CS · EN DE FR brzy

47 C 74/2022-30 — Obvodní soud pro Prahu 4

ECLI: ECLI:CZ:OSPH04:2022:47.C.74.2022.1
Datum: 2022-10-12
Předmět: O zaplacení [částka] s příslušenstvím
Ustanovení: ["§ 202 z. č. 99/1963 Sb.", "§ 142 z. č. 99/1963 Sb.", "§ 1879 z. č. 89/2012 Sb.", "§ 2991 z. č. 89/2012 Sb.", "§ 1810 z. č. 89/2012 Sb.", "§ 160 z. č. 99/1963 Sb.", "§ 118a z. č. 99/1963 Sb.", "§ 239
["peněžité plnění""postoupení pohledávky""smlouva o úvěru"]
O co šlo: O zaplacení [částka] s příslušenstvím (["§ 202 z. č. 99/1963 Sb.", "§ 142 z. č. 99/1963 Sb.", "§ 1879 z. č. 89/2012 Sb.", "§ 2991 z. č. 89/2012 Sb.", "§ 1810 z. č. 89/2012 Sb.", "§ 160 z. č. 99/1963 )
1. Žalobkyně se žalobou ze dne [datum] domáhala zaplacení shora uvedené částky s příslušenstvím. V žalobě uvedla, že její právní předchůdce, [právnická osoba] credit a.s., [IČO], a žalovaná uzavřeli dne [datum] smlouvu o spotřebitelském úvěru, na základě níž byl žalované poskytnut úvěr ve výši [částka], který měl být uhrazen do [datum] spolu s příslušenstvím úvěru ve výši [částka] sestávajícím z kapitalizovaného smluvního úroku a poplatku za poskytnutí úvěru. Žalovaná zaplatila pouze částku [částka], která byla započítána na jistinu. Na žalobkyni byla pohledávka ze smlouvy postoupena smlouvou o postoupení pohledávek ze dne [datum]. Žalobkyně se nyní domáhá zaplacení částky [částka] jako jistiny, spolu s kapitalizovaným zákonným úrokem z prodlení ve výši [částka] a ve výši [částka] od [datum] do [datum], s kapitalizovaným úrokem ve výši [částka] a se zákonným úrokem z prodlení z z výše uvedené jistiny od [datum] do zaplacení. Dále se domáhá zaplacení částky [částka] na nákladech spojených s uplatněním pohledávky. 2. Na základě zjištění učiněných z předložených listin (smlouva o úvěru z [datum], smlouva o postoupení pohledávek z [datum], standardní informace o spotřebitelském úvěru, výzvy k úhradě) učinil soud tento skutkový závěr s následujícím právním hodnocením: 3. Právní předchůdce žalobkyně a žalovaná dne [datum] podepsali smlouvu o spotřebitelském úvěru dle ust. § 1810 a § 2395 a násl. zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku (dále jen „o.z.“) a podle zákona [číslo] Sb. o spotřebitelském úvěru (dále též„ zákon“), na základě níž byl žalované poskytnut úvěr ve výši [částka]. Účastníci smlouvy si sjednali závazek žalované uhradit právnímu předchůdci žalobkyně kromě částky [částka] poskytnuté jako úvěr i částku [částka] sestávajícím z kapitalizovaného smluvního úroku a poplatku za poskytnutí úvěru. Žalovaná zaplatila na základě uvedené smlouvy částku [částka]. Pohledávka ze smlouvy byla na žalobkyni postoupena smlouvou o postoupení pohledávek ze dne [datum]. 