11 C 343/2022-32 — Obvodní soud pro Prahu 4

1. Žalobce se návrhem na vydání elektronického platebního rozkazu podaným ke zdejšímu soudu dne 16. 8. 2022 domáhal vydání rozhodnutí, kterým by byla žalovanému uložena povinnost uhradit částku ve výši 16 791 Kč s příslušenstvím. Návrh odůvodnil tím, že mezi právní předchůdkyní žalobkyně, [právnická osoba] [anonymizováno], a žalovaným byla dne [datum] uzavřena smlouva o půjčce [číslo]. Na základě této smlouvy vyplatila právní předchůdkyně žalobkyně žalovanému částku 25 000 Kč v hotovosti. Žalovaný se zavázal poskytnuté peněžní prostředky vrátit společně s obchodním úrokem v celkové výši 23 749 Kč v 18 měsíčních splátkách po 2 709 Kč od 16. 8. 2009 Smlouvou o postoupení pohledávek uzavřenou mezi [právnická osoba] [anonymizováno] a žalobkyní ze dne 15. 1. 2010 došlo k postoupení pohledávky za žalovaným na žalobkyni. Žalovaný se dostal do prodlení s úhradou jednotlivých splátek, když na dlužnou jistinu uhradil pouze celkem 8 209 Kč, žalobkyně proto trvá na úhradě jistiny ve výši 16 791 Kč a zákonného úroku z prodlení ve výši 15 % ročně z dlužné částky od 27. 7. 2022, tedy od uplynutí dodatečné lhůty k plnění stanovené v předžalobní výzvě. Žalovaný přesto do dnešního dne na dlužnou částku neuhradila ničeho. 2. Žalovaný se k podané žalobě nevyjádřil. 3. Studiem spisu soud zjistil, že ve věci je možné rozhodnout i na základě předložených listinných důkazů, proto dle ustanovení § 115a občanského soudního řádu (o. s. ř.) vyzval usnesením žalovaného, aby se ve lhůtě 7 dnů vyjádřil, zda souhlasí s tím, aby ve věci bylo soudem rozhodnuto bez nařízení jednání a poučil jej, že pokud se v této lhůtě nevyjádří, bude mít soud za to, že souhlasí s rozhodnutím věci bez nařízení jednání. Výzva byla žalovanému doručena fikcí, 10. dnem uložení na poště, dne 25. 11. 2022. Žalobkyně s rozhodnutím věci bez potřeby nařízení jednání výslovně souhlasila v podání. Soud tedy uzavřel, že oba účastníci souhlasí s rozhodnutím věci bez nařízení jednání a tímto způsobem ve věci rozhodl. 4. Z důkazů smlouvou o půjčce [číslo] ze dne [datum], výdejovým pokladním dokladem č. [anonymizováno] ze dne [datum], smlouvou o postoupení pohledávek ze dne 15. 1. 2010 včetně přílohy č. 1 (str. 2), výpisy úhrad, předžalobní upomínkou ze dne 13. 7. 2022 soud zjistil následující skutkový stav věci: 5. Na základě smlouvy o postoupení pohledávek uzavřené mezi žalobkyní (ještě pod firmou [právnická osoba]) a [právnická osoba] přešla na žalobkyni pohledávka za žalovaným ve výši 40 622 Kč k 15. 1. 2010. Mezi právní předchůdkyní žalobkyně a žalovaným byla uzavřena dne [datum] smlouva o půjčce [číslo] na jejímž základě se právní předchůdkyně žalobkyně zavázala žalovanému poskytnout v hotovosti částku 25 000 Kč a žalovaný se zavázal vrátit celkovou částku 48 749 Kč v měsíčních splátkách po 2 709 Kč počínaje dnem 16. 8. 2009. Žalovaný své povinnosti nesplnil, dostal se do prodlení s úhradou jednotlivých splátek, když dne 9. 9. 2009 uhradil 2 709 Kč a dne 9. 10. 2009 částku 5 500 Kč. Žalobkyně zaslala dne 13. 7. 2022 žalovanému předžalobní výzvu, ve které jej vyzvala k úhradě částky 16 791 Kč nejpozději do 26. 7. 2022. Žalovaný přesto do dnešního dne na dlužnou částku neuhradil ničeho. 6. Soud daný skutkový stav posoudil zejména podle těchto zákonných ustanovení. 7. Dle § 524 zákona č. 40/1964 Sb., občanský zákoník, ve znění tehdejších předpisů (dále jen„ obč. zák.“) může věřitel svou pohledávku i bez souhlasu dlužníka postoupit písemnou smlouvou jinému (odst. 1). S postoupenou pohledávkou přechází i její příslušenství a všechna práva s ní spojená (odst. 2). 8. Mezi právní předchůdkyní žalobkyně a žalovaným byla uzavřena smlouva o půjčce dle § 657 a násl. obč. zák. ve spojení se zákonem č. 321/2001 Sb., o některých podmínkách sjednávání spotřebitelského úvěru a o změně zákona č. 64/1986 Sb., ve znění tehdejších předpisů, dle kterých smlouvou o půjčce přenechává věřitel dlužníkovi věci určené podle druhu, zejména peníze, a dlužník se zavazuje vrátit po uplynutí dohodnuté doby věci stejného druhu. Dle § 658 odst. 1 obč. zák., lze při půjčce peněžité dohodnout úroky. 9. Vzhledem k tomu, že žalovaný svůj peněžitý dluh řádně a včas nesplnil, dostal se dnem následujícím po splatnosti dluhu do prodlení (§ 517 odst. 1 věta 1. obč. zák.), žalobkyně má tedy vůči žalovanému nárok na zákonné úroky z prodlení (§ 517 odst. 2 obč. zák.), dle nařízení vlády č. 142/1994 Sb., kterým se stanoví výše úroků z prodlení a poplatku z prodlení podle občanského zákoníku, ve znění tehdejších předpisů. Jelikož však žalobkyně požaduje úhradu zákonných úroků z prodlení až od marného uplynutí lhůty k plnění stanoveného v předžalobní upomínce, je soud tímto návrhem vázán. 10. Protože žalovaný netvrdil, že by na dluh dále plnil, je žaloba podána po právu a dlužnou částku i s příslušenstvím je žalovaný povinen uhradit žalobkyni ve lhůtě tří dnů od právní moci rozsudku. Lhůta k plnění byla stanovena obecná dle § 160 odst. 1 zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, v platném znění (dále jen o.s.ř.). 11. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 o. s. ř. tak, že přiznal žalobkyni, jež byla v řízení zcela úspěšná, nárok na náhradu nákladů řízení v částce 8 350,40 Kč Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce 800 Kč a nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle § 6 odst. 1 a § 7 vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, (dále jen „a. t.”) z tarifní hodnoty ve výši 16 791 Kč, sestávající z částky 1 780 Kč za každý ze tří úkonů právní služby (příprava a převzetí věci, podání žaloby, výzva k plnění před podáním žaloby) dle § 7 bodu 5 a. t., včetně tří paušálních náhrad výdajů po 300 Kč dle § 13 odst. 1 a 4 a. t. a daň z přidané hodnoty ve výši 21 % z částky 6 240 Kč ve výši 1 310,40 Kč.