47 C 112/2022-137 — Obvodní soud pro Prahu 4

1. Žalobci a), b) a c) (dále jen„ žalobci“) se žalobou podanou dne [datum] domáhali určení, že zůstavitelka ([jméno] [anonymizováno], [datum narození], zesnulá dne [datum], dále jako„ Zůstavitelka“) byla ke dni své smrti, tj. ke dni [datum], vlastnicí bytové jednotky [číslo] v budově číslo popisné [anonymizováno], stojící na pozemku s číslem parcelním [anonymizováno] se spoluvlastnickým podílem o velikosti [číslo] na společných částech domu, zapsané na listu vlastnictví [číslo] vlastnicí spoluvlastnického podílu o velikosti [číslo] na pozemku parcelní [číslo] zastavěná plocha a nádvoří o výměře [anonymizováno] m², na němž stojí stavby s číslem popisným [anonymizováno], zapsaného na listu vlastnictví [číslo] vlastnicí spoluvlastnického podílu o velikosti [číslo] na pozemku parcelní [číslo] ostatní plocha o výměře [anonymizováno], zapsaného na listu vlastnictví [číslo] vše zapsané v katastru nemovitostí vedeném Katastrálním úřadem pro hlavní město Prahu, Katastrální pracoviště Praha, [katastrální uzemí], obec Praha (dále jako„ Nemovitosti“). 2. Uvedli, že Zůstavitelka uzavřela dne [datum] se žalovanou, která je vnučkou Zůstavitelky, darovací smlouvu, podle níž žalované darovala předmětné Nemovitosti, tj. byt na adrese [adresa žalované]. Darování učiněné Zůstavitelkou však považovali za neplatné, neboť v době uzavření smlouvy byl Zůstavitelčin zdravotní stav velmi nepřiznivý – trpěla úplnou neuropatií dolních končetin, proto užívala invalidní vozík, a také částečnou a zhoršující se neuropatií horních končetin, měla tedy problém udržet psací potřeby, byla jí přiznána i invalidita III. stupně. Dle žalobců tedy existuje důvodné podezření, že darovací smlouva nebyla podepsána Zůstavitelkou. Tento závěr je podporován i tím, že pro obdobné případy (velmi nepříznivý zdravotní stav) nejsou k ověření podpisu na smlouvě využívány služby České pošty s.p., jak tomu bylo v tomto případě, ale spíše služby notáře. 3. Žalobci dále uvedli, že darovací smlouvu považovali za relativně neplatnou i proto, že se Zůstavitelka, vědoma si svého velmi nepřiznivého zdravotního stavu, zbavila veškerého svého majetku dva měsíce před svou smrtí, přestože měla se svou dcerou [celé jméno vedlejší účastnice] (matkou žalované) uzavřenou smlouvu, na jejímž základě se zavázala hradit [částka] měsíčně do insolvenčního řízení vedeného Městským soudem v Praze pod sp. zn. [spisová značka] vůči [celé jméno vedlejší účastnice], což je třeba vnímat jako rozporné s dobrými mravy i veřejným pořádkem. 4. Dále bylo dle žalobců dáno podezření, že z důvodu uzavření darovací smlouvy s žalovanou bylo zmařeno uspokojení věřitelů v předmětném insolvenčním řízení [celé jméno vedlejší účastnice], neboť Zůstavitelka se v době, kdy ještě vlastnila Nemovitosti, v rámci tohoto insolvenčního řízení zavázala, a to na základě usnesení ze dne [datum] (souhlas poskytla dne [datum]), uhradit částku ve výši [částka] odpovídající 50 % z částky [částka], která měla být součást majetkové podstaty. Navzdory tomuto závazku však o měsíc později všechen svůj hodnotný majetek převedla na žalovanou, což je třeba hodnotit jako účelový převod s cílem zamezit rozdělení pozůstalosti mezi všechny zákonné dědice, tedy i žalobce. Je však otázkou, do jaké míry si Zůstavitelka uvědomovala činěné právní kroky v této době a do jaké míry byla její projevená vůle svobodná a vážná, jelikož žalovaná i její matka na ni měly velký vliv. 5. Žalobci uzavřeli, že tyto důvody rovněž zakládají důvod pro určení relativní neplatnosti darovací smlouvy, neboť jsou rozporné s dobrými mravy a veřejným pořádkem. Předmětnou darovací smlouvu žalobci rozporovali již v řízení o pozůstalosti (ve věci pozůstalosti po Zůstavitelce) vedeném notářkou Mgr. [jméno] [příjmení] jako soudní komisařkou pod sp. zn. [spisová značka], v tomto řízení však zmiňovaný majetek projednán nebyl. 6. Důvodem podané určovací žaloby žalobci byla tvrzená skutečnost, že existuje rozpor mezi skutečným stavem vlastnictví a stavem evidovaným v katastru nemovitostí. 7. Pro úplnost soud doplňuje, že v žalobě byla jako vedlejší účastnice označena [celé jméno vedlejší účastnice], [datum narození], a [právnická osoba] v.o.s., [IČO], nicméně z návrhu nebylo patrné, vedle které procesní strany by měli tito účastníci vystupovat a hájit jejich zájmy v tomto sporu, soud proto žalobce usnesením ze dne 20. 10. 2022, č. j. 47 C 112/2022-73, vyzval, aby tuto vadu návrhu na vstup vedl účastníka ve lhůtě 15 dnů odstranili, žalobci však na tuto výzvu nijak nereagovali, proto soud k tomuto jejich návrhu nepřihlížel. 