39 C 314/2019-265 — Obvodní soud pro Prahu 4

1. [příjmení] [jméno] [celé jméno žalobkyně] sepsala allografní závěť [datum] (potvrzeno svědkyní [příjmení] [příjmení] a malířem [jméno] [příjmení]), ve které určila dědice: 1. [celé jméno žalobce] (dále jen žalobce 1), 2. [celé jméno žalobkyně] (dále jen žalobce 2), 3. [celé jméno žalobkyně] (dále jen žalobce 3), 4. [celé jméno žalobkyně] (dále jen žalobce 4), 5. žalovaného [celé jméno žalovaného], 6. [celé jméno žalovaného] 7. a v této době již zemřelou [jméno] [příjmení]. 2. Žalobci 1-4 znali vůli zůstavitelky, která si přála rozdělit byt mezi rodinu po svém manželovi a rodinu své sestry [jméno] [příjmení]. Ostatní majetek rozdělila v závěti mezi žalobce, žalovaného 1 a [celé jméno žalovaného] (žalovaný 2). Důvody, proč tak bylo učiněno, jsou vysvětleny v závěti. 3. Žalovaný závěť napadl s tím, že on měl dostat dle sdělení zůstavitelky obraz Kytice, a že svědkyně [jméno] [příjmení] měla uvést, že v případě rozdělení bytu měli být původně uvedení 2 dědici – žalobce 1 a žalovaný. Dále žalovaný napadl závěť s tím, že má pochybnosti o tom, zda je předložená listina závětí zůstavitelky a to kvůli nesourodosti vzhledu každého z jednotlivých listů. 4. Podle sdělení žalobců 1 – 3 je závěť pravá, je v souladu s tím co jim teta (zůstavitelka) o závěti řekla. Toto potvrzuje i svědkyně závěti [jméno] [příjmení] v protokolu při projednávání pozůstalosti (dále jen protokol). Dále žalobci 1-3 poukazují na rozpor ve vyjádření [celé jméno žalovaného], který uvádí, že„ Dle svých slov si toto pamatuje paní [příjmení] velmi přesně“ a protokolem kde je napsáno„ říkala, že majetek chce rozdělit na ½ mezi rodinu manžela a svou rodinu, spíš si myslím, že v závěti byla jen 2 jména, ale jistá si nejsem.“ Co se týče rozdělení nábytku, teta říkala, že ho rozdělí mezi členy rodiny, ale kdo co dostane, nebylo žalobcům známo. Dle tvrzení žalobců 1-3 teta byt chtěla prodat. Když byla zůstavitelka v nemocnici, žalobce jí volal a říkal, ať byt prodá a financuje z toho svůj pobyt v domě s pečovatelskou službou. Žalobce si nepamatuje, co teta odpověděla, prodej ale nezamítla. Když zůstavitela prodělala mozkovou mrtvici, zařídil jí žalobce 4 pobyt v centru [jméno] a ani jednou se nezmínila, že by se jí tam nelíbilo. Na fotkách v místnosti měla fotka p. [celé jméno žalovaného] ale i žalobce 4, tudíž žalobci 1-3 usuzují, že měli blízký vztah. O blízkosti žalobce 4 a zůstavitelky svědčí i vyprávění o žalobci 4, když o žalobci 4 mluvila jako o neteři a obracela se na ní, když potřebovala něco zařídit. Žalobce 4 se o tetu staral, chodil za ní do nemocnice. 5. Žalobce 4 uvedl, že není mu známo, že by někdo měnil obsah závěti. O námitce žalovaného, že byl změněn počet dědiců – [celé jméno žalovaného] se svým synem zdědí ½ bytu, přesně podle vůle zůstavitelky, a sám pan [příjmení], že druhým dědicem měl být pan [celé jméno žalobce], takže žalobci 4 není jasné, kdo by získal něco tím, že by do rodiny [příjmení] přidal zemřelou matku pana [celé jméno žalovaného] a jeho syna. K námitce o obrazu Kytice – tento obraz dle žalobce 4 darovala zůstavitelka za svého života dceři žalobce 4 Ing. [jméno] [celé jméno žalobkyně], neboť studovala krajinářství a obraz se jí líbil. Stejně tak jí darovala šicí stroj a nějaké knihy. Dcera žalobce 4 byla zůstavitelce blízká, navštěvovala ji doma, v nemocnici a v centru [jméno]. Podle sdělení žalobce 4 zůstavitelka předtím, než došlo k mozkové příhodě byt postupně likvidovala, neboť se měla začátkem července 2018 stěhovat do domova v [obec] [okres]. Žalobce 4 tvrdí, že neví, proč zůstavitelka řekla žalovanému, že dá obraz jemu, když v závěti ho bez vědomí žalobce 4, odkázala právě žalobci 4. [celé jméno žalovaného] podle vyjádření žalobce 4 všude uváděli, že mají slíbené další věci (kyvadlové hodiny, empírový stolek) ale ani tyto věci zůstavitelka nepřikázala do jejich rodiny. [celé jméno žalovaného] se navíc prý chovali jako by vše mělo patřit jim, protože jsou jediní nejbližší dědici. Rodina [příjmení] věděla, že existuje nějaká závěť, [anonymizováno] to zůstavitelka neřekla. 6. Žalovaný uvádí, že dědici ze závěti jsou dle ust. § 91 (2) o. s. ř. nerozlučnými společníky a odkazuje na konstantní judikaturu, dle které určí-li žalobce okruh účastníků sporného řízení v návrhu na jeho zahájení odchylně od okruhu účastníků řízení o dědictví a jako žalobce nebo žalovaný určí jen některé z nich, nemůže být žalobě vyhověno pro nedostatek věcné legitimace vyplývající z hmotného práva, neboť se řízení neúčastní všichni nerozluční společníci. Z tohoto důvodu žalovaný navrhuje žalobu zamítnout. 