40 C 330/2022-22 — Obvodní soud pro Prahu 4

Žalobkyně se žalobou podanou k soudu dne 29. 7. 2022 domáhá po žalovaném zaplacení částky 14 736 Kč jako příspěvku žalovaného za nepojištěné vozidlo [registrační značka] za dobu od 12. 3. 2021 do 10. 8. 2021 (ohledně uvedeného vozidla nebyla uzavřena pojistná smlouva týkající se pojištění odpovědnosti za škodu způsobenou uvedeným vozidlem), včetně nákladů na uplatnění pohledávek ve výši 2 x 300 Kč. Žalobkyně postupně vyzvala žalovaného k úhradě příspěvku třemi výzvami a v návaznosti na doručení těchto výzev se také žalovaný dostával do prodlení s úhradou příspěvku, za což žalobkyně požaduje přiznání zákonného úroku z prodlení. Žalovaný se k podané žalobě a k tvrzením v ní uvedeným nevyjádřil a v řízení zůstal nečinný. Žalobkyně výslovně souhlasila s rozhodnutím ve věci bez nařízení jednání. Žalovaný se k výzvě soudu nevyjádřil a ve smyslu § 101 odst. 4 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu (dále jen „o. s. ř.“), se tak má za to, že s rozhodnutím bez nařízení jednání souhlasí. Soud proto ve věci postupoval podle § 115a o. s. ř., dle kterého k projednání věci samé není třeba nařizovat jednání, jestliže ve věci lze rozhodnout jen na základě účastníky předložených listinných důkazů a účastníci se práva účasti na projednávání věci vzdali, popřípadě s rozhodnutím ve věci bez nařízení jednání souhlasí. Po provedeném dokazování následujícími důkazy: výzvy k úhradě příspěvku ze dne 16. 8. 2021 a 4. 10. 2021 včetně informací České pošty o nedoručení zásilek, upomínky o úhradu nedoplatku ze dne 18. 11. 2021 a 5. 1. 2022, předžalobní upomínky ze dne 30. 3. 2022 včetně podacího archu a záznamu obrazovky z webu České pošty, dospěl soud k tomuto závěru o skutkovém stavu: Žalovaný byl vlastníkem vozidla [registrační značka] (objem válců motoru nad 2 500 cm3) v době od 12. 3. 2021 do 10. 8. 2021, v uvedené době ohledně tohoto vozidla neuzavřel smlouvu o pojištění odpovědnosti za škodu způsobenou uvedeným vozidlem. Příspěvek za nepojištěné vozidlo nezaplatil, ač byl k tomu vyzván třemi výzvami a to ve stanovených lhůtách ani později. V případě výzvy ze dne 12. 2. 2020 byl příspěvek splatný do 30 dnů, v případě výzev ze dne 9. 9. 2020 a 2. 12. 2020 byl příspěvek splatný do 60 dnů. Po právní stránce posoudil soud věc následovně. Žalovaný neměl v době od 12. 3. 2021 do 10. 8. 2021 (celkem 152 dní) sjednáno pojištění odpovědnosti svého vozidla [registrační značka] dle § 1 odst. 2 zák. č. 168/1999 Sb., o pojištění odpovědnosti za újmu způsobenou provozem vozidla (dále také jako„ ZPO“). Žalobkyně měla proto nárok na zaplacení příspěvku vůči žalovanému podle § 4 odst. 1 ZPO. Výše příspěvku 93 Kč za den byla určena dle § 4 odst. 4 ZPO ve spojení s § 2 odst. 1 písm. i) vyhlášky č. 205/1999 Sb. Mimo příspěvku měla žalobkyně nárok též na náklady spojené s mimosoudním uplatněním práva na příspěvek dle § 4 odst. 4 ZPO ve výši 2 x 300 Kč dle § 2a vyhlášky č. 205/1999 Sb. Žalobkyně doručila žalovanému výzvu ve smyslu § 4 odst. 6 ZPO. Splatnost příspěvku (8 533 Kč) tak nastala po 60 dnech od doručení první výzvy, tedy dne 30. 10. 2021. Splatnost příspěvku (6 603 Kč) nastala po 60 dnech od doručení druhé výzvy, tedy dne 18. 12. 2021. Jelikož však žalovaný ničeho neuhradil, uložil mu tuto povinnost soud rozsudkem. Soud přiznal žalobkyni též úroky z prodlení dle § 1970 o. z., jejichž výši stanovil podle § 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb., a to v závislosti na datech splatnosti shora uvedených. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 o. s. ř. tak, že přiznal žalobkyni, jež byla v řízení zcela úspěšná, nárok na náhradu nákladů řízení v částce 2 252 Kč Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce 800 Kč a nákladů zastoupení advokátkou, které náleží odměna stanovená dle § 6 odst. 1 a § 14b vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, (dále jen „a. t.”) z tarifní hodnoty ve výši 14 736 Kč sestávající z částky 300 Kč za každý ze tří úkonů právní služby realizovaných před podáním návrhu ve věci včetně tří paušálních náhrad výdajů po 100 Kč dle § 14b odst. 5 písm. a) a. t. a náhrada za daň z přidané hodnoty ve výši 21 % z částky 1 200 Kč ve výši 252 Kč. O povinnosti žalovaného k úhradě nákladů řízení k rukám advokátky žalobkyně rozhodl soud v souladu s § 149 odst. 1 o. s. ř. Lhůtu k plnění soud určil dle § 160 odst. 1 o. s. ř.