47 C 23/2022-20 — Obvodní soud pro Prahu 4

Odůvodnění tohoto rozsudku vychází z ustanovení § 157 odst. 4 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu, (dále jen „o. s. ř.”). Žalobkyně se žalobou ze dne [datum] domáhala zaplacení shora uvedené částky s příslušenstvím. V žalobě uvedla, že účastníci uzavřeli dne [datum] smlouvu o dodávce elektřiny, jejímž předmětem byla dodávka elektřiny do odběrného místa [ulice a číslo], [obec a číslo] – [část obce]. Žalovaná částka představuje neuhrazenou kupní cenu elektřiny za období od [datum] do [datum], která byla vyúčtována fakturou [číslo] splatnou dne [datum], a fakturou [číslo] splatnou dne [datum]. Žalobkyně souhlasila s tím, aby soud ve věci rozhodl bez nařízení jednání, žalovaná se k tomuto postupu v určené lhůtě nevyjádřila a soud tak předpokládal její souhlas (ust. § 101 odst. 4 o.s.ř.). Soud proto ve věci postupoval podle ustanovení § 115a o. s. ř., dle kterého k projednání věci samé není třeba nařizovat jednání, jestliže ve věci lze rozhodnout jen na základě účastníky předložených listinných důkazů a účastníci se práva účasti na projednávání věci vzdali, popřípadě s rozhodnutím ve věci bez nařízení jednání souhlasí. Na základě zjištění učiněných z předložených listin (smlouva o dodávce elektřiny, faktury [číslo] [číslo] výzvy k úhradě) dospěl soud k následujícímu závěru o skutkovém stavu ve věci samé: Účastníci uzavřeli dne [datum] smlouvu o dodávce elektřiny. Žalobkyně žalované vyúčtovala nedoplatek kupní ceny elektřiny výše uvedenými fakturami za období od [datum] do [datum]. Na základě shora uvedeného závěru o skutkovém stavu dospěl soud k závěru, že byla platně uzavřena smlouva o sdružených dodávkách elektřiny ve smyslu ustanovení § 50 odst. 2 zákona č. 458/2000 Sb. (energetický zákon). Žalovaná byla povinna ve lhůtě splatnosti uhradit vyfakturovanou cenu dodávky elektřiny, tato povinnost vyplývá z ust. § 72 písm. a) energetického zákona. V řízení bylo na žalované, aby případně tvrdila a prokázala, že žalovanou částku zcela či částečně uhradila. Žalovaná byla v řízení nečinná, soud proto žalobě v celém rozsahu vyhověl, a to včetně zákonného úroku z prodlení ode dne následujícího po splatnosti příslušné faktury, neboť žalovaná se ocitla s placením dluhu v prodlení a žalobkyni tak přísluší nárok na zaplacení zákonného úroku z prodlení dle § 1970 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku, ve výši stanovené nařízením vlády č. 351/2013 Sb. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 o. s. ř. tak, že přiznal žalobkyni, jež byla v řízení zcela úspěšná, nárok na náhradu nákladů řízení v částce [částka] Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce [částka] a nákladů řízení uplatněných v souladu s § 151 odst. 3 o. s. ř. za použití vyhlášky Ministerstva spravedlnosti č. 254/2015 Sb., dle které účastníkovi řízení, jenž nebyl zastoupen zástupcem podle § 151 odst. 3 o. s. ř. a nedoložil výši hotových výdajů, náleží částka [částka] představující [částka] za každý ze dvou úkonů dle § 2 odst. 3 uvedené vyhlášky.