51 C 150/2018-335 — Obvodní soud pro Prahu 4

1. Žalobce se žalobou doručenou soudu dne 4. 7. 2018 domáhal proti žalovanému určení, že výpověď z nájmu prostoru sloužícího k podnikání, nacházejícího se na pozemku par. [číslo] v [katastrální uzemí], [územní celek], ze dne 16. 3. 2018, daná žalovaným žalobci a doručená žalobci dne 6. 4. 2018, je neplatná. Na tomto pozemku se nachází místní komunikace [anonymizována tři slova]. Žalobce si část tohoto pozemku o výměře 501,9 m² pronajal od žalovaného jako vlastníka této komunikace nájemní smlouvou [číslo] ze dne 10. 6. 2009, a to za účelem provozování veřejného hlídaného parkoviště. Dne 6. 4. 2018 byla žalobci doručená výpověď výše uvedené nájemní smlouvy s tříměsíční výpovědní lhůtou, datovaná dne 16. března 2018. Žalovaný v této výpovědi neuvedl její důvod, ani žalobce neinformoval o jeho právo podat proti této výpovědi námitky. Žalobce se výpovědi bránil podáním písemných námitek, a to dopisem ze dne 29. 5. 2018, jenž byl žalovanému doručen dne 30. 5. 2018. Žalobce tvrdil, že výpověď je neplatná, neboť výpovědní lhůta má činit šest měsíců, chybělo poučení o právu vznést proti výpovědi námitky a zejména chybí vůle na straně pronajímatele. Rozhodnutí o skončení nájmu podáním výpovědi totiž nebylo Radou hlavního města Prahy projednáno a schváleno, a proto následná výpověď podaná [právnická osoba] v zastoupení žalovaného je neplatná pro nedostatek vzniku vůle. 2. Žalobce podáním doručeným soudu dne 16. 11. 2018 rozšířil žalobu o to, aby soud přikázal žalovanému zdržet se rušení práv žalobce jako nájemce na užívání předmětného parkoviště na pozemku parc. [číslo] k. ú. [část obce], [anonymizována tři slova] v [obec a číslo]. 3. Žalovaný navrhoval žalobu jako nedůvodnou zamítnout zejména s odkazem na čl. 6 nájemní smlouvy, kde se smluvní strany dohodly, že ke zrušení nájmu dojde výpovědí, nedohodne-li se pronajímatel s nájemcem jinak, výpověď může být podána i bez uvedení důvodů, výpovědní lhůta je tři měsíce a počíná běžet od prvního dne měsíce následujícího po jejím doručení. Bránil se také tím, že žalobce nepodal včas proti výpovědi námitky, a proto jeho právo na přezkoumání výpovědi dle ust. § 2314 odst. 1 občanského zákoníku zaniklo. A nebylo třeba o tom žalobce ve výpovědi poučovat, jelikož se nejednalo o výpověď z nájmu bytu. 4. Toto řízení bylo dne 20. 5. 2021 k návrhu žalobce přerušeno z důvodu probíhajícího řízení u Nejvyššího správního soudu o kasační stížnosti žalobce proti rozsudku Městského soudu v Praze ze dne [datum rozhodnutí], č.j. [číslo jednací]. Stížnost byla nakonec dne 9. 11. 2022 zamítnuta. Předmětem řízení bylo opatření obecné povahy ze dne 31. 5. 2018, čj. [spisová značka] [spisová značka], kterým byla stanovena místní úprava provozu na pozemních komunikacích spočívající v umístění svislého a vodorovného dopravního značení za účelem organizování dopravy na pozemních komunikacích na území Městské části Praha 4, a to v části, která se týká pozemku parc. [číslo] v obci [obec], k. ú. [část obce] (dále jen„ OOP“). To zůstalo tedy v platnosti, neboť nebylo na základě návrhu žalobce zrušeno ani ze strany Městského soudu v Praze, ani ze strany Nejvyššího správního soudu na základě podané kasační stížnosti. O pokračování v řízení bylo rozhodnuto usnesením ze dne 17. ledna 2023. 5. Žalovaný v souvislosti s OOP – umístění svislého a vodorovného značení, se dále bránil tím, že nájemní poměr skončil dle čl. Čl. VII odst. 5 nájemní smlouvy, kde bylo sjednáno, že v případě, že příslušný silniční správní úřad vydá za trvání smlouvy změnu stanovení dopravního značení, kterým se dané parkoviště zruší, smlouva pozbývá účinnosti dnem nabytí právní moci tohoto dopravního značení. Tím, že předmětné OOP nebylo soudem žádné instance zrušeno, je stále účinné, a to od 22. 6. 2018. K tomuto datu tedy pozbyla účinnosti i předmětná nájemní smlouva, na jejímž základě byl žalobce oprávněn část pozemku ve vlastnictví žalovaného užívat. Žalobce proto nemá naléhavý právní zájem na určení neplatnosti výpovědi, jelikož nájemní poměr tak jako tak skončil. 6. Žalobce k námitce žalovaného o nedostatku naléhavého právnímu zájmu na této určovací žalobě z důvodu platnosti OOP se bránil tím, že v daném případě by ani neodpovídalo smyslu a účelu občanského soudního řízení, aby soud až na základě této nové skutečnosti nyní vyslovil závěr o nedostatku žalobcova naléhavého právního zájmu ve smyslu ust. § 80 o. s. ř. Odkazoval na rozs. Nejvyššího soudu ČR z 19. července 2005, sp. zn. 28 Cdo1137/2005. Navíc dle názoru žalobce vydáním OOP nedošlo ke zrušení předmětného parkoviště, a tím i k pozbytí účinnosti nájemní smlouvy, tak jak má na mysli ust. čl. VI. nájemní smlouvy. Pokud bude vysloveno soudem, že výpověď je neplatná, žalobce hodlá požadovat proti žalovanému náhradu škody za znemožnění užívání parkoviště. 