21 C 126/2014-651 — Obvodní soud pro Prahu 4

1. Žalobou podanou 10. 4. 2014 se původní žalobkyně [právnická osoba] domáhala zaplacení shora uvedené částky představující zádržné v souvislosti se smlouvou o dílo ze dne 16. 5. 2011, jejímž předmětem byla realizace samoobslužného obchodního domu [anonymizováno] s venkovními zařízeními. Dne 30. 11. 2011 se za účasti zástupců žalobkyně, žalované a společnosti [právnická osoba] (investora stavby), uskutečnilo přejímací řízení, o jehož průběhu byl sepsán zápis s výhradou vad a nedodělků. V článku 6.4 písm. d) smlouvy o dílo se původní žalobkyně a žalovaná dohodly, že žalovaná uhradí žalobkyni čtvrtou splátku ceny díla ve výši 40 000 000 Kč za splnění podmínek, tam přesně uvedených. Vzhledem k tomu, že žalobkyně naplnila všechny podmínky pro výplatu čtvrté splátky ceny díla, vystavila dne 15. 2. 2012 fakturu [číslo] na částku 40 000 000 Kč splatnou 8. 3. 2012. Žalovaná však vyfakturovanou částku ve lhůtě splatnosti neuhradila a teprve 2. 5. 2012 zaplatila z titulu čtvrté splátky ceny díla částku ve výši 24 600 000 Kč, když částku 15 400 000 Kč neuhradila s odůvodněním, že ze čtvrté splátky ceny díla zadržuje částku ve výši 9 900 000 Kč, která odpovídá trojnásobku hodnoty vad zjištěných při přejímce díla a dále částku ve výši 5 500 000 Kč, která odpovídá nárokům žalované z titulu smluvních pokut, nároku třetích osob, nárokům žalované na snížení ceny díla o hodnotu neodstranitelných vad díla. V článku 6.6 smlouvy o dílo byl dohodnut způsob výpočtu výše zádržného, které byla žalovaná oprávněna zadržet za účelem zajištění splnění povinnosti žalobkyně odstranit vady a nedodělky z přejímacího řízení a to tak, že žalovaná je oprávněna zadržet až do okamžiku jejích úplného odstranění částku ve výši 1,5 násobku předpokládaných nákladů na jejich odstranění. Předpokládané náklady na odstranění vad a nedodělků z přejímacího řízení byly stanoveny ve výši 1 200 000 Kč a 2 200 000 Kč, celkem tedy ve výši 3 200 000 Kč. Žalovaná tedy byla oprávněna za účelem zajištění splnění povinnosti žalobkyně zadržet částku maximálně ve výši 4 800 000 Kč. Žalovaná však při výpočtu zádržného použila koeficient 3, jenž byl uveden v článku 14 protokolu, nikoli ve smlouvě o dílo - tedy zadržela částku 9 600 000 Kč a ještě dalších 300 000 Kč s ohledem na článek 8 předávacího protokolu. Žalobkyně proto opakovaně vyzývala žalovanou kromě jiného k úhradě částky ve výši 5 100 000 Kč (neoprávněné zádržné) a dále po jednáních mezi účastníky dne 4. 4. 2013 (clearingové jednání) se žalovaná zavázala k úhradě částky ve výši 4 800 000 Kč do 21 dnů od konání clearingového jednání, o jehož průběhu žalobkyně pořídila zápis, který však žalovaná odmítla podepsat. Podle žalobkyně nemohlo dojít ke změně smlouvy o dílo předávacím protokolem, pokud jde o stanovení výše zádržného, neboť předávací protokol byl ze strany žalobkyně podepsán [anonymizováno] [jméno] [příjmení], stavbyvedoucím, který nemohl být a nebyl oprávněn jednat za žalobkyni v otázce změny smlouvy o dílo konkrétně způsobu určení výše zádržného.). Žalobkyně doplnila, že předání díla za žalobkyni se účastnil pan [příjmení] a Ing. [jméno] [příjmení] a k vyhotovení podpisu protokolu došlo poté, co bylo dílo dokončeno a k podepsání pak došlo přímo na stavbě. Současně s předáním díla žalované došlo rovněž k předání díla na základě smlouvy o dílo uzavřené mezi žalovanou a investorem - [právnická osoba]. Ze zápisu o předání díla mezi těmito společnostmi ve formulářovém znění připraveném společností [právnická osoba], je zřejmé, že se tohoto předání účastnili za žalovanou [příjmení] [příjmení] a Ing. [příjmení] a za [anonymizováno] Ing. [příjmení] a pan [příjmení]. Samotný předávací protokol uzavřený mezi žalobkyní a žalovanou, však dle svého znění žádnou změnu o smlouvě o dílo nepřestavuje. Žalobkyně dále tvrdila, že žalovaná nemá nárok ani na částku 4 800 000 Kč představující zádržné vypočítané podle článku 6.6 smlouvy o dílo, neboť veškeré vady a nedodělky z přejímacího řízení již byly odstraněny. Žalobkyně dále namítala, že zádržné bylo sjednáno za účelem odstranění vad po přejímce díla ve výši 1,5 násobku z odhadnuté částky nákladů na odstranění (odhad činil 1,2 milionu Kč) a nikoli z částky 2 000 000 Kč, která byla v předávacím protokolu uvedena jako zádržné za chybějící doklady, když žádné zádržné za chybějící doklady nebylo mezi stranami ujednáno. Žalobkyně dále tvrdila, že prokázání odstranění všech sepsaných vad u 77 kapitol přílohy č. 1 protokolu o přejímce je komplikované a téměř nemožné, když většina vad byla předávána po odstranění ústně bez písemného protokolu, přičemž šlo o většinou nepodstatné vady, které žalobkyně průběžně odstraňovala a nedodělky dodělávala a tyto žalované předávala, když na straně přebírajícího řešil odstraňování vad primárně investor projektu - tedy [právnická osoba], která v té době objekt již provozovala. O tom, že došlo k odstranění vad, a to již v únoru 2012, svědčí dopis žalované ze dne 20. 