestoval nejprve do práce. Na tuto cestu si objednal SMS jízdenku v 6:37 hod. Následně si další jízdenku objednal v 18:01 hod. cestou z práce, SMS jízdenka mu byla potvrzena v 18:03 hod. Žalovaný uvedl, že cítil vibrace v kapse, kde měl uložený mobilní telefon již před nástupem do autobusu a předpokládal, že mu SMS jízdenka přišla. (zjištěno z výpisu operátora [anonymizováno] o čerpání kreditu dne 18. 2. 2021 a z tvrzení žalovaného) Se žalovaným byl v 18:02 hod. při přepravní kontrole sepsán zápis o provedené přepravní kontrole, podle kterého se prokázal neplatným elektronickým jízdním dokladem č. SMS [číslo]. Žalovaný tento zápis o provedené přepravní kontrole podepsal. Učinil tak, aby se vyhnul další konfrontaci s revizorem a celou věc považoval za nesmyslnou. (zjištěno ze zápisu o provedené přepravní kontrole [číslo] ze dne 18. 2. 2021 a z tvrzení žalovaného) Podle bodu 3.3.9 smluvních přepravních podmínek žalobce platných ke dni provedení přepravní kontroly, je cestující povinen nastoupit do vozidla (plavidla) nebo vstoupit do přepravního prostoru metra nebo lanové dráhy na Petřín již s přijatou platnou SMS jízdenkou v mobilním telefonu. V případě, že cestující na mobilní komunikační zařízení SMS jízdenku neobdrží, je povinen si pořídit pro uzavření přepravní smlouvy jiný jízdní doklad. V opačném případě bude považován za cestujícího bez platného jízdního dokladu. Na nedoručenou SMS jízdenku má právo podat reklamaci. Při přepravní kontrole je cestující povinen předložit na výzvu pověřené osoby dopravce SMS jízdenku a reálným způsobem umožnit ověření její platnosti. Čas určený k neprodlenému předložení SMS jízdenky nezahrnuje dobu, kterou cestující potřebuje ke zprovoznění mobilního komunikačního zařízení, ukončení telefonního hovoru nebo konání jiné činnosti nesouvisející s neprodleným předložením SMS jízdenky. Zakoupením SMS jízdenky cestující souhlasí s tím, že k ověření platnosti této jízdenky předloží k nahlédnutí přepravnímu kontrolorovi nebo jiné pověřené osobě dopravce mobilní komunikační zařízení pro ověření veškerých přijatých dat SMS jízdenky (tj. nejen samotného textu přijaté SMS zprávy, ale též i jejích dalších detailů). Současně cestující poskytne při přepravní kontrole veškerou možnou součinnost k ověření platnosti SMS jízdenky. Nesplní-li cestující tyto podmínky, nebo jen jednu z nich, nebo není-li SMS jízdenka na základě přiděleného kódu při přepravní kontrole nalezena, je cestující považován za cestujícího bez platné jízdenky. (zjištěno ze smluvních přepravních podmínek PID platných od 1. 8. 2018 ve znění dodatků č. 1 až 6) Žalobkyně zaslala žalovanému dne 14. 4. 2021 prostřednictvím svého advokáta výzvu k úhradě dlužné částky 1 887 Kč (zjištěno z dopisu ze dne 14. 4. 2021 včetně potvrzení o odeslání písemnosti držitelem poštovní licence prostřednictvím hybridní pošty) Po právní stránce soud posoudil věc následovně. Mezi účastníky byla dne 18. 2. 2021 uzavřena smlouva o přepravě osob ve smyslu § 2550 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku (dále jen „o. z.“), a to nástupem žalovaného do autobusu linky 189 provozovaného žalobcem. Žalovaný byl následně kontrolován revizorem a prokázal se elektronickou jízdenkou, kterou revizor vyhodnotil jako neplatnou, o čemž byl sepsán protokol [číslo]. Podle § 18a odst. 2 písm. c) zákona č. 111/1994 Sb., o silniční dopravě, je cestující povinen prokázat se na výzvu pověřené osoby platným jízdním dokladem, neprokáže-li se platným jízdním dokladem, zaplatit jízdné a přirážku, nebo se prokázat osobním dokladem a sdělit osobní údaje potřebné na vymáhání zaplacení jízdného a přirážky; osobními údaji potřebnými na vymáhání zaplacení jízdného a přirážky se rozumí jméno, příjmení, datum a místo narození a adresa pro doručování. Žalovaný v řízení prokázal, že si SMS jízdenku pro jízdu, při které byl kontrolován revizorem zakoupil. Stejně tak z výpisu operátora O2 o čerpání kreditu dne 18. 2. 2021 vyplynulo, že si žalovaný zakoupil jízdenku i na cestu do práce, kterou podstoupil téhož dne, a při které kontrolován revizorem nebyl. To svědčí o skutečnosti, že žalovaný není notorickým černým pasažérem. Tím byla zpochybněna tvrzení žalobkyně ohledně skutečnosti, že žalovaný skutečně cestoval bez platného jízdního dokladu. Přestože SMS jízdenka skutečně nemusela být v čase přepravní kontroly platná, nemá toto soud za prokázané. Vzhledem ke skutečnosti, že žalobkyně se k jednání nedostavila, a soud ji tak nemohl poučit ve smyslu § 118a odst. 3 o. s. ř., o nutnosti navrhnout další důkazy potřebné k prokázání všech svých sporných tvrzení, muselo být vycházeno pouze ze skutečností tvrzených žalobkyní v žalobě a z předložených důkazů. Těmi však žalobkyně dostatečně neprokázala, že by žalovaný skutečně neměl v době kontroly revizorem platný jízdní doklad. Podle § 2 odst. 3 o. z. výklad a použití právního předpisu nesmí být v rozporu s dobrými mravy a nesmí vést ke krutosti nebo bezohlednosti urážející obyčejné lidské cítění. Vzhledem ke skutečnosti, že v řízení bylo prokázáno, že žalovaný si jízdenky pro cesty MHD běžně kupuje, se soud nedomnívá, že by si žalovaný objednal jízdenku až v momentě, kdy zjistil, že bude kontrolován revizorem. Je možné, že žalovaný skutečně z neopatrnosti nastoupil do autobusu dříve, než mu byla doručena platná SMS jízdenka. Uložit za těchto okolností žalovanému povinnost uhradit jízdné znovu a to navíc s přirážkou ve výši 1 500 Kč a s úroky z prodlení by však bylo v rozporu s mravním a lidským přístupem k výkladu práva a tedy v rozporu s § 2 odst. 3 o. z. Z výše uvedených důvodů soud žalobu v plném rozsahu zamítl. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 o. s. ř. tak, že nepřiznal náhradu nákladů řízení žádnému účastníkovi, když procesně úspěšný žalovaný se náhrady nákladů řízení výslovně vzdal. O lhůtách k plnění soud rozhodl podle § 160 odst. 1 o. s. ř.