57 C 132/2022-16 — Obvodní soud pro Prahu 4

Odůvodnění tohoto rozsudku vychází z ustanovení § 157 odst. 4 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu, (dále jen „o. s. ř.”) Předmětem řízení je nárok žalobkyně na zaplacení shora uvedené částky s příslušenstvím. Dle jejího tvrzení nárok vnikl z titulu neuhrazeného televizního poplatku, který byla žalovaná jako držitelka televizního přijímače žalobkyni povinen platit podle zvláštního zákona. Žalovaná se přihlásila jako poplatník televizního poplatku dne [datum]. Žalovaná částka [částka] přestavuje neuhrazený televizní poplatek za období od února [rok] do března [rok], částka [částka] představuje náklady spojené s uplatněním pohledávky. Soud ve věci postupoval podle ustanovení § 115a o. s. ř., tedy bez nařízení ústního jednání, na základě předložených důkazů. Žalobkyně s tímto postupem souhlasila, žalovaná se v určené lhůtě k tomuto postupu nevyjádřila a soud proto předpokládal její souhlas (ust. § 101 odst. 4 o.s.ř.). S ohledem na zjištění učiněná z předložených listin (přihlášení poplatníka, výzvy k úhradě) dospěl soud k následujícímu závěru o skutkovém stavu ve věci samé: Žalovaná se dne [datum] přihlásila do příslušné evidence držitelů televizního přijímače jakožto poplatník televizního poplatku. Žalobkyni nehradila televizní poplatek v době od února [rok] do března [rok], neuhradila žalobkyni částku ve výši celkem [částka]. Podle ustanovení § 3 odst. 2 zákona č. 348/2005 Sb. (dále jen „zákon“) je poplatníkem televizního poplatku fyzická osoba nebo právnická osoba, která vlastní televizní přijímač. Jestliže drží nebo z jiného právního důvodu alespoň 1 měsíc užívá televizní přijímač fyzická osoba nebo právnická osoba, která není jeho vlastníkem, je poplatníkem tato osoba. Dle ust. § 6 zákona činí televizní poplatek 135 Kč měsíčně. Podle ustanovení § 7 odst. 2 zákona je-li poplatníkem fyzická osoba, je rozhlasový nebo televizní poplatek splatný nejpozději do patnáctého dne každého kalendářního měsíce. Podle § 10 zákona nezaplatí-li poplatník včas rozhlasový nebo televizní poplatek nebo přirážku k poplatkům ani na základě výzvy provozovatele ze zákona, ve které bude stanovena přiměřená lhůta k úhradě, je provozovatel vysílání ze zákona oprávněn domáhat se svého práva u soudu včetně zaplacení úroku z prodlení určeného předpisy práva občanského. Žalované jakožto držiteli televizního přijímače vznikla dle ust. § 3 odst. 2 zákona povinnost hradit žalobkyni televizní poplatky ve výši stanovené tímto zákonem. Žalovaná tuto povinnost ve shora uvedeném období nesplnila. Žalobkyni tak vzniklo dle ust. § 1970 o.z. též právo požadovat po ní zákonný úrok z prodlení ve výši vyplývající z nařízení vlády č. 351/2013 Sb. Vzhledem k tomu, že se žalobkyni předloženými listinnými důkazy podařilo prokázat tvrzení obsažená v žalobě, bylo žalobě v celém rozsahu vyhověno. Žalobě bylo vyhověno i v částce 63 Kč představující náklady spojené s uplatněním pohledávky. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 o. s. ř. tak, že přiznal žalobkyni, jež byla v řízení zcela úspěšná, nárok na náhradu nákladů řízení v částce [částka] Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce [částka] a nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle § 6 odst. 1 a § 14b vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, (dále jen „a. t.”) sestávající z částky 200 Kč za každý ze [anonymizováno] úkonů právní služby realizovaných před podáním návrhu ve věci ([anonymizována tři slova]) včetně [anonymizováno] paušálních náhrad výdajů po 100 Kč dle § 14b odst. 5 písm. a) a. t. a daň z přidané hodnoty ve výši 21 % z částky [částka] ve výši [částka].