39 C 272/2020-155 — Obvodní soud pro Prahu 4

1. Žalobkyně se domáhá částky uvedené v záhlaví s příslušenstvím s odůvodněním, že se jedná o nevyplacený sirotčí důchod, který byl žalobkyni přiřčen po smrti její matky [jméno] [celé jméno žalobkyně] (zem. [datum]) (dále jen matka žalobkyně) ve výši 4 583 Kč měsíčně. Žalovaný je otec žalobkyně a její sirotčí důchod za ni čerpal i poté, co se stala dne [datum] plnoletou. Žalobkyně se touto žalobou domáhá zaplacení sirotčího důchodu od února 2018 do dubna 2019, tedy za dobu, kdy žalovaný čerpal její sirotčí důchod, ačkoliv již byla plnoletá. Žalobkyně zaslala žalovanému výzvu k zaplacení, žalovaný však neuhradil ničeho. 2. Žalovaný nárok žalobkyně neuznává. Předně uvádí, že od ČSSZ mu byla vyplacena částka pouze 61 991 Kč (nikoliv 68 745 Kč jak udává žalobkyně). Žalovaný uvádí, že veškeré částky vyplacené k jeho rukám použil ve prospěch žalované, a to především k úhradě školného a zabezpečení životních potřeb, a to na základě výslovného souhlasu žalobkyně. Přehled konkrétních plateb žalovaný předloží. 3. Co se týče rodinných vztahů – Dne [datum] uzavřel žalovaný manželství s matkou žalobkyně. Dne [datum] žalovaný požádal o osvojení tehdy šestileté žalobkyně. V roce [rok], konkrétně [datum] byl podán návrh na rozvod manželství a o péči žalobkyně a její sestry bylo rozhodnuto rozsudkem ze dne [datum rozhodnutí] č.j. [spisová značka]. Dne [datum rozhodnutí] spáchala matka žalobkyně sebevraždu. Žalovaný i poté pokračoval ve výchově žalobkyně a její sestry. Dne [datum] se žalobkyně odstěhovala ke svému příteli, s žalovaným odmítá komunikovat. Podanou žalobu v nadepsané věci považuje žalovaný za nejhlubší projev nevděku a jednání v rozporu s dobrými mravy. 4. Žalobkyně vzala návrh ve výši 6 954 Kč zpět s odůvodněním, že žalobkyně se nikdy neseznámila s dokladem o vyplacení sirotčího důchodu, a proto nevěděla, že byl nějakou dobu vyplácen jen ve výši 3 969 Kč měsíčně. 5. Žalobkyně uvádí, že od roku [rok] studovala na střední škole [anonymizováno], kde v roce 2019 odmaturovala a nadále se připravuje na budoucí povolání. Školné ve výši [částka] ročně zaplatil v roce [rok] žalovaný, od té doby jej platí sama z výživného, příležitostných brigád, vypomáhá jí i přítel. Žalovaný nezabezpečuje veškeré životní potřeby žalobkyně, ta si vše hradí ze svého. Opakovaně bylo narušováno její soukromí, proto se odstěhovala k příteli. 6. Žalovaný na výzvu soudu uvedl, že vyplacené prostředky použil ve prospěch žalobkyně, především k úhradě školného a zabezpečení životních potřeb žalobkyně, přičemž zmiňuje především zabezpečení bydlení žalobkyně, když ta bydlela v bytě rodičů žalovaného a žalovaný se podílel na úhradě nájemného ve výši 4 235 Kč měsíčně. Dále zaplatil školné v celkové výši 28 500 Kč. 7. Žalobkyně uvedla, že školné si platí sama, žalovaný přispěl na školné pouze dne [datum], kdy zaslal žalobkyni 20 000 Kč. Žalovaný platil žalobkyni pouze výživné ve výši 5 000 Kč. Žalobkyně tvrdí, že žalovaný neplatil příspěvek na nájem ve výši 4 235 Kč. Žalobkyně uvedla, že sám žalovaný uznal, že mu v rozhodném období byla vyplacena částka ve výši 61 991 Kč, a neprokázal, že by tuto částku žalobkyni na účet poukázal. 8. Soud na základě provedeného dokazování dospěl k těmto skutkovým zjištěním. 9. [role v řízení] byl [role v řízení] žalobkyně. Rozsudkem [název soudu] byla žalobkyně a její sestra po rozvodu rodičů svěřeny do péče matky, otec byl povinen přispívat částkou ve výši 5 000 Kč. Žalovaný výživné hradil (zjištěno z: žádost o osvojení dítěte a provedení zápisu do rodného listu, rozsudek [název soudu], č. j. [spisová značka], výpis z účtu žalobkyně – platby výživného). 10. Žalobkyni vznikl po smrti její matky [jméno] [celé jméno žalobkyně] nárok na sirotčí důchod od února [rok] do prosince [rok] ve výši 3 969 Kč měsíčně a od ledna 2019 do dubna 2019 ve výši 4 583 Kč měsíčně (zjištěno z: potvrzení ČSSZ o vypláceném sirotčím důchodu, Oznámení ČSSZ o ukončení výplaty sirotčího důchodu). 11. Sirotčí důchod byl i po nabytí zletilosti žalobkyně vyplácen k rukám žalovaného, žalobkyně proto vyzvala žalovaného k úhradě částky, která mu byla po nabytí její zletilosti vyplácena (zjištěno z: nesporná tvrzení účastníků, Kopie předžalobní výzvy [číslo], Kopie předžalobní výzvy [číslo]). 12. Žalovaný v rozhodném období (únor 2018 - [anonymizováno] 2019) uhradil za žalovanou školné ve výši 9 500 Kč (zjištěno z: výpis z účtu – [jméno] školné). 