7 C 229/2021-20 — Obvodní soud pro Prahu 4

1. Žalobkyně se žalobou, doručenou soudu dne 2. 9. 2021, domáhala proti žalovanému zaplacení shora uvedené částky spolu s příslušenstvím z titulu nezaplacení jízdného vždy ve výši 24 Kč a přirážky k jízdnému vždy ve výši 1 500 Kč, k jejíž úhradě na místě byl vyzván, na základě uzavřených smluv o přepravě osob, když se dne 31. 5. 2021 při cestování tramvajovou linkou 2 neprokázal při přepravní kontrole platným jízdním dokladem, dne 31. 5. 2021 při cestování tramvajovou linkou [anonymizováno] převzal dluh druhé osoby a dne 14. 5. 2021 při cestování autobusovou linkou [anonymizováno] se prokázal identifikátorem bez platného jízdního dokladu (kuponu). O úhradu dlužných částek byl žalovaný upomenut. 2. Žalovaný se k podané žalobě nevyjádřil. 3. Studiem spisu soud zjistil, že ve věci je možné rozhodnout i na základě předložených listinných důkazů, proto dle ustanovení § 115a občanského soudního řádu (dále jen o. s. ř.) vyzval usnesením žalovaného, aby se ve lhůtě 7 dnů vyjádřil, zda souhlasí s tím, aby ve věci bylo soudem rozhodnuto bez nařízení jednání a poučil ho, že pokud se v této lhůtě nevyjádří, bude mít soud za to, že souhlasí s rozhodnutím věci bez nařízení jednání. Žalobkyně s rozhodnutím bez nařízení jednání výslovně souhlasila v podání. Výzva byla žalovanému doručena fikcí, 10. dnem uložení na poště, dne 13. 12. 2021. Žalovaný na tuto výzvu do současné doby nereagoval. 4. Soud tedy uzavřel, že oba účastníci souhlasí s rozhodnutím věci bez nařízení jednání a tímto způsobem pak ve věci rozhodl. 5. Z důkazů zápisem o provedené přepravní kontrole 2x ze dne 31. 5. 2021 a ze dne 14. 5. 2021, smluvními přepravními podmínkami [anonymizováno], tarifem [anonymizováno] integrované dopravy, výzvou k úhradě před podáním žaloby ze dne 19. 7. 2021 s potvrzením o odeslání písemnosti držitelem poštovní licence prostřednictvím Hybridní pošty, soud zjistil tento skutkový stav věci. 6. Žalovaný cestoval dne 31. 5. 2021 tramvajovou linkou [anonymizováno] a dne 14. 5. 2021 autobusovou linkou [anonymizováno], přičemž se při kontrole pověřenou osobou, v místech kontroly [ulice] a [ulice], neprokázal platným jízdním dokladem. Dne 31. 5. 2021 žalovaný cestoval tramvajovou linkou 2 spolu s další osobou, která se při kontrole pověřenou osobou, v místě kontroly [ulice], neprokázala platným jízdním dokladem a žalovaný za tuto osobu převzal její dluh. Žalovanému tak vznikla povinnost vždy téhož dne zaplatit v souladu se smluvními přepravními podmínkami a tarifem pražské integrované dopravy jízdné ve výši 24 Kč a přirážku k jízdnému ve výši 1 500 Kč. Žalovaný svůj dluh v celkové výši 4 572 Kč odpovídající třem jízdenkám a třem přirážkám neuhradil. K úhradě dluhu byl žalovaný vyzván předžalobní upomínkou. 7. Žaloba je důvodná. 8. Žalovaný cestoval dne 31. 5. 2021 tramvajovou linkou [anonymizováno] a dne 14. 5. 2021 autobusovou linkou [anonymizováno], čímž byla mezi žalovaným, jako cestujícím, a žalobkyní, jako dopravcem, ve všech případech uzavřena smlouva o přepravě dle § 2550 občanského zákoníku (o. z.). Žalovaný se během přepravy, při kontrole pověřenou osobou dne 31. 5. 2021 v rozporu s § 37 odst. 5 písm. b) zák. č. 266/1994 Sb., o drahách v příslušném znění ve spojení s § 7 odst. 6 vyhl. č. 175/2000 Sb., o přepravním řádu pro veřejnou drážní a silniční osobní dopravu neprokázal platným jízdním dokladem z příčiny na své straně a dne 14. 5. 2021 v rozporu s § 18a odst. 2 písm. c) zák. č. 111/1994 Sb., o silniční dopravě se taktéž neprokázal platným jízdním dokladem. Dále žalovaný cestoval dne 31. 5. 2021 s osobou, mezi kterou byla s žalobkyní uzavřena smlouva o přepravě dle § 2550 o. z., která se během přepravy, při kontrole pověřenou osobou dne 31. 5. 2021 v rozporu s § 37 odst. 5 písm. b) zák. č. 266/1994 Sb., o drahách v příslušném znění ve spojení s § 7 odst. 6 vyhl. č. 175/2000 Sb., o přepravním řádu pro veřejnou drážní a silniční osobní dopravu, taktéž neprokázala platným jízdním dokladem z příčin na své straně. Žalovaný při kontrole za tuto osobu převzal její dluh, čímž došlo mezi žalovaným a druhou osobou k převzetí dluhu dle § 1888 odst. 1 o. z.. Žalovaný byl proto v den, kdy byla tato osoba kontrolována a převzal za tuto osobu její dluh, povinen zaplatit v souladu se smluvními přepravními podmínkami dopravce a tarifem PID jízdné ve výši 24 Kč a přirážku k jízdnému ve výši 1 500 Kč stanovenou žalobkyní podle § 37 odst. 6 zák. č. 266/1994 Sb., což neučinil. Žalobkyně má proto dle § 2550 o. z., § 1888 odst. 1 o. z., § 37 odst. 5 písm. b) zák. č. 266/1994 Sb. a § 18a odst. 2 písm. c) zák. č. 111/1994 Sb. právo na zaplacení částky v celkové výši 4 572 Kč, odpovídající třem jízdným a třem přirážkám k jízdnému. 9. Žalovaný svůj dluh vůči žalobkyni řádně a včas nesplnil a vždy dnem následujícím po splatnosti dlužných částek se dostal do prodlení. Žalobkyně má tak dle § 1970 o. z. nárok na úrok z prodlení v zákonné výši dle nařízení vlády č. 351/2013 Sb. 10. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 o. s. ř. tak, že přiznal žalobkyni, jež byla v řízení zcela úspěšná, nárok na náhradu nákladů řízení v částce 1 489 Kč Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce 400 Kč a nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle § 6 odst. 1 a § 14b vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, (dále jen „a. t.”) z tarifní hodnoty ve výši 4 572 Kč sestávající z částky 200 Kč za každý ze tří úkonů právní služby realizovaných před podáním návrhu ve věci včetně tří paušálních náhrad výdajů po 100 Kč dle § 14b odst. 5 písm. a) a. t. a daň z přidané hodnoty ve výši 21 % z částky 900 Kč ve výši 189 Kč.