16 C 239/2023-16 — Obvodní soud pro Prahu 4

1. Žalobkyně se žalobou, doručenou soudu dne [datum], domáhala proti žalovanému zaplacení shora uvedené částky spolu s příslušenstvím z titulu nezaplacení příspěvku placeného vlastníkem popř. provozovatelem motorového vozidla, které je provozováno bez pojištění odpovědnosti za újmu způsobenou provozem vozidla, a nákladů spojených s mimosoudním uplatněním práva na příspěvek, neboť žalovaný, jako provozovatel osobního automobilu [registrační značka], neměl v rozporu se zákonem o pojištění odpovědnosti z provozu vozidla v období od [datum] do [datum], tedy 124 dnů, k tomuto vozidlu sjednáno pojištění odpovědnosti, ačkoli vozidlo bylo evidováno v registru vozidel jako provozované. Žalobkyně vyzvala žalovaného k úhradě příspěvku ve výši 8 060 Kč stanovené jako zákonná denní sazba 65 Kč za každý den, kdy vozidlo nebylo pojištěno, násobená počtem dní, kdy bylo bez sjednaného pojištění provozováno, s upozorněním na vznik nároku na poplatek spojený s mimosoudním uplatněním práva na příspěvek ve výši 300 Kč. Žalovaný ani přes výzvu žalobkyně dlužnou částku neuhradil. 2. Žalovaný se k podané žalobě nevyjádřil. 3. Studiem spisu soud zjistil, že ve věci je možné rozhodnout i na základě předložených listinných důkazů, proto dle ustanovení § 115a občanského soudního řádu (o. s. ř.) vyzval usnesením žalovaného, aby se ve lhůtě 7 dnů vyjádřil, zda souhlasí s tím, aby ve věci bylo soudem rozhodnuto bez nařízení jednání a poučil jej, že pokud se v této lhůtě nevyjádří, bude mít soud za to, že souhlasí s rozhodnutím věci bez nařízení jednání. 4. Výzva byla žalovanému doručena fikcí, 10. dnem uložení na poště, tj. dnem [datum] a dne [datum] mu byla vložena do domovní schránky. Žalovaný na tuto výzvu do současné doby nijak nereagoval. Žalobkyně souhlasila s rozhodnutím věci bez nařízení jednání v žalobním návrhu. Soud tedy uzavřel, že oba účastníci souhlasí s rozhodnutím věci bez nařízení jednání a tímto způsobem ve věci rozhodl. 5. Z dokazování provedeného výzvou k úhradě příspěvku do garančního fondu ČKP z [datum], včetně dokladu o doručování zásilky, upomínkou o úhradu nedoplatku příspěvku do garančního fondu ČKP, výpisem z evidence – zjištění údajů o vozidle, a předžalobní upomínkou ze dne [datum], včetně dokladu o doručení, soud zjistil tento skutkový stav věci. Žalovaný byl v období od [datum] do [datum] (celkem 124 dnů) provozovatelem osobního automobilu se zdvihovým objemem válců nad 1 850 cm3 do 2 500 cm3, [registrační značka], [VIN kód], číslo technického průkazu [anonymizováno]. K tomuto vozidlu nebylo za uvedené období uzavřeno povinné pojištění odpovědnosti za újmu způsobenou provozem vozidla. Žalobkyně dopisem ze dne [datum] vyzvala žalovaného k úhradě zákonného příspěvku za nepojištěné vozidlo za uvedené období ve výši 8 060 Kč s upozorněním na vznik nároku na náhradu nákladů na uplatnění práva ve výši 300 Kč do 60 dnů od doručení výzvy, přičemž žalobkyně vždy požaduje za den doručení až 15 den po odeslání výzvy. Splatnost příspěvku nastala dne [datum] O zaplacení dlužného příspěvku a nákladů na uplatnění práva byl žalovaný opakovaně upomenut. 6. Po právní stránce posoudil soud věc následovně: 7. Podle § 1 odst. 2 zák. č. 168/1999 Sb., o pojištění odpovědnosti za újmu způsobenou provozem vozidla, ve znění pozdějších předpisů, nestanoví-li tento zákon jinak, podle písm. a) musí být v případě vozidla zapsaného v registru silničních vozidel podle zákona upravujícího podmínky provozu vozidel na pozemních komunikacích povinnost pojištění odpovědnosti podle tohoto zákona splněna po celou dobu, kdy je vozidlo zapsáno v registru silničních vozidel, s výjimkou doby, kdy je v registru silničních vozidel zapsáno jako vyřazené z provozu, vyvezené do jiného státu nebo zaniklé, a doby, kdy je vozidlo odcizené, a podle písm. b) může na dálnici, silnici, místní komunikaci a účelové komunikaci, s výjimkou účelové komunikace, která není veřejně přístupná (dále jen„ pozemní komunikace“), provozovat vozidlo pouze ten, jehož povinnost nahradit újmu způsobenou provozem tohoto vozidla je pojištěna podle tohoto zákona; povinnost pojištění odpovědnosti musí být splněna i v případě ponechání vozidla na pozemní komunikaci. 