13. Z výpovědi svědka [jméno] [celé jméno žalovaného] bylo zjištěno, že je otcem žalovaného a dědou žalobkyně. Žalobkyně s ním bydlela na adrese [adresa]. Žalobkyně na bydlení nic nepřispívala, ani to nepožadoval. Žalovaný se staral o svědka i o svou dceru (žalovanou), několikrát za týden nakupoval, kupoval i léky a nic za to nechtěl. Finance jako takové v hotovosti mu žalovaný nedával, i když to dám nabízel. Zda dával žalovaný nějaké peníze žalobkyni neví, když měla narozeniny kupoval jí dárky, o víkendech vařil obědy, žili všichni jako rodina. Zda pobírala žalobkyně nějaký sirotčí důchod nevěděl. K dotazu svědek uvedl, že nájem za byt v rozhodném období činil přes 10 000 Kč měsíčně, k tomu energie tak 2 000 – 3 000 Kč měsíčně, co se týče nákupů od žalovaného, náklady mohly být tak 5 000 Kč. Přítel žalobkyně s nimi nebydlel, občas měla návštěvy (zjištěno z: výpověď svědka [jméno] [celé jméno žalovaného]). 14. Žalobkyně studuje na vysoké škole (zjištěno z: potvrzení o studiu žalobkyně [datum] [datum], [datum] – [datum]). 15. Soud dále nehodnotil tyto navržené a provedené důkazy, neboť se z nich nemohl dozvědět žádné rozhodné skutečnosti ve věci, a to výpisy z účtu prokazující platbu školeného mimo rozhodné období (únor [rok] [rok]), výpis z účtu žalobkyně, výpis z účtu nájem [rok], neboť se nejedná o č.ú. [celé jméno žalovaného] (žalovaný) ale [jméno] [celé jméno žalovaného] a výpis z účtu nájem [rok], protože se jedná o účet otce žalovaného [jméno] [celé jméno žalovaného], dále dohodu o užívání bytu, protože se nejedná o dohodu mezi žalovaným a jeho otcem, nýbrž pouze mezi otcem žalovaného a třetí osobou, a sms komunikaci mezi stranami, protože vztahy mezi účastníky nejsou pro rozhodnutí ve věci rozhodné. 16. Soud na základě provedeného dokazování dospěl k tomuto závěru o skutkovém stavu věci. 17. Žalovanému byl v rozhodné době zasílán sirotčí důchod žalobkyně. Vzhledem k tomu, že žalovaný hradil potřeby žalované, které však jeho nepřevyšovaly vyživovací povinnost vůči žalobkyni, vznikla mu povinnost žalobkyni vyplacený sirotčí důchod vrátit. 18. Po právní stránce posoudil soud věc takto. 19. Sirotčí důchody patří mezi takzvané pozůstalostní důchody a poskytují se osiřelým dětem z českého důchodového systému. 20. Je-li sirotek nezletilý, je sirotčí důchod vyplácen jeho zákonnému zástupci, což je zpravidla žijící rodič, případně opatrovníkovi nebo zvláštnímu příjemci. Důchod je i po nabytí zletilosti sirotka vyplácen k rukám fyzické osoby (zpravidla rodiče), které byl vyplácen již před nabytím svéprávnosti dítěte, pokud sirotek nebo dosavadní příjemce důchodu nepožádá o výplatu důchodu sirotkovi. Zletilému sirotkovi bude na základě jeho žádosti důchod poukazován buď na jeho účet u peněžního ústavu, nebo v hotovosti prostřednictvím pošty. 21. Pro sirotčí důchod je tedy potřeba zažádat o změnu příjemce důchodu u ČSSZ, v tomto případě podáno asi po roce. 22. V řízení bylo prokázáno výpovědí svědka, že žalobkyně a žalovaná bydleli u něj doma avšak tvrzení žalovaného, že platil svědkovi nájem se ve světle provedených důkazů ukázalo jako nepravdivým. Na druhou stranu z výpovědi svědka také vyplynulo, že žalovaný zabezpečoval potřeby žalobkyně a svědka, přičemž za tyto nechtěl žádné peníze. 23. Dle § 910 odst. 1 o. z. předci a potomci mají vzájemnou vyživovací povinnost. 24. Dle § 911 o. z. výživné lze přiznat, jestliže oprávněný není schopen sám se živit. 25. V řízení bylo prokázáno, že žalovaná stále studuje, přičemž studentkou byla i v rozhodné době, tedy v únoru [rok] až dubnu [rok]. V této době tedy žalobkyně nebyla schopna se sama živit, neboť se soustavně připravovala na budoucí povolání. Žalovaný v době, kdy byla žalobkyně svěřena do péče matky, byl povinen přispívat na výživu žalobkyně částkou ve výši 5 000 Kč měsíčně. Po smrti matky žalobkyně bydlela žalobkyně s žalovaným v bytě otce žalovaného/prarodičem žalobkyně. 26. Dle § 915 o. z. životní úroveň dítěte má být zásadně shodná s životní úrovní rodičů. Toto hledisko předchází hledisku odůvodněných potřeb dítěte. 27. Podle § 2991 o. z., Kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil. 28. Žalovaný byl povinen přispívat na (nejenom) základní potřeby žalobkyně, a to na základě jeho vyživovací povinnosti jako otce žalobkyně, bez ohledu na to, zda jí byla přiznána nějaká dávka důchodového systému, jako je sirotčí důchod. Proto nemůže dle názoru soudu obstát tvrzení žalovaného, že veškeré peníze šly na potřeby žalobkyně, neboť žalovaný v řízení ani netvrdil, že by žalobkyni, za peníze vyplacené jemu ze sirotčího důchodu, poskytoval něja