40 C 73/2022-26 — Obvodní soud pro Prahu 4

Žalobkyně se žalobou podanou k soudu dne 12. 1. 2022 domáhá po žalované zaplacení částky 34 887 Kč jako příspěvku žalované za nepojištěné vozidlo [registrační značka] za dobu od 4. 1. 2019 do 20. 2. 2019, od 12. 6. 2019 do 25. 6. 2019 a od 9. 10. 2019 do 31. 7. 2020 (ohledně uvedeného vozidla nebyla uzavřena pojistná smlouva týkající se pojištění odpovědnosti za škodu způsobenou uvedeným vozidlem), včetně nákladů na uplatnění pohledávek ve výši 5 x 300 Kč. Žalobkyně postupně vyzvala žalovanou k úhradě příspěvku pěti výzvami a v návaznosti na doručení těchto výzev se žalovaná dostávala do prodlení s úhradou příspěvku, za což žalobkyně požaduje přiznání zákonného úroku z prodlení. Žalovaná se k podané žalobě a k tvrzením v ní uvedeným nevyjádřila a v řízení zůstal nečinná. Žalobkyně výslovně souhlasila s rozhodnutím ve věci bez nařízení jednání. Žalovaná se k výzvě soudu nevyjádřila a ve smyslu § 101 odst. 4 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu (dále jen „o. s. ř.“), se tak má za to, že s rozhodnutím bez nařízení jednání souhlasí. Soud proto ve věci postupoval podle § 115a o. s. ř., dle kterého k projednání věci samé není třeba nařizovat jednání, jestliže ve věci lze rozhodnout jen na základě účastníky předložených listinných důkazů a účastníci se práva účasti na projednávání věci vzdali, popřípadě s rozhodnutím ve věci bez nařízení jednání souhlasí. Po provedeném dokazování následujícími důkazy: výzvy k úhradě příspěvku ze dne 4. 7. 2019, 10. 10. 2019, 5. 3. 2020, 23. 9. 2020 a 2. 12. 2020 včetně informací České pošty o doručení, upomínek o úhradu nedoplatku ze dne 18. 9. 2019, 18. 12. 2019, 1. 7. 2020, 13. 1. 2021 a 11. 3. 2021, II. upomínky ze dne 5. 12. 2019, 5. 2. 2020 a 13. 8. 2020, předžalobní upomínky ze dne 1. 12. 2021 včetně podacích archů a záznamů obrazovky z webu České pošty, dospěl soud k tomuto závěru o skutkovém stavu: Žalovaná byla vlastníkem vozidla [registrační značka] (objem válců motoru nad 2 500 cm3) a v obdobích od 4. 1. 2019 do 20. 2. 2019, od 12. 6. 2019 do 25. 6. 2019 a od 9. 10. 2019 do 31. 7. 2020 ohledně tohoto vozidla neuzavřela smlouvu o pojištění odpovědnosti za škodu způsobenou uvedeným vozidlem. Příspěvek za nepojištěné vozidlo nezaplatila, ač k tomu byla vyzvána pěti výzvami a to ve stanovených lhůtách ani později. V případě výzev ze dne 4. 7. 2019, 10. 10. 2019 a 5. 3. 2020 byl příspěvek splatný do 30 dnů, v případě výzev ze dne 23. 9. 2020 a 2. 12. 2020 byl příspěvek splatný do 60 dnů. Po právní stránce posoudil soud věc následovně. Žalovaná neměla v době v obdobích od 4. 1. 2019 do 20. 2. 2019, od 12. 6. 2019 do 25. 6. 2019 a od 9. 10. 2019 do 31. 7. 2020 (celkem 359 dní) sjednáno pojištění odpovědnosti svého vozidla [registrační značka] dle § 1 odst. 2 zák. č. 168/1999 Sb., o pojištění odpovědnosti za újmu způsobenou provozem vozidla (dále také jako„ ZPO“). Žalobkyně měla proto nárok na zaplacení příspěvku vůči žalované podle § 4 odst. 1 ZPO. Výše příspěvku 93 Kč za den byla určena dle § 4 odst. 4 ZPO ve spojení s § 2 odst. 1 písm. i) vyhlášky č. 205/1999 Sb. Mimo příspěvku měla žalobkyně nárok též na náklady spojené s mimosoudním uplatněním práva na příspěvek dle § 4 odst. 4 ZPO ve výši 5 x 300 Kč dle § 2a vyhlášky č. 205/1999 Sb. Žalobkyně doručila žalované výzvu ve smyslu § 4 odst. 6 ZPO. Splatnost příspěvku (4 764 Kč) tak nastala po 30 dnech od doručení první výzvy, tedy dne 18. 8. 2019. Splatnost příspěvku (1 602 Kč) nastala po 30 dnech od doručení druhé výzvy, tedy dne 25. 11. 2019. Splatnost příspěvku (7 740 Kč) nastala po 30 dnech od doručení třetí výzvy, tedy dne 19. 4. 2020. Splatnost příspěvku (9 135 Kč) nastala po 60 dnech od doručení čtvrté výzvy, tedy dne 7. 12. 2020. Splatnost příspěvku (11 646 Kč) nastala po 60 dnech od doručení páté výzvy, tedy dne 15. 2. 2021. Jelikož však žalovaná ničeho neuhradila, uložil jí tuto povinnost soud rozsudkem. Soud přiznal žalobkyni též úroky z prodlení dle § 1970 o. z., jejichž výši stanovil podle § 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb., a to v závislosti na datech splatnosti shora uvedených. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 o. s. ř. tak, že přiznal žalobkyni, jež byla v řízení zcela úspěšná, nárok na náhradu nákladů řízení v částce 3 574 Kč Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce 1 396 Kč a nákladů zastoupení advokátkou, které náleží odměna stanovená dle § 6 odst. 1 a § 14b vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, (dále jen „a. t.”) z tarifní hodnoty ve výši 34 887 Kč sestávající z částky 500 Kč za každý ze tří úkonů právní služby realizovaných před podáním návrhu ve věci včetně tří paušálních náhrad výdajů po 100 Kč dle § 14b odst. 5 písm. a) a. t. a náhrada za daň z přidané hodnoty ve výši 21 % z částky 1 800 Kč ve výši 378 Kč. O povinnosti žalované k úhradě nákladů řízení k rukám advokátky žalobkyně rozhodl soud v souladu s § 149 odst. 1 o. s. ř. Lhůtu k plnění soud určil dle § 160 odst. 1 o. s. ř.