ECLI: ECLI:CZ:OSPH04:2022:55.C.542.2021.1 Datum: 2022-02-24 Předmět: O zaplacení 51 533,67 Kč s příslušenstvím Ustanovení: ["§ 1970 z. č. 89/2012 Sb.", "§ 1879 z. č. 89/2012 Sb.", "§ 2991 z. č. 89/2012 Sb.", "§ 1810 z. č. 89/2012 Sb.", "§ 2 nař. vl. č. 351/2013 Sb.", "§ z. č. 145/2010 Sb.", "§ 2395 z. č. 89/2012 Sb.", "§ ["peněžité plnění"]
Čeho se rozhodnutí týká: Rozhodnutí se týká: O zaplacení 51 533,67 Kč s příslušenstvím. Aplikuje: § 1970 (89/2012 Sb.), § 1879 (89/2012 Sb.), § 2991 (89/2012 Sb.), § 1810 (89/2012 Sb.).
1. Žalobkyně se žalobou doručenou soudu dne 3. 11. 2021 domáhala po žalovaném zaplacení částky uvedené v záhlaví, a to s odůvodněním, že žalovaný uzavřel se společností [právnická osoba], [IČO] (dále jako„ právní předchůdkyně žalobkyně“) dne 21. 12. 2015 smlouvu o vydání kreditní karty [číslo] jež je smlouvou o úvěru (dále jen„ smlouva o úvěru“). Na základě smlouvy o úvěru právní předchůdkyně žalobkyně poskytla žalovanému úvěr až do výše 10 000 Kč, který byl dne 10. 7. 2017 navýšen na částku 50 000 Kč. Úvěr mohl žalovaný čerpat prostřednictvím své kreditní karty. Vyčerpaná část úvěru byla na základě smlouvy o úvěru úročena sazbou ve výši 22,56 % ročně. Žalovaný se zavázal splácet čerpaný úvěr povinnou měsíční minimální splátkou z čerpaných prostředků spolu s poplatky a náklady spojenými s vydáním a užíváním kreditní karty. Žalovaný úvěr nesplácel řádně a včas, proto právní předchůdkyně žalobkyně přistoupila dne 1. 10. 2019 k zesplatnění úvěru. Ke dni podání žaloby představovala dlužná částka jistinu ve výši 49 944,67 Kč, kapitalizovaný smluvní úrok ve výši 3 823,35 Kč, poplatky ve výši 1 598 Kč, smluvního úroku ve výši 22,56 % p. a. z částky 49 944,67 Kč od 15. 12. 2020 do zaplacení a zákonný úrok z prodlení ve výši 10 % p. a. z částky 9 944,67 Kč od 15. 12. 2020 do zaplacení. Aktivní legitimace žalobkyně je dána – právní předchůdkyně žalobkyně dne 30. 12. 2020 na základě smlouvy o postoupení pohledávek postoupila žalovanou pohledávku na [právnická osoba] a. s., [IČO], se sídlem [adresa], která tuto pohledávku následně dne 7. 1. 2021 postoupila na žalobkyni. Žalobkyně zaslala žalovanému předžalobní upomínku.
2. S ohledem na skutečnost, že žalovaný je indickým státním příslušníkem a v dané věci je dán cizí prvek, zkoumal soud nejprve, zda má v dané věci pravomoc věc projednat a rozhodnout. Vzhledem k tomu, že smlouva mezi Českou republikou a Indickou republikou upravující otázku pravomoci danou věc projednat a rozhodnout neexistuje, není možné ji tak ve smyslu Článku 307 odst. 1 Smlouvy o založení ES použít místo nařízení Rady (EU) č. 1215/2012 ze dne 12. 12. 2012, o příslušnosti a uznávání a výkonu soudních rozhodnutí v občanských a obchodních věcech. Podle tohoto nařízení platí, že není-li stanoveno jinak, mohou být osoby, které mají bydliště v některém členském státě, bez ohledu na svou státní příslušnost žalovány u soudů tohoto členského státu, přičemž soud vyšel z toho, že poslední známé bydliště žalovaného se nacházelo v České republice. S ohledem na skutečnost, že předmětem řízení je závazkový právní poměr ze smlouvy o úvěru, je dána pravomoc českých soudů na základě čl. 7 odst. 1 pím. a) a b) nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1215/2012 ze dne 12. prosince 2012, o příslušnosti a uznávání a výkonu soudních rozhodnutí v občanských a obchodních věcech (Brusel I bis).
3. K výzvě soudu žalobkyně doplnila žalobu písemným podáním ze dne 31. 12. 2021 (doručeným soudu téhož dne), které se týkalo posouzení úvěruschopnosti žalovaného právní předchůdkyní žalobkyně s tím, že žalobkyně uvádí, že nikdy nebyla účastníkem uzavřené smlouvy a tedy nezná konkrétní okolnosti, které by se týkaly posouzení úvěruschopnosti žalovaného. Žalobkyně soudu doložila vyjádření právní předchůdkyně žalobkyně ke zkoumání úvěruschopnosti žalovaného.
4. Ve věci je možné rozhodnout i na základě předložených listinných důkazů, soud proto podle § 115a zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu, (dále jen „o. s. ř.”), vyzval účastníky usnesením ke sdělení, zda souhlasí s tím, aby ve věci bylo rozhodnuto bez nařízení jednání, a poučil je, že pokud se v této lhůtě nevyjádří, bude mít soud za to, že souhlasí. Usnesení bylo žalovanému doručeno fikcí podle § 49 odst. 4 o. s. ř. Žalobkyně s rozhodnutím věci bez nařízení jednání projevila souhlas přímo v žalobě, žalovaný projevil souhlas tím, že se ve stanovené lhůtě k výzvě soudu nevyjádřil (§ 101 odst. 4 o. s. ř.).