8. Podle § 4 odst. 1 zák. č. 168/1999 Sb., vlastník tuzemského vozidla a jeho provozovatel (dále jen„ osoba povinná k zaplacení příspěvku“) jsou společně a nerozdílně povinni zaplatit Kanceláři příspěvek za každý den porušení povinnosti podle § 1 odst. 2; to neplatí, bylo-li vozidlo odcizeno. 9. Podle § 4 odst. 3 zák. č. 168/1999 Sb., výše příspěvku se vypočte jako součin počtu dní, kdy byla porušována povinnost podle § 1 odst. 2, a výše denní sazby podle druhu vozidla. 10. Podle § 2 odst. 1 písm. h) vyhl. č. 205/1999 Sb., kterou se provádí zák. č. 168/1999 Sb. denní sazba příspěvku pro jednotlivé druhy tuzemských vozidel podle § 4 odst. 5 zákona o pojištění odpovědnosti z provozu vozidla se stanoví pro osobní automobil se zdvihovým objemem válců motoru nad 1 850 cm3 do 2 500 cm3 včetně ve výši 65 Kč. 11. Podle § 4 odst. 4 zák. č. 168/1999 Sb., osoba povinná k zaplacení příspěvku je povinna zaplatit Kanceláři náklady spojené s mimosoudním uplatněním práva na příspěvek. 12. Podle § 2a vyhl. č. 205/1999 Sb., výše nákladů [obec] kanceláře pojistitelů spojených s mimosoudním uplatněním práva na příspěvek podle § 4 odst. 4 zákona o pojištění odpovědnosti z provozu vozidla činí 300 Kč. 13. Podle § 4 odst. 6 věty prvé zák. č. 168/1999 Sb., povinnost zaplatit příspěvek a náklady Kanceláře podle odstavce 4 zaniká, pokud Kancelář do 1 roku ode dne vzniku povinnosti zaplatit příspěvek neodešle osobě povinné k zaplacení příspěvku výzvu k zaplacení příspěvku podle odstavce 7, jde-li o osobu zapsanou jako vlastník či provozovatel vozidla v registru silničních vozidel. 14. V řízení bylo prokázáno, že žalovaný, ač byl řádně vyzýván, neuhradil příspěvek [obec] kanceláři pojistitelů za období od [datum] do [datum] (celkem 124 dnů) společně s náklady za mimosoudní uplatnění práva, vztahující se k vozidlu [registrační značka], jehož byl v daném období provozovatelem a k němuž nebylo uzavřeno pojištění odpovědnosti za újmu způsobenou provozem vozidla stanovené v § 1 odst. 2 zákona č. 168/1999 Sb. Žalovaný v řízení netvrdil, ani neprokazoval, že by tento dluh již uhradil. Nárok žalobkyně je tedy důvodný a žalovaný je proto povinen podle § 4 odst. 1 zák. č. 168/1999 Sb., uhradit žalobkyni příspěvek za nepojištěné vozidlo ve výši podle § 4 odst. 3 zák. č. 168/1999 Sb., v návaznosti na ust. § 2 odst. 1 písm. h) vyhl. č. 205/1999 Sb., sestávající ze základu příspěvku a nákladů na uplatnění práva podle § 4 odst. 4 zák. č. 168/1999 Sb., v návaznosti na § 2a vyhl. č. 205/1999 Sb. Za příslušné období činil základ příspěvku 8 060 Kč (124 dnů x 65 Kč) a náklady na uplatnění práva na příspěvek 300 Kč. Jelikož žalobkyně zaslala žalovanému v souladu s § 4 odst. 6 věty prvé zák. č. 168/1999 Sb., písemnou výzvu k zaplacení příspěvku a nákladů na uplatnění práva, má žalobkyně nárok na zaplacení dlužné částky v celkové výši 8 360 Kč. 15. O příslušenství pohledávky bylo rozhodnuto dle § 1970 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku ve výši dle nařízení vlády č. 351/2013 Sb. 16. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 o. s. ř. tak, že přiznal žalobkyni, jež byla v řízení zcela úspěšná, nárok na náhradu nákladů řízení v částce 1 489 Kč Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce 400 Kč a nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle § 6 odst. 1 a § 14b vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, (dále jen „a. t.”) z tarifní hodnoty ve výši 8 360 Kč sestávající z částky 200 Kč za každý ze tří úkonů právní služby realizovaných před podáním návrhu ve věci včetně tří paušálních náhrad výdajů po 100 Kč dle § 14b odst. 5 písm. a) a. t. a daň z přidané hodnoty ve výši 21 % z částky 900 Kč ve výši 189 Kč.