60 C 207/2022 — Obvodní soud pro Prahu 4

1. Žalobkyně se žalobou domáhala zaplacení v záhlaví uvedené částky spolu s příslušenstvím s odůvodněním, že spol. [právnická osoba], [IČO] (dále též jen„ právní předchůdkyně žalobkyně“) uzavřela s žalovaným dne 20. 9. 2019 smlouvu o„ [příjmení] půjčce“ [číslo] (dále jen„ smlouva“), na jejímž základě právní předchůdkyně žalobkyně poskytla žalovanému úvěr ve výši 243 000 Kč. Žalovaný se úvěr zavázal splatit v pravidelných měsíčních splátkách spolu se smluvním úrokem ve výši 13,99 % p. a. a s poplatky podle smlouvy a ceníku, který je součástí smlouvy. Žalovaný však úvěr řádně a včas nesplácel, a proto právní předchůdkyně žalobkyně dne 21. 12. 2020 přistoupila k zesplatnění úvěru. Právní předchůdkyně žalobkyně postoupila smlouvou o postoupení pohledávek pohledávku na spol. [právnická osoba], která ji následně postoupila na žalobkyni. Žalobkyně zaslala žalovanému předžalobní upomínku. Před upomínku žalovaný ničeho nezaplatil. 2. S ohledem na skutečnost, že soudu nebyl znám pobyt žalovaného, ustanovil soud žalovanému usnesením ze dne 15. 2. 2022, č. j. 21 C 433/2021-40, opatrovníka [příjmení] [jméno] [příjmení], advokáta, se sídlem [adresa]. 3. Žalovaný se k žalobě vyjádřil prostřednictvím svého ustanoveného opatrovníka s tím, že nebylo dostatečně prokázáno, zda byl žalovaný jako spotřebitel řádně seznámen s obchodními podmínkami právní předchůdkyně žalobkyně a s ohledem na to, že neovládá český jazyk, tak nemohl plně rozumět jejich obsahu. Dále uvedl, že není dostatečně prokázáno, že by žalovanému bylo řádně doručeno vyrozumění o postoupení pohledávky a předžalobní upomínka. Opatrovník žalovaného navrhl, aby soud žalobu v celém rozsahu zamítl. 4. Na vyjádření opatrovníka žalovaného reagovala žalobkyně podáním ze dne 16. 6. 2022 (doručeným soudu dne 20. 6. 2022) s tím, že skutečnost, že je žalovaný finským státním občanem, nemusí nutně znamenat, že neovládá český jazyk a odkazuje na § 1860 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (dále též jen „o. z.“). Žalobkyně dále doložila poštovní podací arch, který má prokázat, že žalovanému bylo odesláno vyrozumění o postoupení pohledávky a seznam odeslaných předžalobních výzev a k tomu odkázala na § 570 odst. 1 o. z. 5. K výzvě soudu žalobkyně doplnila žalobu písemným podáním ze dne 5. 10. 2022 (doručeným soudu téhož dne), které se týkalo posouzení úvěruschopnosti žalovaného právní předchůdkyní žalobkyně s tím, že podle žalobkyně právní předchůdkyně žalobkyně splnila svoji zákonnou povinnost a s odbornou péčí posoudila schopnost žalovaného splácet půjčku (spotřebitelský úvěr), a to především na základě zhodnocení informací požadovaných a získaných od žalovaného před uzavřením smlouvy a dále právní předchůdkyně žalobkyně vycházela z interních a externích databází. 6. Soud ve věci na den 18. 10. 2022 nařídil jednání, ke kterému se dostavil opatrovník žalovaného. Právní zástupkyně žalobkyně se z jednání omluvila, a to podáním ze dne 5. 10. 2022 (doručeným soudu téhož dne). 7. V této věci jde o řízení s cizím prvkem, neboť žalovaný je státním příslušníkem Finské republiky. Soud proto zkoumal pravomoc českých soudů věc projednat a rozhodnout. Mezi státy neexistuje žádná mezinárodní smlouva, kterou by mezi sebou Česká republika a [ulice] republika sjednali zvláštní pravidla pro určení pravomoci soudů obou států k projednávání sporů ze smluv o úvěru a která by se ve smyslu čl. 307 odst. 1 Smlouvy o založení [příjmení] použila místo nařízení Rady (EU) č. 1215/2012 ze dne 12. 12. 2012, o příslušnosti a uznávání a výkonu soudních rozhodnutí v občanských a obchodních věcech, posuzoval soud svou pravomoc nejprve podle citovaného nařízení, které se vzhledem k zásadě přednostní aplikace komunitárního práva má aplikovat přednostně před ustanovením zákona č. 91/2012 Sb., o mezinárodním právu soukromém a procesním. Podle čl. 17 a násl. citovaného nařízení je dána pravomoc českých soudů věc projednat a rozhodnout. 8. Po provedeném dokazování má soud za prokázaný tento skutkový stav. 9. Mezi právní předchůdkyní žalobkyně a žalovaným byla uzavřena dne 20. 9. 