39 C 275/2018-307 — Obvodní soud pro Prahu 4

1. Žalobkyně se žalobou domáhala po žalované zaplacení shora uvedené částky s příslušenstvím s odůvodněním, že uzavřela se žalovanou ústní dohodu o projektové činnosti, jejímž předmětem byla komunikace se zákazníky žalované a koordinace činnosti při implementaci projektů žalované. Mezi účastníky byla dohodnuta odměna 400 Kč/hod, a to od května 2015, žalobkyně zaslala žalované návrh výše odměny, který jí byl zaslán dne 12. 5. 2015, a na to žalovaná započala žalobkyni přidělovat práci, zřídila zástupci žalobkyně firemní e-mail atd. Žalovaná však požádala žalobkyni, aby zatím odměnu nefakturovala, jelikož nemají dostatek prostředků na úhradu, a účastníci se dohodli, že odměna bude splatná až na výzvu žalobkyně, resp. po zaslání faktury žalobkyní, žalovaná zatím platila žalobkyni cestovní náklady. V říjnu 2015 bylo na základě osobního jednání dohodnuto prohloubení spolupráce mezi účastníky s tím, že žalobkyně bude za svou práci od listopadu 2015 fakturovat měsíční paušál 65 000 Kč + DPH, žalovaná zároveň požádala žalobkyni z důvodu své platební neschopnosti o vystavování faktur na částku pouze ve výši 50 000 Kč + DPH měsíčně. Žalobkyně tomuto vyhověla, vystavoval takto faktury od prosince 2015 a žalovaná platila až do srpna 2016, kdy se však platby začaly opožďovat. Žalovaná navíc dosud žalobkyni nezaplatila paušální odměnu za listopad 2015 a doplatek paušálu 15 000 Kč měsíčně za dobu 12/ 2015 – 3/ 2016, stejně jako odměny za další období. Při osobním jednání v květnu 2016 žalovaná přislíbila úhradu tehdy splatných faktur a odměn za měsíce 5 – 10/ 2015, avšak uhradila pouze již tehdy vystavené faktury. Na jednání dne 26. 9. 2016 bylo dohodnuto ukončení spolupráce mezi účastníky. Žalovaná se zavázala k úhradě splatných pohledávek, ale zaplatila pouze nepatrnou část. Jelikož žalovaná stále žalobkyni neuhradila odměnu za měsíce 5 – 10/ 2015, vystavila žalobkyně zálohovou fakturu [číslo] na částku 338 800 Kč (správně 335 896 Kč) ze dne 6. 10. 2016, splatnou dne 10. 10. 2016. Žalovaná plnila na konkrétní faktury, s variabilními symboly a v době částečného plnění neměla o rozsahu správnosti vyúčtování žádné pochyby, resp. námitky, má žalobkyně za to, že došlo tímto jednáním k uznání zbytku dluhu z této činnosti. Žalobkyně se tedy domáhá žalované částky jako odměny za měsíce 5 – 10/ 2015 celkem za 694 hodin při odměně 400 Kč/hod + DPH, celkem tedy 335 896 Kč. Žalobkyně vyzvala žalovanou k úhradě opakovaně, naposledy dne 19. 4. 2017, tato však dosud nic neuhradila. 2. Žalovaná se k žalobě vyjádřila tak, že ji navrhla v celém rozsahu zamítnout, a to z následujících důvodů. Žalovaná učinila nesporným, že žalobkyně vykonávala pro žalovanou projektové a implementační práce, které byly hrazeny paušální částkou ve výši 50 000 Kč od 12/ 2015 do 9/ 2016, kdy všechny běžné vystavené faktury byly proplaceny. Žalobkyně konstantně požadovala zvýšení fakturace na částku 65 000 Kč/měs, na což ale žalovaná nepřistoupila. Ohledně činnosti před 12/ 2015 žalobkyně pouze navrhovala částku 400 Kč/hod, žalovaná však tuto částku neakceptovala a neustále probíhala jednání o ceně. Žalovaná měla za to, že práce provedené před 12/ 2015 jsou dostatečně kompenzovány poměrně vysokým měsíčním paušálem 50 000 Kč + DPH od 12/ 2015, který žalovaná od tohoto měsíce hradila. Fakturu [číslo] na částku 388 800 Kč doručila žalobkyně žalované až 6. 10. 2016, tedy až poté, co žalovaná uhradila dne 30. 9. 2016 poslední běžnou fakturu. Žalovaná při úhradě netušila, že bude ještě nějaká taková faktura doručena, z úhrad tak nelze dovozovat, že by byť jen částečně dluh uznala, neboť o něm nevěděla. Naopak faktura vystavená s ročním zpožděním byla pro žalovanou překvapením a po jejím obdržení už žádné úhrady neproběhly. Důvodem vystavení faktury s takovým zpožděním bylo dle žalované to, že cca od srpna 2016 se chýlila spolupráce účastníků ke konci, jelikož žalovaná na základě stížnosti od zákazníků zjistila, že žalobkyně řádně nevykonávala vykazované činnosti nebo je vykonávala jen zčásti. Žalobkyně se tedy na poslední chvíli snažila dofakturovat i nesmyslné částky v naději, že dosáhne jejich proplacení dříve, než žalovaná zjistí, v jakém stavu bylo plnění povinností žalobkyně. Zároveň se žalobkyně snažila využít toho, že práce nebyly předány a při tomto předání odmítala spolupracovat, čímž vytvářela na žalovanou nátlak, aby proplatila doplatky za přechozí období. Žalobkyně způsobila žalované svou laxní činnosti značné škody, na jejichž odstranění