42 C 104/2022-82 — Obvodní soud pro Prahu 4

1. Žalobkyně se svým návrhem domáhala na žalovaném zaplacení shora uvedené částky s odůvodněním, že mezi společností [právnická osoba], [IČO], (dále jen„ banka“), a žalovaným byla dne 25. 7. 2016 uzavřena smlouva o úvěru Konsolidace a refinancování [číslo]. Na základě smlouvy poskytla banka žalovanému dne 1. 8. 2016 úvěr ve výši 459 988 Kč za účelem konsolidace závazků. Žalovaný se zavázal splatit poskytnuté peněžní prostředky spolu se smluvenými poplatky a úrokem ve výši 5,90 % ročně v 72 pravidelných měsíčních splátkách. Vzhledem k tomu, že žalovaný poskytnuté peněžní prostředky nesplácel řádně a včas, úvěr byl bankou zesplatněn ke dni 24. 2. 2020. Žalobkyně, jíž byla pohledávka postoupena bankou dne 25. 3. 2020, má za žalovaným pohledávku sestávající z jistiny ve výši 250 261,12 Kč, smluvního úroku 7 261,89 Kč, a úroku z prodlení ve výši 1 680,92 Kč, a poplatků ve výši 500 Kč. Žalovaný neuhradil ničeho ani na výzvu předžalobní. 2. Žalovaný se k žalobě nevyjádřil a zůstal nečinný. 3. Soud učinil následující závěr o skutkovém stavu: 4. V řízení bylo provedenými listinnými důkazy prokázáno, že mezi bankou a žalovaným byla dne 25. 7. 2016 uzavřena smlouva o úvěru Konsolidace a refinancování [číslo] jejíž nedílnou součástí je ceník a produktové podmínky (návrhem na uzavření smlouvy o úvěru konsolidace a refinancování a akceptací tohoto návrhu, ceníkem produktů a služeb pro soukromé osoby Raiffeisenbank, produktovými podmínkami pro osobní úvěry Raiffeisenbank, všeobecnými obchodními podmínkami). Před uzavřením smlouvy banka prověřovala majetkovou situaci žalovaného, konkrétně se zaměřila na zjištění, zda je proti žalovanému vedeno exekuční řízení, a prověřila externí úvěrové registry, tedy SOLUS/BRKI/NRKI (přiznáním k dani s příjmů žalovaného za rok 2015 s přílohou, souhrnným výpisem pohybů na účtu, protokolem o ověření úvěruschopnosti klienta). Na základě smlouvy poskytla banka žalovanému dne 1. 8. 2016 úvěr ve výši 459 988 Kč za účelem konsolidace závazků. Žalovaný se zavázal splatit poskytnuté peněžní prostředky spolu se smluvenými poplatky a úrokem ve výši 5,90 % ročně v 72 pravidelných měsíčních splátkách. Vzhledem k tomu, že žalovaný poskytnuté peněžní prostředky nesplácel řádně a včas, úvěr byl bankou zesplatněn ke dni 24. 2. 2020 (prohlášením o okamžité splatnosti a výzvou k uhrazení dluhu). Žalobkyni byla pohledávka za úplatu postoupena bankou dne 25. 3. 2020 (potvrzení o přijetí úplaty od žalobkyně vydané Raiffeisenbank, rámcová smlouva o postupování pohledávek ze dne 29. 8. 2018, smlouva o postoupení pohledávek ze dne 25. 3. 2020 s přílohou). O postoupení byl žalovaný písemně vyrozuměn (vyrozuměním o postoupení pohledávky, doručnou knihou). Žalobkyně má tak na základě čl. II. smlouvy o úvěru za žalovaným pohledávku sestávající z jistiny ve výši 250 261,12 Kč, smluvního úroku 7 261,89 Kč, a úroku z prodlení ve výši 1 680,92 Kč, a poplatku ve výši 500 Kč za zaslanou upomínku (výpisem o historii minulosti klienta). Žalovaný neuhradil ničeho ani na výzvu předžalobní (doručovací knihou, seznamem odeslaných předžalobních výzev s doručovací knihou, předžalobní výzvou k úhradě). [příjmení] v řízení netvrdil ani neprokázal. 5. Na základě závěru o skutkovém stavu soud dospěl k následujícímu právnímu posouzení věci: 6. V daném případě jde o dvoustranný právní vztah mezi žalobkyní jako úvěrujícím a žalovaným jako úvěrovaným založený úvěrovou smlouvou dle § 2395 a násl. zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (dále jen „o. z.“), jejíž nedílnou součástí byly úvěrové podmínky ve smyslu § 1751 o. z. Závazek z úvěrové smlouvy vzniklý, tedy povinnost vrátit poskytnuté peněžní prostředky a zaplatit úroky, nebyl žalovaným řádně a včas splněn, čímž se po uplynutí lhůty splatnosti dostal do prodlení a žalobkyni vznikl nárok na zaplacení zákonného úroku z prodlení dle § 1970 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, a to ve výši dle nařízení vlády č. 351/2013 Sb. Žalovaný je v souvislosti s tímto prodlením povinen zaplatit rovněž smluvní pokutu – poplatek za zaslanou upomínku, jež byla sjednána v úvěrové smlouvě v souladu s § 2048 o. z. 1. Lhůty k plnění soud určil podle § 160 odst. 1 o. s. ř.. 2. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 o. s. ř. tak, že přiznal žalobkyni, jež byla v řízení zcela úspěšná, nárok na náhradu nákladů řízení v částce 41 881,50 Kč Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce 12 539 Kč a nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle § 6 odst. 1 a § 7 vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, (dále jen „a. t.”) z tarifní hodnoty ve výši 250 761,12 Kč sestávající z částky 9 340 Kč za převzetí a přípravu zastoupení dle § 11 odst. 1 písm. a) a. t., z částky 4 670 Kč za jednoduchou výzvu k plnění dle § 11 odst. 2 písm. h) a. t. a z částky 9 340 Kč za písemné podání nebo návrh ve věci samé dle § 11 odst. 1 písm. d) a. t. včetně tří paušálních náhrad výdajů po 300 Kč dle § 13 odst. 4 a. t. a daň z přidané hodnoty ve výši 21 % z částky 24 250 Kč ve výši 5 092,50 Kč.