ECLI: ECLI:CZ:OSPH04:2022:60.C.528.2021.1 Datum: 2022-01-10 Předmět: zaplacení 5 000, Kč s příslušenstvím Ustanovení: ["§ 1879 z. č. 89/2012 Sb.", "§ 657 z. č. 40/1964 Sb.", "§ 3028 z. č. 89/2012 Sb.", "§ nař. vl. č. 1215/2012 Sb.", "§ 100 z. č. 89/2012 Sb.", "§ 103 z. č. 89/2012 Sb."] ["postoupení pohledávky"]
O co šlo: zaplacení 5 000, Kč s příslušenstvím (["§ 1879 z. č. 89/2012 Sb.", "§ 657 z. č. 40/1964 Sb.", "§ 3028 z. č. 89/2012 Sb.", "§ nař. vl. č. 1215/2012 Sb.", "§ 100 z. č. 89/2012 Sb.", "§ 103 z. č. 89/2)
1. Žalobkyně se žalobou domáhala zaplacení v záhlaví uvedené částky s příslušenstvím s odůvodněním, že žalovaný uzavřel dne 24. 4. 2008 se společností [právnická osoba], [IČO] (dále jen„ právní předchůdkyně žalobkyně“) smlouvu o půjčce [číslo] (dále jen„ Smlouva“). Na základě Smlouvy poskytla právní předchůdkyně žalobkyně žalovanému půjčku ve výši 5 000 Kč, kterou žalovaný převzal hotově v den uzavření Smlouvy. Žalovaný se zavázal vrátit půjčku spolu se souhrnným poplatkem ve výši 3 200 Kč, celkem tedy 8 200 Kč v hotovosti v 40 pravidelných týdenních splátkách po 205 Kč. Žalovaný však splátky nesplácel řádně a včas. Smlouva zanikla uplynutím doby, na kterou byla sjednána, tedy dne 29. 1. 2009. Žalobkyně od právní předchůdkyně neobdržela bližší informace o datech a výši jednotlivých úhrad žalovaného na jeho dluh, pouze informaci o celkové výši úhrad ve výši 1 515 Kč. Aktivní legitimace žalobkyně je dána poté, co právní předchůdkyně žalobkyně postoupila žalovanou pohledávku nejprve na [právnická osoba] [anonymizováno] (dále jen„ přechodný věřitel“), která ji následně s účinností ke dni 24. 8. 2018 postoupila na žalobkyni. Žalobkyně zaslala žalovanému předžalobní upomínku.
2. Žalovaný navrhl zamítnutí žaloby s poukazem na skutečnost, že Smlouva byla uzavřena v roce 2008 a nárok je proto promlčený.
3. Vzhledem k tomu, že žalobkyně je zahraniční právnickou osobou se sídlem v Maltské republice, a v dané věci se tedy jedná o řízení s cizím prvkem, zabýval se soud otázkou pravomoci českých soudů věc projednat a rozhodnout. Neboť předmětem řízení je právní poměr ze spotřebitelské smlouvy, je dána pravomoc českých soudů na základě čl. 17 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1215/2012 ze dne 12. 12. 2012, o příslušnosti a uznávání a výkonu soudních rozhodnutí v občanských a obchodních věcech (Brusel I bis), protože žalovaný má v České republice platnou adresu trvalého pobytu.
4. Jelikož předmětem řízení bylo peněžité plnění nepřevyšující částku 10 000 Kč, soud postupoval dle § 157 odst. 4 ve spojení s § 202 odst. 2 o. s. ř. a z provedených důkazů (výpis z obchodního rejstříku žalobkyně; smlouva o půjčce [číslo]; smluvní podmínky; výpis z obchodního rejstříku [právnická osoba]; smlouva o postoupení pohledávek; příloha k této smlouvě; potvrzení o zaplacení kupní ceny; smlouva o postoupení pohledávek; příloha k této smlouvě; oznámení o postoupení pohledávky; poštovní podací arch; předžalobní upomínka; doklad o jejím odeslání) učinil následující závěr o skutkovém stavu:
5. Žalobkyně je právnickou osobou se sídlem na území Maltské republiky. Právní předchůdkyně žalobkyně uzavřela dne 24. 4. 2008 s žalovaným Smlouvu, na základě které se zavázala žalovanému v hotovosti poskytnout půjčku ve výši 5 000 Kč. Žalovaný se zavázal půjčku splatit v 40 pravidelných týdenních splátkách po 205 Kč spolu s pevně stanoveným souhrnným poplatkem ve výši 3 200 Kč. Nedílnou součástí Smlouvy byly Smluvní podmínky. Právní předchůdkyně žalobkyně postoupila předmětnou pohledávku na přechodného věřitele, která ji následně na základě smlouvy o postoupení pohledávek postoupila na žalobkyni, o čemž byl žalovaný vyrozuměn. Žalovanému byla zaslána předžalobní upomínka.
6. Provedené důkazy soud hodnotil jednotlivě i v jejich vzájemné souvislosti dle § 132 o. s. ř. jako věrohodné, přičemž dospěl k závěru, že dokazování již nebylo dále třeba doplňovat, protože skutkový stav je prokázán s dostatečnou mírou jistoty v rozsahu potřebném pro rozhodnutí.