musela žalovaná použít vlastní zaměstnance, kteří museli dávat do pořádku plnění žalobkyně, žalovaná však v důsledku důkazních problémů na vymáhání škody rezignovala. Z opatrnosti však započítává jako procesní obranu pohledávku na náhradu škody ve výši 312 867 Kč (za 197 hodin projektových a implementačních prací a 128 852 Kč za ztrátu z důvodu neuzavření nebo opožděného uzavření servisních smluv). Žalovaná zpochybňuje výkazy práce vystavené žalobkyní za období od 5 – 11/ 2015. Žalobkyně v období, kdy byl hrazen paušál, vykazovala činnosti, které vůbec neprovedla. Žalovaná zaslané výkazy nekontrolovala, jelikož nebyla uzavřena dohoda o fakturaci, ale ani je nikdy neakceptovala. Je tak na žalobkyni, aby prokázala, že provedla projektové programátorské práce v rozsahu 694 hodin. Předložené výkazy jsou navíc nevěrohodné. Žalovaná dále z opatrnosti namítla promlčení jakýchkoli plnění za období 5 – 8/ 2015. Jelikož nebyla sjednána splatnost, měla žalobkyně, pokud chtěla požadovat plnění za toto období, vyúčtovat práce okamžitě. Pokud není sjednána splatnost, je nutné považovat za okamžik počátku běhu promlčecí lhůty den, kdy bylo plnění uskutečněno, jelikož je to den, kdy mohlo být právo u soudu uplatněno poprvé. Akceptovat jako den splatnosti fakturace, která proběhla až rok po údajném poskytnutí služeb, je v rozporu s institutem promlčení. Jelikož byla žaloba podána dne 31. 8. 2018, pohledávky za 5 – 8/ 2015 kromě nároku za 31. 8. 2015 jsou promlčeny. 3. K tomu žalobkyně uvedla, že není pravdou, že by žalovaná uhradila všechny vystavené faktury, po splatnosti má žalobkyně další pohledávky z faktur za 187 433 Kč vč. DPH. Žalovaná dostatečně určitě akceptovala cenu 400 Kč za hodinu práce, jelikož žalovaná přidělovala žalobkyni práci a akceptovala tak návrh na hodinovou sazbu odměny, žalobkyně zasílala žalované výkazy a žalovaná nikdy nevytkla vady těchto výkazů nebo jiné vady práce žalobkyně, ani neměla námitek proti sumě celkové požadované odměny. Standardní cena projektové činnosti v IT se v roce 2015 pohybovala v částkách 900 – 2 500 Kč, žalovaná navíc práci žalobkyně fakturovala svým klientům v mnohem vyšší sazbě. Splatnost nastala až ukončením spolupráce, jelikož žalobkyně akceptovala požadavek paní [příjmení] zastupující žalovanou, aby z důvodu ekonomických problémů nebylo zatím fakturováno. Žalovaná, konkrétně paní [příjmení], následně požádala o prohloubení spolupráce a rozšíření počtu hodin za částku měsíčního paušálu 65 000 Kč + DPH, která odpovídá ceně 400 Kč/hod při odpracovaných průměrných 162,5 hodinách měsíčně. Ředitelka žalované p. [příjmení] zdůvodňovala finanční problémy odkupem podílu od německých partnerů a nabídla žalobkyně, že může fakturovat 50 000 Kč po přechodnou dobu, že se paušál i za tuto dobu dofakturuje a že žalobkyni připraví návrh na vyrovnání nefakturované pohledávky za období do října 2015. Žalobkyně již během prvních měsíců v roce 2016 pozorovala, že programové úpravy mají u klientů úspěch, zaváděli je do praxe a žalobkyně požadovala od žalované jednání o dorovnání odměny. Ředitelka žalované přislíbila dne 28. 6. 2016 dohodu o narovnání a za období 5 – 11/ 2015 navrhovala zaplatit celkem 200 000 Kč + DPH a zvýšení paušální odměny na 60 000 Kč měsíčně od 11/ 2015. Návrh dohody však nebyl žalobkyni doručen, ačkoliv ho dvakrát urgovala. Jelikož začala žalovaná hradit dluhy až po splatnosti, žádala žalobkyně potvrzení aktuálního dluhu v písemném uznání závazku, které žalobkyně žalované zaslala, žalovaná však e-mailem ze dne 28. 6. 2016 žalobkyni sdělila, že její právník připraví dohodu o narovnání, tato však opět nebyla žalobkyni doručena. Žalovaná nezpochybňuje, že by žalobkyně konala v daném období pro žalovanou práci. Ohledně dohody o ceně žalobkyně odkazuje na odůvodnění odporu žalované, kde si započítává práci projektových a implementačních prací svými zaměstnanci v rozsahu 197 hodin za 184 015 Kč, tedy 934 Kč/hod, s čímž by žalobkyně souhlasila. [jméno] žalovaná uvedla, že výkazy, které jí žalobkyně zaslala, nekontrolovala, tedy je ani nerozporovala. Pokud nyní žalovaná tvrdí, že výkazy jsou vadné, žalobkyně namítá promlčení práva na uplatnění vad. K námitce promlčení žalobkyně uvedla, že bylo dohodnuto, že splatnost nenastane v poslední den vykonaných prací, ale byla na písemný návrh žalované stanovena až na 10. 10. 2015, což žalobkyně akceptovala. Žalovaná již dne 26. 8. 2015 žalobkyni psala, že se potřebuje dohodnout na systému vykazování práce, je tedy zřejmé, že v dané době pohledávka splatná nebyla. V e-m