7. Podáním doručeným soudu dne 26. 12. 2022 vzal žalobce žalobu částečně zpět, co do nároku zdržet se rušení práv žalobce jako nájemce na užívání předmětného parkoviště. Tento krok odůvodnil tím, že dne 7. 1. 2022 byla žalobci doručena nová výpověď z nájmu s tříměsíční výpovědní lhůtou, která uplynula 30. 4. 2022. Tuto výpověď žalobce již akceptoval. <b>8. Soud proto řízení v této části zastavil dle ust. § 96 odst. 2 a 3 o. s. ř. se souhlasem žalované usnesením ze dne 16. února 2023.</b> <b>9. Po provedeném dokazování soud zjistil a po právní stránce zhodnotil:</b> 10. Soud nejprve, znova, po vydané judikatuře v mezidobí, zkoumal naléhavý právní zájem žalobce na určení neplatnosti výpovědi z nájmu tak, jak vyžaduje ust. § 80 občanského soudního řádu (dále jen o. s. ř.). <b>11. Dle ust. § 80 o. s. ř., určení, zda tu právní poměr nebo právo je či není, se lze žalobou domáhat jen tehdy, je-li na tom naléhavý právní zájem.</b> <b>12. Dle ust. § 154 odst. 1 o. s. ř., pro rozsudek je rozhodující stav v době jeho vyhlášení.</b> 13. Soud na rozdíl do žalovaného dle ust. §§ 80, 154 odst. 1 o. s. ř. shledal k datu rozhodování existenci naléhavého právního zájmu žalobce na této určovací žalobě. Dle ustálené judikatury Nejvyššího soudu ČR má určovací žaloba smysl a je projednatelná pouze v případě, že její pomocí lze odstranit stav ohrožení práva či eliminovat právní nejistotu a současně nelze dosáhnout jinak nápravy nebo ochrany. Z důvodu odstranění právní nejistoty soud musel v projednávané věci vyčkat, zda nebude předmětné OOP správními soudy zrušeno, čímž by byl nastolen jiný skutkový stav ohledně trvání nájemního vztahu. Zároveň v průběhu tohoto řízení bylo soudy v obdobných věcech často rozhodováno vzájemně odchylně (např. rozs. Městského soudu v Praze čj. 19 Co 169/2019-172 ze dne 20. 11. 2019 x rozs. Městského soudu v Praze 55 Co 122/2019 ze dne 12. 6. 2019, ohledně toho, zda je o pacht či nikoliv), a v řízení vedeném u Obvodního soudu pro Prahu 4 pod sp. zn. 40 C 197/2018 mezi týmiž účastníky a na základě obdobného skutkového vztahu, týkající se pouze jiného hlídaného parkoviště, bylo teprve v průběhu tohoto řízení judikováno, že výpověď z nájmu veřejného hlídaného parkoviště vyžaduje předchozí jednoznačné schválení Radou hl. m. Prahy (zrušující rozs. NS ČR sp. zn. 26 Cdo 1784/2020-215 ze dne 22. 9. 2020 a rozs. Městského soudu v Praze čj. 19 Co 169/2019-240 ze dne 10. března 2021). 14. Za účelem právní jistoty, zda předmětná výpověď nájemní smlouvy je platná či nikoliv a napevno tak stanoveno, kdy nájemní poměr zanikl, resp. jak dlouho trval, zda skončil uplynutím výpovědní lhůty dle předmětné výpovědi ze dne 16. 3. 2018 či právní moci předmětného OOP se změnou dopravního značení, soud shledal, že je nezbytné, aby o této určovací žalobě bylo meritorně rozhodnuto. Tímto deklaratorním rozhodnutím tak bude dán závazný právní rámec pro řešení event. dalších sporů (a tím vyloučeno, aby neplatnost nemohla být řešena odchylně v rámci jiného soudního řízení pouze jako předběžná otázka), event. se předešlo případně dalším sporům o plnění. Soud přisvědčil žalobci, že v daném případě by ani neodpovídalo smyslu a účelu občanského soudního řízení, aby soud nyní vyslovil závěr o nedostatku žalobcova naléhavého právního zájmu ve smyslu § 80 o. s. ř., jestliže od zahájení řízení uběhlo více než pět let, během nichž již byly obdobné nájemní vztahy hl. m. Prahy, týkající se hlídaných parkovišť, posuzovány u různých soudů a na třech stupních soudní soustavy, z toho na druhém stupni dokonce někdy opakovaně, a jejich hodnocení se teprve nyní ustálilo (např. rozh. OS Praha 4 sp. zn. 51 C 27/2018, 51 C 165/2018, 40 C 197/2018, 11 C 218/2018, OS Praha 1 sp. zn. 27 C 46/2018, 27 C 53/2018). 15. Soud proto z důvodu prokázání naléhavého právního zájmu na takovém určení přistoupil k meritornímu rozhodnutí. <b>16. Dle ust. 3074 zák. č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (dále jen o. z.), nájem se řídí tímto zákonem ode dne nabytí jeho účinnosti, i když ke vzniku nájmu došlo před tímto dnem; vznik nájmu, jakož i práva a povinnosti vzniklé přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona se však posuzují podle dosavadních právních předpisů. To neplatí pro nájem movité věci ani pro pacht.</b>