7. Po právní stránce soud věc posoudil následovně:
8. Jelikož předmětem řízení je nárok vyplývající ze závazkového vztahu, aplikoval soud pro určení rozhodného práva nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 593/2008 ze dne 17. 6. 2008, o právu rozhodném pro smluvní závazkové vztahy (Řím I), přičemž dle čl. 6 je rozhodným právem právo české.
9. Aktivní legitimace žalobkyně ve věci je dána dle § 1879 an. zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (dále jen o. z.) když předmětná pohledávka na ni byla právní předchůdkyní žalobkyně postoupena.
10. Soud ve věci rozhodoval dle § 3028 odst. 3 o. z. dle právních předpisů účinných do 31. 12. 2013, neboť se jedná o právní vztah vzniklý před účinností výše uvedeného zákona.
11. Mezi právní předchůdkyní žalobkyně, jakožto věřitelem, a žalovaným jako dlužníkem byla uzavřena smlouva o půjčce dle § 657 a násl. zákona č. 40/1964 Sb., občanský zákoník (dále jen „obč. zák.“).
12. Soud má za prokázané, že žalovanému byla právní předchůdkyní žalobkyně poskytnuta hotovostní půjčka ve výši 5 000 Kč, jíž se žalovaný zavázal splatit v 40 pravidelných týdenních splátkách po 205 Kč spolu s pevně stanoveným souhrnným poplatkem ve výši 3 200 Kč.
13. Jelikož žalovaný vznesl námitku promlčení, zabýval se soud obzvláště posouzením oprávněnosti této námitky.
14. Podle § 100 odst. 1 obč. zák. platí, že se právo promlčí, jestliže nebylo vykonáno v době v tomto zákoně stanovené. Podle § 101 téhož zákona je platí, že promlčecí doba je tříletá a běží ode dne, kdy mohlo být právo vykonáno poprvé.
15. Jak vyplývá z konstantní judikatury soudů, například z rozsudku Nejvyššího soudu ze dne 15. 2. 2007, sp. zn. 21 Cdo 948/2006,„ pro obecnou tříletou promlčecí dobu platí, že začíná běžet ode dne, kdy právo mohlo být vykonáno poprvé. Tímto dnem je zásadně den, kdy právo bylo možno odůvodněně vykonat podáním žaloby u soudu, neboli kdy je actio nata. Právo na soudní uplatnění pohledávky ze závazku vzniká zásadně tím, že se pohledávka stane splatnou. Actio nata nastává proto v těchto případech splatností dluhu, tj. dnem, kdy měl dlužník povinnost poprvé splnit dluh, resp. započít s jeho plněním. Tento den je počátkem běhu promlčecí doby.“
16. Počátek promlčecí doby je tedy určen okamžikem, kdy mohlo být právo vykonáno poprvé. Obecně přitom platí, že právo může být vykonáno poprvé, jakmile vznikne možnost podat na jeho základě žalobu; tento okamžik nastává splatností dluhu, tedy dnem, kdy měl dlužník povinnost poprvé splnit dluh.
17. V tomto případě byl žalovaný povinen plnit svůj dluh ve splátkách. Podle § 103 obč. zák. pro plnění ve splátkách platí, že promlčecí doba jednotlivých splátek počíná běžet ode dne jejich splatnosti. Stane-li se pro nesplnění některé ze splátek splatným celý dluh, počne běžet promlčecí doba ode dne splatnosti nesplněné splátky.
18. Vzhledem ke skutečnosti, že z obsahu spisového materiálu nevyplývá, že by důsledku neplacení jednotlivých splátek byl celý dluh zesplatněn, vychází soud z toho, že pohledávka byla splatná uplynutím doby, na kterou byla Smlouva sjednána, tedy dnem 29. 1. 2009. Tříletá promlčecí doba tak uplynula dne 29. 1. 2012, tedy před více než 9 lety.
19. Jak vyplývá z výše uvedeného, k promlčení soud přihlédne jen k námitce dlužníka, přičemž platí, že dovolá-li se dlužník promlčení, nelze promlčené právo věřiteli přiznat. Vzhledem ke skutečnosti, že žalovaný při jednání před soudem uplatnil námitku promlčení žalovaného nároku, a soud dospěl k jednoznačnému závěru, že se skutečně jedná o promlčenou pohledávku, nemohl postupovat jinak, než žalobu žalobkyně v celém rozsahu zamítnout.
20. Žalovaný byl v řízení zcela úspěšný, a proto by měl dle § 142 odst. 1 o. s. ř. nárok na náhradu nákladů řízení. Jelikož však žalovanému v řízení žádné náklady nevznikly, rozhodl soud, jak uvedeno v bodě II. výroku a žádnému z účastníků právo na náhradu nákladů řízení nepřiznal.
Provozuje Eucalypt 4 s.r.o., IČO 22103741, Jičínská 226/17, Praha 3 (kontakt). Zdroj dat: e-Sbírka / justice.cz (oficiální). Výklady generovány AI z textu zákona, orientační — nenahrazují radu advokáta.