42 C 405/2021-53 — Obvodní soud pro Prahu 4

1. Návrhem ze dne 17.8.2021 se žalobkyně domáhá, aby soud žalované stanovil povinnost zaplatit žalobkyni částku 9 517,59 Kč s příslušenstvím s odůvodněním, že žalovaná uzavřela dne 18.2.2019 s právním předchůdcem žalobkyně úvěrovou smlouvu (bezúčelový úvěr), na jejímž základě byla žalované poskytnuta částka ve výši 10 000 Kč. Žalovaná se ve smlouvě zavázala k úhradě této částky, úroků, úroků z prodlení a účelně vynaložených nákladů spojených s vymáháním pohledávky v případě nesplacení dluhu řádně a včas. 2. K právní úpravě smluv o úvěru soud uvádí následující: dle § 2395 zák. č. 89/2012 Sb., občanský zákoník smlouvou o úvěru se úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky. Dle § 2399 odst. 1 obč. zák. úvěrující poskytne úvěrovanému peněžní prostředky na jeho žádost v době určené v žádosti; neurčí-li úvěrovaný dobu plnění v žádosti, poskytne je úvěrující bez zbytečného odkladu. Dle § 1970 obč. zák. po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená. Dle § 2048 odst. 1 OZ ujednají-li strany pro případ porušení smluvené povinnosti smluvní pokutu v určité výši nebo způsob, jak se výše smluvní pokuty určí, může věřitel požadovat smluvní pokutu bez zřetele k tomu, zda mu porušením utvrzené povinnosti vznikla škoda. Dle § 86 odst. 1 a 2 zák. č. 257/2016 Sb., o spotřebitelskému úvěru, poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet. Poskytovatel při posouzení úvěruschopnosti spotřebitele posuzuje zejména schopnost spotřebitele splácet sjednané pravidelné splátky spotřebitelského úvěru, a to na základě porovnání příjmů a výdajů spotřebitele a způsobu plnění dosavadních dluhů. Hodnotu majetku přitom zohledňuje tehdy, jestliže ze smlouvy o spotřebitelském úvěru vyplývá, že spotřebitelský úvěr má být částečně nebo úplně splacen výnosem z prodeje majetku spotřebitele, nikoli pravidelnými splátkami, nebo jestliže z finanční situace spotřebitele vyplývá, že bude schopen splácet spotřebitelský úvěr bez ohledu na své příjmy. Dle § 87 odst. 1 téhož zákona poskytne-li poskytovatel spotřebiteli spotřebitelský úvěr v rozporu s § 86 odst. 1 větou druhou, je smlouva neplatná. Spotřebitel může uplatnit námitku neplatnosti v tříleté promlčecí lhůtě běžící ode dne uzavření smlouvy. Spotřebitel je povinen vrátit poskytnutou jistinu spotřebitelského úvěru v době přiměřené jeho možnostem. 3. Z provedených důkazů soud uzavřel, že Zahraniční společnost [právnická osoba], se sídlem: [adresa], 14 [příjmení] [příjmení], [anonymizována dvě slova] [číslo], Malta Ferratum dne 18.2.2019, jako věřitel, uzavřela se žalovanou, jako dlužníkem, smlouvu o revolvingovém úvěru. Na základě smlouvy spol. Ferratum žalované poskytla bezúčelový úvěr s pravidelnými měsíčními splátkami a možností opakovaného čerpání až do výše úvěrového limitu ve výši 35 000 Kč na dobu neurčitou. Žalovaná se zavázala spol. Ferratum úvěr splatit včetně úroku z poskytnutého úvěru ve výši 8,5 % měsíčně a poplatku za čerpání úvěru ve výši 12, 5 % z každé čerpané částky úvěru, a to vždy v pravidelných měsíčních splátkách v minimální výši odpovídající 12,5 % nesplaceného úvěru společně s úrokem z úvěru a poplatkem za čerpání úvěru, anebo 1 000 Kč podle toho, která z těchto dvou částek je vyšší. Žalovaná na základě smlouvy o revolvingu čerpala celkem částku ve výši 10 000 Kč, z níž však spol. Ferratum neuhradila částku 9 517,59 Kč. Spol. Ferratum vznikl v souvislosti s čerpáním úvěru nárok na úrok z úvěru ve výši 8,5 % ode dne 19.4.2019 do dne splatnosti 18.6.2019. Spol Ferratum následně uzavřela dne 20.12.2019 smlouvu o postoupení pohledávek se spol. [právnická osoba], [IČO], se sídlem [adresa] [právnická osoba] uzavřela dne 20.12.2019 smlouvu o postoupení pohledávek se žalobkyní, která se tak stala oprávněnou osobou z úvěru, který byl sjednán mezi spol. Ferratum a žalovanou. Spol. Ferratum a následně žalobkyně vyzvali žalovanou k úhradě dluhu (důkazy: smlouva o revolvingovém úvěru, obchodní podmínky, loan application pro vyčerpané částky v rámci úvěrového rámce, potvrzení o provedení plateb vyčerpaného rámce úvěru, vydané pravidelné měsíční výpisy s uvedením celkové dlužné částky a minimálních splátek, předžalobní výzva s dokladem o odeslání, smlouva o postoupení pohledávek mezi spol. Ferratum a spol. Findigo ze dne 20.12.2019, smlouva o postoupení pohledávek mezi spol. Findigo a žalobkyní ze dne 20.12.2019). 4. Soud má tedy za to, že žalobkyně prokázala, že žalované poskytla, resp. její právní předchůdce, částku 10 000 Kč, z níž žalované k úhradě zbývá 9 517,59 Kč. To ani nezpochybnila žalovaná v podání z 14.9.2021, kdy požádala o možnost plnit dluh ve splátkách. S tím souhlasila i žalobkyně v rámci svého podání z 19.1.2022, kdy nadto vzala svoji žalobu před jednáním co do zaplacení částky 5 000 Kč zpět, a to pro platby žalované z doby [číslo] – 12.1.2022 (podání žalované z 14.9.2021, podání žalobkyně z 19.1.2022). Soud proto řízení v části 5 000 Kč zastavil, aniž by zjišťoval stanovisko žalované, když žaloba byla vzata zpět před prvním jednáním ve věci. Z těchto důvodů tedy soud žalobě ve zbývajícím rozsahu vyhověl a rozhodl o plnění dluhu žalovanou ve splátkách. 5. Vzhledem k tomu, že žalobkyně byla se svým nárokem úspěšná, přiznal jí soud dle § 142 odst. 1 o.s.ř. náhradu nákladů řízení v plné výši 3 667 Kč, a to za zaplacený soudní poplatek 400 Kč dle pol. 2 bod 1 písm. a/ zák. č. 549/1991 Sb., o soudních poplatcích, dále odměnu za 3 úkony právní služby po 200 Kč za přípravu a převzetí zastoupení, předžalobní výzvu a žalobu po 200 Kč, dále 3x paušální náhradu po 100 Kč za 3 úkony právní služby, to vše dle § 14b vyhl. č. 177/1996 Sb., o odměnách advokátů, a odměnu za úkon vyjádření z 19.1.2022 ve výši 1 500 Kč a 1 paušální náhradu 300 Kč, a konečně 21% DPH z odměny a náhrad ve výši 567 Kč. Soudu je známo, že žalobkyně své žaloby podává na ustáleném vzoru ve skutkově i právně obdobných věcech, proto jí na náhradě nákladů řízení přiznal částku sníženou. Pokud potom soud povolil plnit dluh ve splátkách, tak z toto důvodu rovněž prodloužil lhůtu pro náhradu nákladů řízení.