7. Pochybnosti žalovaného o pravosti závěti: a) Plynoucí z výslechu svědka – závěť byla složena ze 2 listů, podepsaný byl jen druhý. Svědkyně paní [příjmení] v jednání dne [datum] v řízení o pozůstalosti řekla, že v závěti, kterou jí zůstavitelka dala k podpisu, byli uvedeni pouze 2 dědicové bytu – [celé jméno žalovaného] [celé jméno žalobce]. Dle svých slov si to pamatuje velmi přesně, protože se o tom se zůstavitelkou bavili a vybavuje si, že tam byla pouze dvě jména. b) Plynoucí z výpovědi [celé jméno žalobkyně] (žalobce 4) – žalobce 4 v dopise na č.l. 7 spisu notářky 34 D 173/2019 uvádí, že ustanovenému notáři předá závěť, kterou zůstavitelka pořídila za svého života. Z toho dle žalovaného plyne, že má žalobce 4 závěť u sebe. V dopise na č.l. 8 stejného spisu adresovaném notářce v posledním odstavci žalobce 4 zmiňuje, že ví, že závěť byla sepsána dne [datum] a že se nachází u svědků, tedy má znalost, kdy a jakou formou byla napsána a kde se nachází. Při projednání dne [datum] však žalobce 4 uvedl, že závěť nalezl mezi listinami zůstavitelky. Dle žalovaného jsou informace poskytnuté žalobcem 4 vnitřně rozporuplné, když žalobce nejdříve tvrdí, že závěť je u ní, což svědkyně [příjmení] vyvrací a následně žalobce 4 uvede, že závěť nalezla mezi listinami zůstavitelky. c) Plynoucí z informací od žalobců 1-3 – ti tvrdili, že o závěti nevěděli. Následně však v žalobě uvádějí, že závěť je pravá a je v souladu s tím, co jim teta (zůstavitelka) řekla. d) Plynoucí z informací poskytnutých žalovanému zůstavitelkou – v roce 2017 se během Vánoc rodina žalovaného setkala se zůstavitelkou, kdy se zůstavitelka zmínila, že obraz Kytice připadne jako dědictví žalovanému. Na prvním listu závěti je však jako dědic uveden žalobce 4. Žalovaný má povědomí o tom, že zůstavitelka sdělila své sousedce p. [jméno] [příjmení], kdo obraz zdědí. e) Plynoucí z ohledání údajného originálu závěti – závěť je složena ze dvou listů spojených sešívačkou bez jakéhokoliv zabezpečení proti manipulaci na prvním listu závěti. První list obsahuje šmouhy od tiskárny, druhý ne. První list není pomačkaný, druhý ano a levý roh nese stopy ohybu. Z těchto důvodů má žalovaný za to, že někdo se závětí manipuloval a pozměnil ji v rozporu s vůlí zůstavitelky. 8. Žalovaný 1 se dále vyjadřuje k posledním měsícům života zůstavitelky (jeho teta). Žalovaný s rodinou byli s tetou v kontaktu. Když zůstavitelka ochrnula (červen 2018), nemohla mluvit, otázkám rozuměla, ale dalo velkou námahu najít slova a říct odpověď. Žalovaný se od personálu nemocnice dozvěděl, že personál poskytuje info o jejím zdravotním stavu i [celé jméno žalobkyně] (žalobce 4), kterou žalovaný nikdy neviděl. Dle tvrzení žalovaného se žalobce 4 oficiálně prezentuje jako neteř zůstavitelky, žádný příbuzenský vztah ale mezi nimi není. Žalovaný vyřizoval pro zůstavitelku pobyt v DD v [příjmení] [příjmení], zůstavitelka souhlasila. Byt by se dle žalovaného rozhodně neprodával, protože se počítalo s tím, že se zůstavitelka vrátí domů. Žalobce 4 bez konzultace se žalovaným umístila zůstavitelku v Centru péče [obec]. Když žalovaný zůstavitelku navštívil, ta byla nešťastná a chtěla pryč. 9. Žalovaný dále sděluje, že popírá pohledávku žalobce 4 ve výši 103 725 Kč, se kterou se přihlásila do pozůstalostního řízení, protože si zůstavitelka pobyt v centru [obec] neobjednala, bylo plněno proti její vůli a byla tam nešťastná a chtěla pryč. Od června 2018 už prý žalobce 4 měla odhad ceny bytu, zájemce o koupi a usilovala o prodej bytu, ačkoliv si to zůstavitelka nepřála. Žalovaný se domnívá, že to je důvod proč žalobce 4 požádal o ustanovení opatrovníka a podal návrh na přezkoumání způsobilosti k právním úkonům zůstavitelky. 10. Na závěr žalovaný uvádí, že od června 2018 do úmrtí zůstavitelky byly provedeny výběry kartou z účtu zůstavitelky a že bude požadovat, aby žalobce 4 vybrané peněžní prostředky vrátila, aby byly předmětem dědického řízení a aby prokázala, za jakým účelem je vybírala. Zůstavitelka měla dle žalovaného zajištěnou péči a žalovanému není znám jediný důvod, proč by zůstavitela potřebovala vybírat peníze, když byla ležící, v těžkém stádiu demence a špatně komunikovala. <b>11. Vyjádření žalobců 1-3</b> 12. Žalobci nesouhlasí s tím, že dědici ze závěti jsou nerozlučnými společníky, neboť v tom případě, by se na stranu žalobců musel přidat syn žalovaného [celé jméno žalovaného]. Pokud by byla žaloba zamítnuta, bylo by dle názoru žalobců, odepřeno prá