7 C 202/2021 — Obvodní soud pro Prahu 4

1. Žalobkyně se žalobou, doručenou soudu dne 18. 8. 2021, domáhala proti žalované zaplacení shora uvedené částky spolu s příslušenstvím, z titulu nezaplacení dlužného pojistného za pojištění vozidla značky Volkswagen [anonymizováno], [registrační značka] za období od 14. 3. 2021 do 13. 6. 2021, na základě pojistné smlouvy [číslo] uzavřené dne 14. 9. 2020, s počátkem pojištění dne 14. 9. 2020. Pojistné bylo splatné čtvrtletně ve výši 2 895 Kč Smlouva byla ukončena ke dni 13. 6. 2021 pro neplacení pojistného. 2. Žalovaný se k podané žalobě nevyjádřil. 3. Studiem spisu soud zjistil, že ve věci je možné rozhodnout i na základě předložených listinných důkazů. Soud proto ve věci postupoval podle ustanovení § 115a občanského soudního řádu (o. s. ř.), dle kterého k projednání věci samé není třeba nařizovat jednání, jestliže ve věci lze rozhodnout jen na základě účastníky předložených listinných důkazů a účastníci se práva účasti na projednávání věci vzdali, popřípadě s rozhodnutím ve věci bez nařízení jednání souhlasí, a vyzval usnesením žalovaného, aby se ve lhůtě 7 dnů vyjádřil, zda souhlasí s tím, aby ve věci bylo soudem rozhodnuto bez nařízení jednání a poučil ho, že pokud se v této lhůtě nevyjádří, bude mít soud za to, že souhlasí s rozhodnutím ve věci bez nařízení jednání. 4. Výzva byla žalovanému doručena fikcí, 10. dne uložením na poště, dne 22. 11. 2021. Žalovaný na tuto výzvu nijak nereagoval. Žalobkyně v podané žalobě výslovně souhlasila s rozhodnutím ve věci bez nařízení jednání. Soud tedy uzavřel, že oba účastníci souhlasí s rozhodnutím věci bez nařízení jednání a tímto způsobem pak ve věci rozhodl. 5. Podle § 157 odst. 4 ve spojení s § 202 odst. 2 o. s. ř. se odůvodnění tohoto rozsudku omezuje pouze na závěr o skutkovém stavu a stručné právní posouzení věci. 6. Z předložených listinných důkazů (návrh pojistné smlouvy [číslo] pojistka k pojistné smlouvě: [číslo], upozornění na neuhrazené pojistné ze dne 13. 5. 2021, oznámení o ukončení pojištění ze dne 21. 6. 2021, párovací předpisy k pojistné smlouvě [číslo] předžalobní upomínka ze dne 20. 7. 2021 včetně podacího archu a údajů České pošty o sledování zásilky) soud učinil následující závěr o skutkovém stavu. 7. Žalobkyně a žalovaný uzavřeli dne 14. 9. 2020 smlouvu, jejímž předmětem bylo pojištění odpovědnosti za újmu způsobenou provozem vozidla značky Volkswagen [anonymizováno], [registrační značka], s počátkem pojištění dne 14. 9. 2021. Sjednané pojistné bylo splatné čtvrtletně ve výši 2 895 Kč. Žalovaný nezaplatil předepsané pojistné za období od 14. 3. 2021 do 13. 6. 2021, jež bylo splatné dne 14. 3. 2021, ačkoliv byl o jeho zaplacení upomenut upozorněním na neuhrazené pojistné ze dne 13. 5. 2021, v němž byl zároveň upozorněn, že pokud dlužné pojistné nezaplatí nejpozději do 13. 6. 2021, smlouva ke dni 13. 6. 2021 zanikne. Žalovaný dlužnou částku neuhradil a pojistná smlouva zanikla ke dni 13. 6. 2021. Dlužné pojistné ke dni zániku smlouvy činilo 2 895 Kč. K jeho úhradě byl žalovaný vyzván oznámením o ukončení pojištění ze dne 21. 6. 2021. Předžalobní upomínkou ze dne 20. 7. 2021 žalobkyně vyzvala žalovaného k úhradě dlužného pojistného. 8. Žaloba je důvodná. 9. Po právní stránce posoudil soud věc následovně. 10. Žalobkyně a žalovaný uzavřeli pojistnou smlouvu dle § 2758 odst. 1 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku (dále jen „o. z.“) a dle § 3 zák. č. 168/1999 Sb., o pojištění odpovědnosti za újmu způsobenou provozem vozidla, v platném znění. Pojištění zaniklo v souladu s § 12 odst. 1 písm. e) zák. č. 168/1999 Sb. dnem následujícím po marném uplynutí lhůty stanovené v upomínce k zaplacení pojistného, nejméně však po lhůtě 1 měsíce, pro neplacení pojistného. Žalobkyně má proto právo dle § 13 odst. 2 zák. č. 168/1999 Sb., jakož i dle § 2782 odst. 1 o. z. na příslušnou část pojistného ve výši 2 998 Kč. 11. Žalovaný svůj dluh vůči žalobkyni řádně a včas nesplnil a dnem následujícím po splatnosti dlužné částky se dostal do prodlení. Žalobkyně má tak dle § 1970 o. z. nárok na úrok z prodlení v zákonné výši dle nařízení vlády č. 351/2013 Sb. 12. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 o. s. ř. tak, že přiznal žalobkyni, jež byla v řízení zcela úspěšná, nárok na náhradu nákladů řízení v částce 1 489 Kč Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce 400 Kč a nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle § 6 odst. 1 a § 14b vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, (dále jen „a. t.”) z tarifní hodnoty ve výši 2 895 Kč sestávající z částky 200 Kč za každý ze tří úkonů právní služby realizovaných před podáním návrhu ve věci včetně tří paušálních náhrad výdajů po 100 Kč dle § 14b odst. 5 písm. a) a. t. a daň z přidané hodnoty ve výši 21 % z částky 900 Kč ve výši 189 Kč.