4. Právní předchůdce žalobkyně uzavřel smlouvu jako podnikatel, žalovaná byla v postavení spotřebitele, smlouvu je tedy třeba posoudit dle ust. § 2395 o.z. a zároveň podle ust. § 1810 a násl. o.z. a podle zákona č. 257/2016 Sb. Právní předchůdce žalobkyně tedy byl povinen dle ust. § 86 odst. 1 zákona před uzavřením smlouvy posoudit spotřebitelovu schopnost splácet spotřebitelský úvěr na základě dostatečných informací získaných od spotřebitele, v případě nezbytnosti též nahlédnutím do databází umožňujících posouzení úvěruschopnosti spotřebitele. Předloženými listinnými doklady není podle názoru soudu prokázáno, že takové šetření bylo provedeno a že tak právní předchůdce žalobkyně dostál povinnosti vyplývající ze shora uvedeného ustanovení, nevyplývá z nich, zda a jakým způsobem si právní předchůdce žalobkyně zjišťoval úvěruschopnost žalované, případně zda byla prověřena prostřednictvím insolvenčního rejstříku bankovního i nebankovního registru klientských informací. Vzhledem k tomu, že žalobkyně se nedostavila k ústnímu jednání dne [datum], nemohl soud vůči ní postupovat dle ust. § 118a odst. 3 o.s.ř. a vyzvat ji k označení důkazů k prokázání skutečnosti, že před uzavřením smlouvy její právní předchůdce splnil svou zákonnou povinnost zjistit úvěruschopnost žalované. Z tvrzení žalované přitom soud zjistil, že v době, kdy požádala o poskytnutí úvěru, pobírala plat cca [částka] měsíčně, a měla dluh ve výši [částka], o čemž právního předchůdce žalobkyně informovala a vyživovací povinnost k nezletilému dítěti. Soud proto vycházel z předložených listinných důkazů a dospěl k závěru, že žalobkyně neprokázala, že by předchozí věřitel zkoumal úvěruschopnost žalované. 5. Podle ust. § 87 odst. 1 zákona poskytne-li poskytovatel spotřebiteli spotřebitelský úvěr v rozporu s ust. § 86 odst. 1 zákona, je smlouva neplatná. Spotřebitel může uplatnit námitku neplatnosti v tříleté promlčecí lhůtě běžící ode dne uzavření smlouvy. 6. Směrnice Evropského parlamentu a rady 2008/48 /ES (dále též„ Směrnice“) v čl. 8 uvádí, že je důležité, aby trh nabízel dostatečný stupeň ochrany spotřebitele, a zajistil tak důvěru spotřebitelů. V čl. 23 uvádí, že v zájmu zajištění náležité úrovně ochrany spotřebitele a bez nadměrného zatížení věřitele nebo případně zprostředkovatele úvěru je vhodné omezit požadavky na předsmluvní informace podle této směrnice s přihlédnutím ke zvláštní povaze těchto smluv. 7. Výklad těchto ustanovení obsahuje rozsudek soudního dvora ze dne 5. března 2020, C -679/18, podle kterého články 28 a 3 Směrnice musí být vykládány tak, že vnitrostátnímu soudu ukládají, aby z úřední povinnosti zkoumal, zda došlo k porušení předsmluvní povinnosti věřitele stanovené v čl. 3 a 8 této směrnice, tj. povinnosti posoudit úvěruschopnost spotřebitele, a vyvodil důsledky, které z porušení této povinnosti vyplývají ve vnitrostátní právo, za podmínky, že sankce splňují požadavky tohoto čl. 23. Články 28 a 3 Směrnice musí jich být rovněž vykládány tak, že brání vnitrostátní úpravě, podle níž se sankce za porušení předsmluvní povinnosti věřitele posoudit úvěruschopnost spotřebitele, tj. neplatnost úvěrové smlouvy ve spojení s povinností tohoto spotřebitele vrátit věřiteli poskytnutou jistinu v době přiměřené jeho možnostem, uplatní pouze za podmínky, že spotřebitel tuto neplatnost namítne, a to v tříleté promlčecí době. 8. Ze shora uvedeného vyplývá, že bez ohledu na ustanovení § 87 zákona je soud povinen zkoumat porušení předsmluvní povinnosti věřitele zkoumat úvěruschopnost spotřebitele zmoci úřední a nikoliv pouze k námitce spotřebitele. Uvedený závěr též vyplývá z usnesení Ústavního soudu Pl. ÚS 3/20, kterým Ústavní soud vyjádřil názor, že ustanovení § 87 zákona není ustanovením, které lze v otázce posouzení úvěruschopnosti aplikovat, neboť v tomto směru musí soud postupovat podle čl. 8 a čl. 23 Směrnice, a nikoliv podle § 87 zákona. 