11 C 390/2022-32 — Obvodní soud pro Prahu 4

1. Žalobkyně se domáhala žalobou podanou dne 21. 11. 2022 po žalované zaplacení shora uvedené částky s příslušenstvím z titulu smlouvy o úvěru [číslo] ze dne 19. 10. 2018. Na základě uvedené smlouvy poskytla žalobkyně žalované peněžní prostředky formou povoleného přečerpání účtu do výše úvěrového limitu 100 000 Kč. Žalovaná se zavázala za poskytnuté prostředky hradit sjednaný úrok, úroky z prodlení ve výši 20 % p.a. z částek, s jejichž splatností je v prodlení. Žalovaná se zavázala vždy nejpozději do 90. dne po čerpání úvěru úvěr splatit, resp. zajistit peněžní prostředky na účet. Žalovaná své povinnosti plynoucí ze smlouvy o úvěru řádně neplnila, opakovaně se dostávala do prodlení se splácením, což vedlo žalobkyni k okamžitému zesplatnění celého úvěru ke dni 31. 12. 2019. Ke dni 2. 11. 2023 činila jistina úvěru 74 054,31 Kč, kapitalizovaný dlužný úrok za období od 31. 12. 2019 do 2. 11. 2022 částku 28 681,65 Kč (sazba PRIBOR 7 – denní a marže ve výši 4 % p.a.) a kapitalizovaný úrok z prodlení za období od 31. 12. 2019 do 2. 11.2022 částku 46 523,48 Kč (20 % p.a.). Žalobkyně po žalované požaduje dále úhradu úroku a úroku z prodlení z dlužné částky do zaplacení a 1 200 Kč jakožto nákladů na uplatnění pohledávky dle nařízení vlády č. 351/2013 Sb. Žalobkyně zaslala žalované předžalobní výzvu, žalovaná přesto do podání žaloby na dlužnou částku neuhradila ničeho. 2. Ve věci bylo dne 23. 11. 2022 rozhodnuto elektronickým platebním rozkazem č.j. EPR 318402/2022-7, proti kterému podala žalovaná včasný odpor. V něm uvedla, že žalovaná měla skutečně sjednaný úvěr u žalobkyně, po zesplatnění a problémech se splácením měla snahu věc řešit s agenturou, která dluh k vymáhání převzala. Dále uvedla, že na adresu sídla žalované nebyla doručena předžalobní výzva a že žalovaná nevlastní žádný movitý nebo nemovitý majetek, ze kterého by bylo možné pohledávku žalobkyně splácet. Jednateli žalované jsou prováděny srážky na tento dluh prostřednictvím inkasní agentury. 3. Ve věci bylo nařízeno jednání na den 25. 4. 2023, na které se žalovaná bez omluvy nedostavila, soud tak věc projednal dle § 101 odst. 3 zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, ve znění pozdějších předpisů (dále jen„ o. s. ř.“), v nepřítomnosti žalované. 4. Po provedeném dokazování vzal soud za prokázaný tento skutkový stav: 5. Žalobkyně a žalovaná dne 19. 10. 2018 uzavřeli smlouvu o úvěru [číslo], jejímž předmětem by úvěr ve výši 100 000 Kč formou kontokorentního úvěru (povolené přečerpání účtu) za účelem financování provozních potřeb žalované. Ve smlouvě byla sjednána úroková sazba jakožto součet 7-denní PRIBOR a marže (přirážka) v pevné výši 9,50 % p.a. Žalovaná se zavázala, že úvěr nebude nepřetržitě čerpat déle než 90 dní. Součástí smlouvy byly Úvěrové obchodní podmínky [anonymizováno] ze dne 1. 7. 2018 (zjištěno ze smlouvy [číslo] [anonymizováno] [číslo] uzavřená mezi žalobkyní a žalovanou ze dne 19. 10. 2018, úvěrových obchodních podmínek [anonymizováno] účinných ode dne 1. 7. 2018). Žalovaná povolený úvěrový rámec poprvé čerpala dne 22. 10. 2018, od 2. 9. 2021 činil dluh žalované na jistině 74 054,31 Kč (zjištěno z výpisu z úvěrového účtu ze dne 3. 11. 2022). 6. Žalobkyně oznámila žalované dopisem ze dne 17.10.2019, že využívá svého práva v souladu s uzavřenou smlouvou o úvěru, a to tak, že počínaje dnem 23. 10. 2019 zastavuje čerpání úvěrového a limitu a ke dni 31. 12. 2019 prohlašuje veškeré pohledávky z této smlouvy plynoucí za splatné, jelikož žalovaná vícenásobně závažně porušila své povinnosti plynoucí ze smlouvy o úvěru. (zjištěno z oznámení o využití oprávnění banky ze dne 17. 10 2019). 7. Žalobkyně prostřednictvím svého právního zástupce vyzvala žalovanou předžalobní upomínkou do 7 dnů od odeslání výzvy k úhradě částky 149 259,44 Kč s tím, že pohledávka je i nadále úročena úrokem z úvěru a úrokem z prodlení ve výši 20 % dle smlouvy. Dále vyzvala k úhradě nákladů na právní zastoupení ve výši 4 400 Kč. Předžalobní výzva byla téhož dne zaslána na adresu sídla žalované [ulice a číslo], [obec a číslo] – [část obce] (zjištěno z výzvy k úhradě dluhu – předžalobní upomínka ze dne 7. 11. 2022 včetně poštovního podacího archu ze dne 7. 11. 2022). 8. Skutková zjištění soud opřel o shora uvedené důkazy, o jejichž pravosti a pravdivosti neměl pochybností. Další důkazy soud neprováděl, neboť dospěl k závěru, že z uvedených důkazů získal dostatek skutkových zjištění, na jejichž základě mohl ve věci spolehlivě rozhodnout. Provedené důkazy soud zhodnotil z hlediska jejich pravosti a vypovídací hodnoty a posoudil je jednotlivě i ve vzájemné souvislosti dle § 132 o.s.