7 C 186/2021 — Obvodní soud pro Prahu 4

1. Žalobkyně se žalobou, doručenou soudu dne 2. 9. 2021, domáhala proti žalovanému zaplacení shora uvedené částky spolu s příslušenstvím z titulu nezaplacení jízdného vždy ve výši 24 Kč a přirážky k jízdnému vždy ve výši 1 500 Kč, k jejichž úhradě na místě byl vyzván, na základě uzavřených smluv o přepravě osob, když se při cestování linkou [anonymizována dvě slova] dne 7. 6. 2021 a dne 29. 6. 2021 neprokázal při přepravních kontrolách platným jízdním dokladem. O úhradu dlužných částek byl žalovaný upomenut. 2. Žalovaný se k podané žalobě nevyjádřil. 3. Studiem spisu soud zjistil, že ve věci je možné rozhodnout i na základě předložených listinných důkazů. Soud proto ve věci postupoval podle ustanovení § 115a občanského soudního řádu (o. s. ř.), dle kterého k projednání věci samé není třeba nařizovat jednání, jestliže ve věci lze rozhodnout jen na základě účastníky předložených listinných důkazů a účastníci se práva účasti na projednávání věci vzdali, popřípadě s rozhodnutím ve věci bez nařízení jednání souhlasí, a vyzval usnesením žalovaného, aby se ve lhůtě 7 dnů vyjádřil, zda souhlasí s tím, aby ve věci bylo soudem rozhodnuto bez nařízení jednání a poučil ho, že pokud se v této lhůtě nevyjádří, bude mít soud za to, že souhlasí s rozhodnutím ve věci bez nařízení jednání. 4. Výzva byla žalovanému doručena fikcí, 10. dnem uložení na poště, dne 12. 11. 2021. Žalovaný na tuto výzvu nijak nereagoval. Žalobkyně v podané žalobě výslovně souhlasila s rozhodnutím ve věci bez nařízení jednání. Soud tedy uzavřel, že oba účastníci souhlasí s rozhodnutím věci bez nařízení jednání a tímto způsobem pak ve věci rozhodl. 5. Podle § 157 odst. 4 ve spojení s § 202 odst. 2 o. s. ř. se odůvodnění tohoto rozsudku omezuje pouze na závěr o skutkovém stavu a stručné právní posouzení věci. 6. Z předložených listinných důkazů (zápis o provedené přepravní kontrole ze dne 7. 6. 2021 a ze dne 29. 6. 2021, smluvní přepravní podmínky PID, tarif pražské integrované dopravy, výzva k úhradě před podáním žaloby ze dne 17. 8. 2021 s potvrzením o odeslání písemnosti držitelem poštovní licence prostřednictvím Hybridní pošty) soud učinil následující závěr o skutkovém stavu. 7. Žalovaný cestoval dne 7. 6. 2021 a dne 29. 6. 2021 linkou [anonymizována dvě slova], přičemž se při kontrole pověřenou osobou v místech kontroly [ulice] a [anonymizováno] neprokázal platným jízdním dokladem. Žalovaný byl proto povinen vždy téhož dne zaplatit v souladu se smluvními přepravními podmínkami a tarifem pražské integrované dopravy jízdné ve výši 24 Kč a přirážku k jízdnému ve výši 1 500 Kč. Žalovaný svůj dluh v celkové výši 3 048 Kč odpovídající dvěma jízdenkám a dvěma přirážkám neuhradil. K úhradě dluhu byl žalovaný vyzván předžalobní upomínkou. 8. Žaloba je důvodná. 9. Po právní stránce posoudil soud věc následovně. 10. Žalovaný cestoval dne 7. 6. 2021 a dne 29. 6. 2021 linkou [anonymizována dvě slova], čímž byla mezi žalovaným, jako cestujícím, a žalobkyní, jako dopravcem, v obou případech uzavřena smlouva o přepravě dle § 2550 občanského zákoníku (o. z.). Žalovaný se během přepravy při kontrole pověřenou osobou v rozporu s § 37 odst. 5 písm. b) zák. č. 266/1994 Sb., o drahách, v příslušném znění ve spojení s § 7 odst. 6 vyhl. č. 175/2000 Sb., o přepravním řádu pro veřejnou drážní a silniční osobní dopravu ani v jednom případě neprokázal platným jízdním dokladem z příčin na své straně. Žalovaný byl proto vždy v den, kdy byl kontrolován, povinen zaplatit v souladu se smluvními přepravními podmínkami dopravce a tarifem jízdné ve výši 24 Kč a přirážku k jízdnému ve výši 1 500 Kč stanovenou žalobkyní podle § 37 odst. 6 zák. č. 266/1994 Sb., což neučinil. Žalobkyně má proto dle § 2550 o. z. a § 37 odst. 5 písm. b) zák. č. 266/1994 Sb. právo na zaplacení částky v celkové výši 3 048 Kč, odpovídající dvěma jízdným a dvěma přirážkám k jízdnému. 11. Žalovaný svůj dluh vůči žalobkyni řádně a včas nesplnil a vždy dnem následujícím po splatnosti dlužných částek se dostal do prodlení. Žalobkyně má tak dle § 1970 o. z. nárok na úrok z prodlení v zákonné výši dle nařízení vlády č. 351/2013 Sb. 12. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 o. s. ř. tak, že přiznal žalobkyni, jež byla v řízení zcela úspěšná, nárok na náhradu nákladů řízení v částce 1 489 Kč Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku ve výši 400 Kč a nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle § 6 odst. 1 a § 14b vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, (dále jen „a. t.”) z tarifní hodnoty ve výši 3 048 Kč sestávající z částky 200 Kč za každý ze tří úkonů právní služby realizovaných před podáním návrhu ve věci (převzetí a příprava zastoupení, výzva k plnění a podání žaloby) včetně tří paušálních náhrad výdajů po 100 Kč dle § 14b odst. 5 písm. a) a. t., jelikož řízení bylo zahájeno návrhem podaným na ustáleném vzoru uplatněném opakovaně touž žalobkyní ve skutkově i právně obdobných věcech a hodnota sporu nepřevyšuje 50 000 Kč, a daň z přidané hodnoty ve výši 21 % z částky 900 Kč ve výši 189 Kč.