12. 2012, v němž žalovaná rekapituluje dopis žalobkyně ze dne 15. 2. 2012, informující o odstranění vad ve sjednaném termínu a navrhuje na základě výzvy žalobkyni jednání, na kterém by si strany potvrdily odstranění uvedených vad. [anonymizováno] Jablonec byl otevřen koncem roku 2011 a je nepochybné, že odstraňované vady přebírali právě zaměstnanci [anonymizováno], kteří objekt provozovali. Žalobkyně namítala, že žalovaná nespecifikovala vady dle předávacího protokolu ze dne 30. 11. 2011, s jejímž odstraněním měla být žalobkyně podle žalované v prodlení a rovněž nespecifikovala konkrétní vady, které žalobkyně dle žalované neodstranila vůbec. Žalobkyně dále namítala, že pro výši smluvní pokuty v případě neodstranění některých sepsaných vad v protokolu z přejímky by mělo mít význam, v jakém rozsahu tyto vady nebyly odstraněny případně, o jaké neodstraněné vady šlo, pokud skutečně existovaly. 2. Žalovaná nejprve namítala, že není ve věci pasivně legitimována, neboť došlo k postoupení smlouvy ze žalované na společnosti [právnická osoba] a toto bylo oznámeno žalobkyni dopisem ze dne 18. 10. 2013 a odkázala na řízení probíhající u Obvodního soudu pro Prahu 4 sp. zn. 18 C 227/2014, kde byla řešena platnost převedení práv a povinností ze smlouvy o dílo ze společnosti [právnická osoba] na společnosti [právnická osoba] a současně navrhla přerušení řízení do skončení tohoto řízení. V řízení sp. zn. 18 C 227/2014 následně bylo zjištěno a prokázáno, že společnost [právnická osoba] není aktivně legitimována k požadování smluvní pokuty ze smlouvy o dílo na základě převodu smlouvy o dílo ze dne 18. 10. 2013. Žalovaná měla vůči žalobkyni pohledávku ve výši 12 530 000 Kč a tato částka odpovídala smluvní pokutě ze smlouvy o dílo 40 000 Kč za každý den prodlení s odstraněním vad, nejvýše však 10% z celkové ceny díla. Vzhledem k tomu, že dílo nebylo řádně dokončeno a předáno, vznikl nárok ve smluvní pokutu v té nejvyšší výši – tedy 10%. Žalobkyně pak měla svoji pohledávku ve výši 9 800 000 Kč, oproti které žalovaná započetla část této pohledávky vyplývající ze smluvní pokuty a to právě ve výši 9 800 000 Kč, dopisy ze dne 19. 11. 2013 a 25. 11. 2013, když však zůstala nezapočtena část nároku na smluvní pokutu ve výši 2 730 000 Kč, která pak byla uplatňována v řízení sp.zn. 18 C 227/2014, nikoli však žalovanou, ale společností [právnická osoba], na kterou žalovaná svoji pohledávku postoupila. Žalovaná tento zápočet oznámila žalobkyni 4. 12. 2012 a o tomto zápočtu se musela žalobkyně dozvědět nejpozději dne 1. 7. 2014 dopisu. V řízení sp.zn. 18 C 227/2014 soud I. stupně, přesvědčený o aktivní legitimaci [právnická osoba], tuto smluvní pokutu přiznal, odvolací soud pak žalobu zamítl právě z nedostatku aktivní legitimace [právnická osoba], aniž přezkoumával nárok na smluvní pokutu. Žalovaná tvrdila, že podle předávacího protokolu ze dne 30. 11. 2011 měli být k datu 30. 6. 2012 odstraněny všechny vady zhotoveného díla. Vzhledem k tomu, že k tomuto datu nebyly všechny vady odstraněny, začal žalované plynout nárok na smluvní pokutu ve výši 40 000 Kč za každý den prodlení, tento nárok na smluvní pokutu pak žalovaná vyčíslila dopisem ze dne 4. 12. 2012, avšak tímto dopisem nedošlo k započtení nároku na smluvní pokutu oproti pohledávce žalobkyně, žalovaná pouze tímto dopisem uplatnila svůj nárok na smluvní pokutu poprvé a zápočet pak učinila až dopisem dne 1. 7. 2014. Žalovaná tvrdila, že žalobkyně vady díla řádně a včas neodstranila, když ve dnech 22. – 23. 2. 2012 se konalo setkání za účelem převzetí odstranění vad a v rámci tohoto šetření bylo zjištěno, že odstranění vad nebylo splněno, což je uvedeno i v e-mailu ze dne 24. 2. 2012. Předávací protokol o odstranění vad a nedodělků ze dne 4. 12. 2012 není ze strany objednatele, tedy žalované, podepsán, tudíž nemohlo dojít k řádnému předání díla, když i po tomto datu žalovaná opakovaně vyzývala žalobkyni k odstranění vad, např. dopisy ze dne 30. 1. 2013, 21. 2. 2013, 26. 2. 2013, 4. 3. 2013. Dne 25. 7. 2013 pak žalobkyně zaslala žalované vyjádření, že se pracuje na odstranění dvou