ř. tak, aby mohl zjistit skutečný skutkový stav. 9. Na základě zjištěných skutečností dospěl soud k následujícímu závěru o skutkovém stavu ve věci samé: 10. Žalovaná dne 22. 10. 2018 poprvé čerpala úvěr do výše 100 000 Kč prostřednictvím povoleného debetního zůstatku na účtu na základě smlouvy o úvěru uzavřené dne 19.10. 2018 mezi žalobkyní a žalovanou, přičemž se jej žalovaná zavázala splácet průběžně, a to připisováním peněžních prostředků na účet, nejpozději do 90 dní od čerpání spolu s pohyblivým úrokem (součet 7-denní PRIBOR a marže (přirážka) v pevné výši 9,50 % p.). Pro případ prodlení s jednotlivými splátkami se žalovaná zavázala hradit úrok z prodlení ve výši 20 % ročně z dlužné splátky. Jelikož žalovaná opakovaně neplnila své povinnosti plynoucí ze smlouvy o úvěru (zajištění dostatečných finančních prostředků na účtu, minimálně 1 den po splacení úvěr nečerpat apod.), žalobkyně v souladu se smlouvou a úvěrovými obchodními podmínkami celý úvěr ke dni 31. 12. 2019 zesplatnila a vyzvala žalovanou k jeho uhrazení. Žalovaná ničeho neuhradila ani na základě předžalobní výzvy žalobkyně. 11. Soud dospěl k následujícím právním závěrům: 12. Podle § 2395 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku, (dále jen „o. z.”) smlouvou o úvěru se úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky. 13. Dle § 3 nařízení vlády č. 351/2013 Sb., kterým se určuje výše úroků z prodlení a nákladů spojených s uplatněním pohledávky, určuje odměna likvidátora, likvidačního správce a člena orgánu právnické osoby jmenovaného soudem a upravují některé otázky Obchodního věstníku, veřejných rejstříků právnických a fyzických osob a evidence svěřenských fondů a evidence údajů o skutečných majitelích, ve znění pozdějších předpisů, jde-li o vzájemný závazek podnikatelů nebo je-li obsahem vzájemného závazku mezi podnikatelem a veřejným zadavatelem podle zákona upravujícího veřejné zakázky povinnost dodat zboží nebo poskytnout službu za úplatu veřejnému zadavateli, činí minimální výše nákladů spojených s uplatněním každé pohledávky 1 200 Kč. 14. Na základě shora uvedeného skutkového závěru, s odkazem na citovaná zákonná ustanovení a tvrzení žalované v odporu, dospěl soud k právnímu závěru, že mezi žalobkyní a žalovanou byla platně uzavřena smlouva o úvěru podle § 2395 a násl. o. z. Žalované byl poskytnut úvěrový rámec do výše 100 000 Kč, který měla průběžně hradit. Jelikož žalovaná povolený debetní rámec řádně průběžně nesplácela, žalobkyně úvěr řádně zesplatnila a vznikl jí tak nárok na zaplacení žalované částky včetně smluvního úroku z úvěru a smluvního úroku z prodlení ve výši sjednané ve smlouvě o úvěru, jelikož se jedná o vztah mezi dvěma podnikateli. Ke dni zesplatnění činila výše dlužné jistiny úvěru 74 054,31 Kč. 15. Žalobkyně požaduje po žalované smluvní úrok ve výši součet sazby PRIBOR 7-denní a marže 4 % p.a. za období od 31. 12. 2019, tj. ode dne zesplatnění, do 2. 11. 2022 kapitalizovala částkou částku 28 681,65 Kč a smluvní úrok z prodlení ve výši 20 % p.a. za období od 31. 12. 2019 do 2. 11.2022 pak částkou 46 523,48 Kč. Nadále pak požaduje úhradu smluvních úroků a úroků z prodlení z jistiny od 3. 11. 2022 do zaplacení a náhradu nákladů spojených s uplatněním pohledávky dle nařízení vlády č. 351/2013 Sb. ve výši 1 200 Kč. 16. Námitka žalované, že nebyla na adresu sídla zaslána předžalobní výzva, soud neshledal důležitou pro samotnou podstatu nároku žalobkyně, zároveň však bylo provedeným dokazováním prokázáno, že předžalobní výzva byla žalobkyní odeslána na adresu sídla žalované, dostala se tak do sféry dispozice žalované a má se za řádně doručenou v okamžiku, kdy adresát (tj. žalovaná) nabyl objektivní možnost seznámit se s obsahem zásilky, ačkoliv tak případně fakticky (ze své vůle, nebo opomenutím) neučinil. 17. Soud proto rozhodl tak, jak je uvedeno ve výroku I. tohoto rozsudku, a žalobě v plném rozsahu vyhověl. 18. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 o. s. ř. tak, že přiznal žalobkyni, jež byla v řízení zcela úspěšná, nárok na náhradu nákladů řízení v částce 29 583 Kč Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce 2 963 Kč a nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle § 6 odst. 1 a § 7 vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, (dál