5. Po provedeném dokazování má soud za prokázaný tento skutkový stav.
6. Právní předchůdkyně žalobkyně uzavřela s žalovaným dne 21. 12. 2015 smlouvu o vydání kreditní karty, na základě které poskytla právní předchůdkyně žalobkyně žalovanému úvěr ve výši 10 000 Kč. Úvěr byl následně navýšen až na částku 50 000 Kč. Žalovaný byl zejména povinen splácet čerpaný úvěr povinnou měsíční splátkou spolu s poplatky a náklady spojenými s vydáním a užíváním kreditní karty. Žalovaný porušil svoji smluvní povinnost, když úvěr řádně a včas nesplácel. S ohledem na uvedené právní předchůdkyně žalobkyně úvěr zesplatnila. (Zjištěno z návrhu na uzavření smlouvy o vydání kreditní karty [anonymizováno], prohlášení o navýšení limitu a oznámení o okamžité splatnosti kreditní karty).
7. Před uzavřením smlouvy o úvěru zkoumala právní předchůdkyně žalobkyně úvěruschopnost žalovaného pouze na základě poskytnutých údajů od žalovaného a z externích a interních registrů. (Zjištěno z vyjádření právní předchůdkyně žalobkyně ke zkoumání úvěruschopnosti a z výpisu z osobního účtu žalovaného).
8. Žalovaný úvěr řádně a včas nesplácel.
9. Právní předchůdkyně žalobkyně postoupila pohledávku na [právnická osoba] a. s., která následně postoupila pohledávku na žalobkyni, což bylo žalovanému oznámeno. (Zjištěno z vyrozumění o postoupení pohledávky a z oznámení o postoupení pohledávky vč. podacího archu).
10. Žalobkyně zaslala žalovanému předžalobní upomínku. (Zjištěno z předžalobní výzvy vč. podacího archu).
11. Provedené důkazy soud zhodnotil z hlediska jejich pravosti a vypovídající hodnoty a posoudil je jednotlivě i ve vzájemné souvislosti podle § 132 o. s. ř. tak, aby mohl zjistit skutečný skutkový stav. Další důkazy soud neprováděl, neboť nebyly pro rozhodnutí ve věci podstatné.
12. Na základě zjištěných skutečností dospěl soud k následujícímu závěru o skutkovém stavu ve věci samé. Mezi právní předchůdkyní žalobkyně a žalovaným byla uzavřena smlouva o úvěru, na základě které poskytla právní předchůdkyně žalobkyně žalovanému úvěr ve výši nejdřív 10 000 Kč, jež byl dále navýšen na částku 50 000 Kč. Žalovaný se zavázal úvěr vrátit spolu se sjednaným úrokem ve výši 22,56 % ročně spolu s poplatky a náklady spojenými s vydáním a užíváním kreditní karty. Žalovaný svůj dluh řádně a včas nesplácel. Žalobkyně vyzvala žalovaného k zaplacení dlužné částky předžalobní výzvou.
13. Na základě shora uvedeného závěru o skutkovém stavu posoudil soud věc po právní stránce následovně:
14. Soud aplikoval české hmotněprávní předpisy v souladu s nařízením Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 593/2008 ze dne 17. 6. 2008 o právu rozhodném pro smluvní závazkové vztahy (Řím I).
15. Podle § 2395 o. z. se smlouvou o úvěru úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky.
16. Podle § 1970 o. z. po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená.
17. Podle § 1879 o. z. věřitel může celou pohledávku nebo její část postoupit smlouvou jako postupitel i bez souhlasu dlužníka jiné osobě (postupníkovi).
18. Podle § 1880 odst. 1 o. z. postoupením pohledávky nabývá postupník také její příslušenství a práva s pohledávkou spojená, včetně jejího zajištění.
19. Podle § 75 zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru, v platném znění (dále též jen„ ZoSÚ“), je poskytovatel a zprostředkovatel povinen provozovat svou činnost s odbornou péčí.
20. Podle § 84 odst. 2 ZoSÚ spotřebitel poskytne poskytovateli nebo zprostředkovateli úplné a pravdivé informace. Pokud je to k posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nezbytné, poskytnuté informace je spotřebitel povinen poskytovateli nebo zprostředkovateli na jeho žádost vysvětlit, popřípadě doplnit. Tyto informace je za účelem posouzení úvěruschopnosti spotřebitele poskytovatel a zprostředkovatel povinen ověřit způsobem přiměřeným dané situaci, je-li to nutné, též použitím nezávisle ověřitelných údajů.
21. Podle § 86 ZoSÚ poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet. Poskytovatel při posouzení úvěruschopnosti spotřebitele posuzuje zejména schopnost spotřebitele splácet sjednané pravidelné splátky spotřebitelského úvěru, a to na základě p
Provozuje Eucalypt 4 s.r.o., IČO 22103741, Jičínská 226/17, Praha 3 (kontakt). Zdroj dat: e-Sbírka / justice.cz (oficiální). Výklady generovány AI z textu zákona, orientační — nenahrazují radu advokáta.