2019 smlouva o„ [příjmení] půjčce“, na základě které poskytla právní předchůdkyně žalobkyně žalovanému částku 243 000 Kč, a to převodem na účet žalovaného. Ve smlouvě si smluvní strany ujednaly, že žalovaný bude úvěr splácet 96 anuitními splátkami, kdy první splátka činí částku 1 888,65 Kč a další splátky činily částku ve výši 4 220 Kč. Žalovaný se zavázal, že právní předchůdkyni žalobkyně bude dále hradit úrok ve výši 13,99 % ročně spolu s poplatky dle smlouvy. (Zjištěno z návrhu na uzavření smlouvy o rychlé půjčce [číslo] z akceptace návrhu smlouvy o rychlé půjčce a ze souhrnného výpisu pohybů na účtě). 10. Před uzavřením smlouvy zkoumala právní předchůdkyně žalobkyně úvěruschopnost žalovaného na základě jeho prohlášení a vyšla přitom z příjmu žalovaného 30 230 Kč měsíčně a výdajů žalovaného 9 500 Kč měsíčně a limitu kreditních karet a kontokorentů 50 000 Kč (Zjištěno z návrhu na uzavření smlouvy o rychlé půjčce [číslo] z protokolu o ověření úvěruschopnosti klienta). 11. Žalovaný nehradil splátky řádně a včas. Celkem žalovaný uhradil částku ve výši 31 478,72 Kč (Zjištěno ze souhrnného výpisu pohybů na účtu). 12. Pohledávka za žalovaným byla postoupena na spol. [právnická osoba], která ji následně postoupila na žalobkyni, což bylo žalovanému oznámeno. (Zjištěno ze smlouvy o postoupení pohledávek ze dne 29. 8. 2018, z vyrozumění o postoupení pohledávky ze dne 25. 2. 2021, z oznámení o postoupení pohledávky ze dne 30. 3. 2021 a seznamu odeslaných oznámení). 13. Před podáním žaloby byl žalovaný vyzván k úhradě dlužné částky. (Zjištěno z předžalobní výzvy a podacího lístku). 14. Provedené důkazy soud zhodnotil z hlediska jejich pravosti a vypovídající hodnoty a posoudil je jednotlivě i ve vzájemné souvislosti podle § 132 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu (dále jen „o. s. ř.“) tak, aby mohl zjistit skutečný skutkový stav. Další důkazy soud neprováděl, neboť nebyly pro rozhodnutí ve věci podstatné. 15. Na základě zjištěných skutečností dospěl soud k následujícímu závěru o skutkovém stavu ve věci samé. Mezi právní předchůdkyní žalobkyně a žalovaným byla uzavřena smlouva o úvěru, na základě které poskytla právní předchůdkyně žalobkyně žalovanému finanční prostředky, a to převodem na bankovní účet žalovaného. Žalovaný se zavázal tuto částku vrátit v pravidelných měsíčních splátkách, a to spolu s úrokem a poplatky. Žalovaný svůj dluh řádně a včas nesplácel. Celkem žalovaný uhradil částku ve výši 31 478,72 Kč. Pohledávka byla smlouvou postoupena na spol. [právnická osoba], která ji následně postoupila na žalobkyni, což bylo žalovanému oznámeno. Žalobkyně vyzvala žalovaného k zaplacení dlužné částky předžalobní výzvou. 16. Na základě shora uvedeného závěru o skutkovém stavu posoudil soud věc po právní stránce takto. 17. Jelikož předmětem řízení je nárok vyplývající ze závazkového vztahu, aplikoval soud pro určení rozhodného práva nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 593/2008 ze dne 17. 6. 2008, o právu rozhodném pro smluvní závazkové vztahy (Řím I), přičemž rozhodným právem je právo české. 18. Podle § 2395 an. zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku (dále jen „o. z.“) smlouvou o úvěru se úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky. 19. Podle § 1970 o. z. po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená. 20. Podle § 1879 o. z. věřitel může celou pohledávku nebo její část postoupit smlouvou jako postupitel i bez souhlasu dlužníka jiné osobě (postupníkovi). 21. Podle § 1880 odst. 1 o. z. postoupením pohledávky nabývá postupník také její příslušenství a práva s pohledávkou spojená, včetně jejího zajištění. 22. Podle § 75 zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru, v rozhodném znění (dále též jen„ ZoSÚ“), je poskytovatel a zprostředkovatel povinen provozovat svou činnost s odbornou péčí. 23. Podle § 84 odst. 2 ZoSÚ spotřebitel poskytne poskytovateli nebo zprostředkovateli na základě požadavků poskytovatele nebo zprostředkovatele podle odstavce 1 úplné a pravdivé informace. Pokud je to k posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nezbytné, poskytnuté informace je spotřebitel povinen poskytovateli nebo zprostředkovateli na jeho žádost vysvětlit, popřípadě doplnit. Tyto informace je za účelem posouzení úvěruschopnosti spotřebitele poskytovatel a zprostředkovatel povinen ověřit způsobem přiměřeným dané situaci, je-li to nutné, též použitím nezávisle ověřitelných údajů. 24. Podle § 86 ZoSÚ poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném