28 C 179/2023-27 — Obvodní soud pro Prahu 4

1. Předmětem řízení byl nárok na zaplacení částky 4 525 Kč jako příspěvku žalovaného za nepojištěné vozidlo [registrační značka] za dobu od [datum] do [datum] a částky 7 190 Kč jako příspěvku za nepojištěné vozidlo [registrační značka] za dobu od [datum] do [datum] (ohledně uvedených vozidel nebyla ve sledovaných obdobích uzavřena pojistná smlouva týkající se pojištění odpovědnosti za škodu způsobenou provozem těchto vozidel). 2. Podáním ze dne [datum] vzala žalobkyně co do částky 11 715 Kč (tedy co do jistiny nároků) žalobu zpět s odůvodněním, že žalovaný jí dne [datum], tedy po podání žaloby, příspěvky za nepojištěná vozidla uhradil. Dle § 96 odst. 1, 2 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu (dále jen „o. s. ř.“), může žalobce (navrhovatel) vzít za řízení zpět návrh na jeho zahájení, a to zčásti nebo zcela. Je-li návrh vzat zpět, soud řízení zcela, popřípadě v rozsahu zpětvzetí návrhu, zastaví. Žalobkyně vzala žalobu co do nároku na úhradu jistiny v celkové výši 11 715 Kč zpět. Soud proto výrokem I. tohoto rozsudku řízení v rozsahu provedeného zpětvzetí zastavil. 3. Soud ve věci rozhodl dle § 115a o. s. ř. bez nařízení jednání. Žalovaný se k podané žalobě nevyjádřil. 4. Soud dospěl k tomuto skutkovému závěru: 5. Žalovaný byl vlastníkem vozidla r.z. [anonymizováno] (objem válců motoru nad [číslo] cm3) mj. v době od [datum] do [datum], přičemž v uvedené době ohledně tohoto vozidla neuzavřel smlouvu o pojištění odpovědnosti za škodu způsobenou provozem tohoto vozidla. Příspěvek za nepojištěné vozidlo žalovaný nezaplatil, ač byl k tomu vyzván žalobkyní výzvou doručenou dne [datum] (ve lhůtě 60 dnů od doručení výzvy) a ač byl o zaplacení upomínán dopisem ze dne [datum]. Splatnost příspěvku nastala [datum] (prokázáno zprávou Magistrátu hl. m. Prahy z [datum], výpisem z CRV, výzvou s dokladem o odeslání, upomínkou). 6. Žalovaný byl vlastníkem vozidla r.z. [anonymizováno] (objem válců motoru nad [číslo] cm3) mj. v době od [datum] do [datum], v uvedené době ohledně tohoto vozidla neuzavřel smlouvu o pojištění odpovědnosti za škodu způsobenou provozem tohoto vozidla. Příspěvek za nepojištěné vozidlo žalovaný nezaplatil, ač byl k tomu vyzván žalobkyní výzvou doručenou dne [datum] (ve lhůtě 60 dnů od doručení výzvy) a ač byl o zaplacení upomínán dopisem ze dne [datum]. Splatnost příspěvku nastala [datum] (prokázáno zprávou Magistrátu hl. m. Prahy z [datum], výpisem z CRV, výzvou s dokladem o odeslání, upomínkou). 7. Soud dospěl k následujícím právním závěrům: 8. Podle § 4 odst. 1 zákona č. 168/1999 Sb., ve znění pozdějších předpisů (dále jen „zákon o pojištění odpovědnosti“), je žalovaný povinen zaplatit příspěvek za dobu, po kterou bylo vozidlo v jeho vlastnictví provozováno bez pojištění odpovědnosti. Výše příspěvku je stanovena prováděcím předpisem (u obou vozidel 65 Kč / den; období nepojištění trvalo vztažmo k oběma vozidlům celkem 171 dnů). Součástí obou příspěvků jsou dle ust. § 4 odst. 4 zákona o pojištění odpovědnosti společně s ust. § 2a vyhlášky č. 205/1999 Sb. též náklady na uplatnění pohledávek ve výši 300 Kč. Splatnost příspěvků a nákladů na uplatnění pohledávky nastala dne [datum] u vozidla s [registrační značka] a dne [datum] u vozidla s [registrační značka] (v obou případech uplynutím 60 dnů od doručení výzvy k zaplacení příspěvku). Soud tedy vzhledem k částečnému zpětvzetí žaloby přiznal žalobkyni nárok na úroky z prodlení z částky vlastního příspěvku dle § 1970 o. z. ve spojení s ust. § 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb. v závislosti na shora uvedených datech splatnosti. Žalovaný netvrdil ani neprokázal, že by na dlužné příslušenství něčeho uhradil, nebo že by byla vozidla v předmětné době pojištěna, nebo že by vozidla v předmětné době nebyla vlastnictvím žalovaného. Výrokem II. tohoto rozsudku tedy byl žalobkyni přiznán nárok na úroky z prodlení v zákonné výši z částky samotných příspěvků za nepojištěná vozidla ve vlastnictví žalovaného. 9. Lhůtu k plnění soud žalovanému stanovil nikoli ve standardním třídenním trvání, ale v délce jednoho měsíce od právní moci rozsudku, neboť s ohledem na mimořádné okolnosti spojené s nynější ekonomickou situací v České republice (spočívající ve výrazném zdražování, vysoké inflaci a energetické krizi), kdy došlo k neúměrnému navýšení téměř veškerých výdajů jak osob právnických, tak zejména fyzických, což má výrazný ekonomický dopad do majetkové sféry všech subjektů, má soud za to, že standardní třídenní pariční lhůta by byla pro žalovaného velmi krátká. Na druhé straně soud zvažoval i potencionální ekonomický zásah do majetkové sféry žalobkyně, aby stanovená pariční lhůta nebyla pro žalobkyni lhůtou neúměrně dlouhou a tedy nepřiměřenou. Po tomto zhodnocení soud dospěl k závěru, že adekvátním je v této věci stanovení jednoměsíční pariční lhůty ke splnění tímto rozsudkem uložených povinností (§ 160 o.s.ř.). 10. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 o. s. ř. ve spojení s § 146 odst. 2 o. s. ř., tak, že přiznal žalobkyni nárok na náhradu nákladů řízení v částce 2 252 Kč. Zastavení řízení bylo zaviněno žalovaným, který jistinu dluhu po podání žaloby uhradil a ve zbytku žaloby byla žalobkyně plně úspěšná. Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce 800 Kč a nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle § 6 odst. 1 a § 14b vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu (dále jen „a. t.”), z tarifní hodnoty ve výši 11 715 Kč sestávající z částky 300 Kč za každý ze tří úkonů právní služby realizovaných před podáním návrhu ve věci včetně tří paušálních náhrad výdajů po 100 Kč dle § 14b odst. 5 písm. a) a. t. a daně z přidané hodnoty ve výši 21 % z částky 1 200 Kč ve výši 252 Kč.