9. Soud na danou věc tak aplikoval shora uvedené články Směrnice. Vzhledem k tomu, že žalobkyně neprokázala, zda a jakým způsobem byla zjišťována úvěruschopnost žalované při sjednávání úvěru, soud posoudil předmětnou smlouvu o úvěru jako absolutně neplatnou. Plnění poskytnuté žalované proto posoudil nikoli jako plnění poskytnuté na základě smlouvy o úvěru dle ust. 2395 o.z., ale jako bezdůvodné obohacení ve smyslu ust. § 2991 odst. 2 o.z., podle kterého bezdůvodně se obohatí ten, kdo získá majetkový prospěch mimo jiné plněním bez právního důvodu. [příjmení] [částka] byla žalované poskytnuta bez právního důvodu, přičemž mezi účastníky bylo nesporné, že žalovaná z částky [částka] uhradila [částka]. Nárok žalobkyně tak soud shledal důvodným pouze v částce [částka] včetně zákonného úroku z prodlení od [datum] do zaplacení. 10. Ve vztahu k žalobkyni bylo rozhodnuto dle ust. §1879 a 1880 odst. 1 o.z. neboť na žalobkyni byla pohledávka ze smlouvy postoupena smlouvou o postoupení pohledávek ze dne [datum] (viz citovaná smlouva). 11. Na základě provedeného dokazování soud tak vyhověl žalobě pouze co do jistiny v částce [částka], včetně zákonného úroku z prodlení od [datum], tj. ode dne následujícího po uplynutí lhůty k zaplacení této částky určené v dopise žalobkyně z [datum]. V části, v které se žalobkyně domáhala zaplacení výše uvedeného příslušenství, byla žaloba zamítnuta, a to z výše uvedených důvodů, neboť nárok na zaplacení uvedených částek by mohl být uplatněn důvodně pouze v případě platně uzavřené smlouvy o úvěru. 12. Lhůta k plnění byla určena dle ust. § 160 odst. 1 o.s.ř. v trvání tří měsíců od právní moci rozsudku. Tato lhůta byla určena s ohledem na poměry žalované, z jejíhož tvrzení bylo zjištěno, že její příjem činí nyní [částka] měsíčně, příjem jejího partnera, který je v invalidním důchodu, činí celkem [částka] měsíčně, žalovaná má vyživovací povinnost k nezletilému dítěti ve věku čtyř let, na ostatní úvěry splácí [částka] měsíčně. 13. O nákladech řízení bylo rozhodnuto dle ust. § 142 odst. 2 o.s.ř., když u účastníků nelze hovořit o převážném úspěchu či neúspěchu, neboť žalobkyně měla úspěch pouze co do jistiny a co do příslušenství, které se svou kapitalizovanou výší blížilo k částce, jež představuje jistinu, úspěšná naopak nebyla.

Citovaná ustanovení

§ 1810 (257/2016 Sb.)§ 1810 (89/2012 Sb.)§ 1879 (89/2012 Sb.)§ 2395 (89/2012 Sb.)§ 2991 (89/2012 Sb.)§ 118a (99/1963 Sb.)§ 142 (99/1963 Sb.)§ 160 (99/1963 Sb.)§ 202 (99/1963 Sb.)
DomůŽivotní situacePrávní oblastiJudikaturaAnalýza dopisuVzory smluvCeníkMCP / APIO násKontaktVOPGDPRReklamace

Provozuje Eucalypt 4 s.r.o., IČO 22103741, Jičínská 226/17, Praha 3 (kontakt). Zdroj dat: e-Sbírka / justice.cz (oficiální). Výklady generovány AI z textu zákona, orientační — nenahrazují radu advokáta.