8. Žalovaná s žalobou nesouhlasila a navrhovala její zamítnutí. Ve vyjádření ze dne [datum] zejména namítala, že zdravotní problémy Zůstavitelky byly sice závažné – byla invalidní vlivem neuropatie dolních končetin, to jí však neznemožňovalo uzavřít žalobci napadenou darovací smlouvu. Schopnost Zůstavitelky používat horní končetiny vyplývá krom lékařských zpráv také ze skutečnosti, že po uzavření této darovací smlouvy vlastnoručně sepsala svou závěť, či z e-mailu švagrové paní [příjmení] adresované žalované, kde vzpomíná, jak probíhala návštěva u Zůstavitelky týden před jejím úmrtím. Žalovaná se společně s její matkou, [celé jméno vedlejší účastnice], o Zůstavitelku i jejího manžela dlouhodobě staraly, přičemž bydlely buď v bytě s nimi nebo v jeho těsné blízkosti. Zůstavitelka navíc za svého života řádně plnila veškeré své závazky, včetně závazků vůči majetkové podstatě její dcery [celé jméno vedlejší účastnice], bylo tak zcela na jejím rozhodnutí, jak se svým majetkem naloží. Pokud se rozhodla svůj byt darovat žalované, s níž měla velice blízký vztah, která se o ni již od útlého věku starala a která se v současnosti stará o malé dítě, nelze takové její rozhodnutí považovat za rozporné s dobrými mravy či veřejným pořádkem. Takové je naopak jednání žalobců, kteří navzdory přání jejich matky (Zůstavitelky) vyjádřené v její závěti, aby nedělaly žalované problémy, její vůli zpochybnili, a podali proti žalované žalobu a rozličná trestní oznámení. 9. Mezi účastníky bylo nesporné, že Zůstavitelka zemřela dne [datum] a že následně proběhlo řízení o pozůstalosti (ve věci pozůstalosti po Zůstavitelce), jehož účastníky byli všichni 3 žalobci a [celé jméno vedlejší účastnice]. Předmětné Nemovitosti v tomto řízení projednány nebyly. Jedním z pasiv pozůstalostního řízení byla i částka [částka] (Zůstavitelkou převzatý dluh do insolvenčního řízení [celé jméno vedlejší účastnice]), která byla mezi dědice rozdělena rovným dílem. Taktéž bylo nesporné, že řízení o pozůstalosti pravomocně skončilo (navíc prokázáno usnesením zdejšího soudu ze dne 11. 4. 2022, č. j. 34 D 234/2021-108). 10. Na základě provedeného dokazování, kdy soud hodnotil každý důkaz jednotlivě a všechny důkazy v jejich vzájemné souvislosti, a po přihlédnutí ke všemu, co vyšlo za řízení najevo, včetně toho, co uvedli účastníci a toho, co učinili nesporným, dospěl soud k následujícímu závěru o skutkovém stavu věci: 11. Dne 19. 10 2020 byla sepsána darovací smlouva, na základě které darovala Zůstavitelka žalované, své vnučce, předmětné Nemovitosti, přičemž podpisy na smlouvě byly ověřeny Českou poštou s.p. (viz Darovací smlouva se zřízením věcného břemene – služebnosti užívacího práva ze dne [datum]). Ke dni [datum] pak byla žalovaná v katastru nemovitostí zapsána jako vlastnice těchto Nemovitostí (jež nabyla na základě darovací smlouvy ze dne 19. 10 2020), současně bylo k těmto Nemovitostem Zůstavitelce zřízeno věcné břemeno, konkrétně služebnost spočívající v bezplatném a doživotním užívání Nemovitostí (viz výpis z katastru nemovitostí ke dni [datum]). 12. Po smrti Zůstavitelky, k níž došlo dne [datum], proběhlo řízení o pozůstalosti, kde byli jako dědicové potvrzeni její 4 potomci – [celé jméno vedlejší účastnice], [celé jméno žalobce], [celé jméno žalobkyně] a [celé jméno žalobkyně] (viz sdělení soudní komisařky ze dne [datum] a usnesení zdejšího soudu ze dne 11. 4. 2022, č. j. 34 D 234/2021-108). Do pozůstalosti pak nebyl zařazen majetek, který zůstal mezi účastníky řízení o pozůstalosti sporným, a to mimo jiné Nemovitosti, které Zůstavitelka darovala [celé jméno žalované] (žalované) darovací smlouvou ze dne [datum], kterou účastníci dědického řízení [celé jméno žalobce], [celé jméno žalobkyně] a [celé jméno žalobkyně] označili i v tomto řízení za neplatnou. 13. Soudní komisařka ke spornému majetku nepřihlížela a do pozůstalosti jej nezařadila. Vzhledem k tomu, že účastníci pro zásadní neshody neuzavřeli dohodu o rozdělení pozůstalosti, potvrdila soudní komisařka dědicům nabytí dědictví podle jejich zákonných dědických podílů a v souladu se závětí Zůstavitelky, tj. rovným dílem – každému ¼ (viz usnesení zdejšího soudu ze dne 11. 4. 2022, č. j. 34 D 234/2021-108, závěť [jméno] [příjmení], které nabylo právní moci dnem [datum]). 14. Soud dále provedl některé další důkazy (dopis [jméno] [příjmení] ze dne [datum], dopis žalobců adresovaný Městskému soudu v Praze), nicméně z těch nezjistil nic podstatného pro skutkový stav. 15.