55 C 54/2023-42 — Obvodní soud pro Prahu 4

1. Manželka se návrhem domáhala rozvodu manželství s odůvodněním, že manželé netvoří manželské resp. rodinné společenství. Dále manželka uvedla, že se rozcházejí představy manželů o společném soužití a mají rozdílné zájmy. Manželství manželů je pouze formálním svazkem. Manželství je bezdětné. Manželé spolu nevlastní žádný majetek. 2. Manželé mají zimbabwské státní občanství, jedná se proto o věc s cizím prvkem. Soud tedy musel nejprve zkoumat, zda má pravomoc spor rozhodnout. Pravomoc českých soudů věc projednat je dána § 47 zákona č. 91/2012 Sb., o mezinárodním právu soukromém. Rozhodným právem je podle § 50 ve spojení s § 49 odst. 1 zákona o mezinárodním právu soukromém právo zimbabwské. 3. Soud nařídil jednání na den 15. 6. 2023. Manžel se bez omluvy nedostavil, ačkoliv předvolání spolu s návrhem mu bylo doručeno podle § 49 odst. 4 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu (dále jen „o. s. ř.“). Dostatečná lhůta k přípravě jednání podle § 115 o. s. ř. tedy byla zachována, a soud proto věc projednal a rozhodnul podle § 101 odst. 3 bez přítomnosti manžela. 4. V posuzovaném případě po provedeném dokazování soud zjistil následující. 5. Z oddacího listu soud zjistil, že manželství manželů bylo uzavřeno dne [datum] v [anonymizováno]. Z výslechu manželky soud zjistil, že manželé spolu po dobu delší než 12 měsíců nežijí ve společné domácnosti. Z e-mailové komunikace mezi manželi bylo zjištěno, že manžel byl obeznámen s návrhem manželky na rozvod manželství a že rozvodu nebude bránit. Od výslechu manžela soud upustil, a to podle § 389 zákona č. 292/2013 Sb., o zvláštních řízeních soudních (dále jen „z. ř. s.“), neboť manžel byl po celou dobu nekontaktní. 6. Po právní stránce soud věc posoudil takto. 7. Podle oddílu 5 ve spojení s oddílem 6 zimbabwského zákona o rodině (dále též jen„ zákon o rodině“) soud manželství rozvede, jestli spolu manželé alespoň po dobu delší než 12 měsíců nežijí jako manželé. 8. Soud na základě provedeného dokazování dospěl k závěru, že manželství je hluboce, trvale a nenapravitelně rozvráceno a nelze očekávat jeho obnovení, neboť účastníci spolu po dobu delší než 12 měsíců nežijí ve společné domácnosti. Příčinu rozvratu manželství soud spatřuje v dlouhodobých sporech mezi manželi a odlišných představách o společném životě. S ohledem na shora popsaná skutková zjištění soud shledal, že v daném případě jsou podmínky pro rozvod manželství splněny. Soud proto návrhu na rozvod vyhověl a manželství účastníků rozvedl. 9. O náhradě nákladů řízení bylo rozhodnuto v souladu s § 23 zákona č. 292/2013 Sb., o zvláštním řízení soudním (dále jen „z. ř. s.“). Soud nepřiznal žádnému z účastníků právo na náhradu nákladů řízení, jelikož neshledal důvody pro jiné rozhodnutí. 10. O nákladech státu spočívajících ve výdajích na tlumočníka bylo rozhodnuto výrokem III. podle § 148 odst. 1 o. s. ř. a contrario. Tyto náklady byly totiž vynaloženy v souvislosti s právem manžela jednat před soudem ve své mateřštině (§ 18 odst. 1 o. s. ř.), které nese stát a nelze je připisovat k tíži účastníků.