60 C 415/2021 — Obvodní soud pro Prahu 4

1. Žalobkyně se žalobou domáhala po žalované zaplacení shora uvedené částky spolu s příslušenstvím, a to s odůvodněním, že žalovaná uzavřela dne 15. 9. 2016 se společností [právnická osoba], [IČO] (dále jako„ právní předchůdkyně žalobkyně“) smlouvu, kterou účastníci smlouvy označili jako„ smlouva o poskytování bankovních a dalších služeb“ (dále též jen„ smlouva“), na jejímž základě se právní předchůdkyně žalobkyně zavázala pro žalovanou zřídit a vést bankovní účet č. [bankovní účet] a žalovaná se zavázala platit právní předchůdkyni žalobkyně poplatky podle ceníku produktů a služeb pro soukromé osoby, který je součástí smlouvy. Žalovaná však v rozporu se smlouvou nezajistila na svém bankovním účtu dostatek prostředků k uhrazení smluvených poplatků, čímž došlo ke vzniku dluhu ve výši 3 188,99 Kč. Jelikož žalovaná dluh v přiměřené lhůtě nezaplatila, přistoupila právní předchůdkyně žalobkyně dne 24. 11. 2018 k odstoupení od smlouvy. Právní předchůdkyně žalobkyně postoupila smlouvou o postoupení pohledávek pohledávku na žalobkyni. Žalobkyně zaslala žalované předžalobní výzvu. 2. Žalovaná se k žalobě nevyjádřila a zůstala v řízení nečinná. 3. S ohledem na skutečnost, že soudu nebyl znám pobyt žalované, ustanovil soud žalované usnesením ze dne 29. 6. 2022, č. j. 68 C 223/2019-63, opatrovnici [příjmení] [jméno] [příjmení] [jméno], advokátku, se sídlem [adresa]. 4. V této věci jde o řízení s cizím prvkem, protože žalovaná je státním příslušníkem Slovenské republiky. Soud nejprve zkoumal, zda je dána pravomoc českých soudů k projednání této věci. Podle čl. 4 Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1215/2012 ze dne 12. prosince 2012, o příslušnosti a uznávání a výkonu soudních rozhodnutí v občanských a obchodních věcech, platí, že není-li stanoveno jinak, mohou být osoby, které mají bydliště v některém členském státě, bez ohledu na svou státní příslušnost žalovány u soudů tohoto členského státu. 5. Soud ve věci na den 1. 2. 2023 nařídil jednání, ke kterému se dostavil právní zástupce žalobkyně a opatrovnice žalované. Opatrovnice žalované namítala, že není dostatečně jasné, z čeho vznikly neuhrazené poplatky a zároveň uvedla, že žalobkyně nedoložila doručenky, které by prokazovaly, že bylo žalované doručováno odstoupení od smlouvy a předžalobní upomínka. Žalobkyně byla podle § 118 odst. 1 zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád (dále též jen „o. s. ř.“) poučena o tom, že neunesla břemeno tvrzení. Žalobkyně na jednání svá tvrzení a důkazy doplnila. 6. Předmětem řízení je peněžité plnění nepřevyšující částku 10 000 Kč, proto soud uvedl v odůvodnění rozsudku podle § 157 odst. 4 o. s. ř. pouze závěr o skutkovém stavu a stručné právní posouzení věci. 7. Po provedeném dokazování má soud za prokázaný tento skutkový stav. 8. Dne 15. 9. 2016 uzavřela právní předchůdkyně žalobkyně s žalovanou smlouvu o poskytování bankovních a dalších služeb, jejíž nedílnou součástí byly mimo jiné všeobecné obchodní podmínky, ceník a produktové podmínky. Na základě uzavřené smlouvy právní předchůdkyně žalobkyně zřídila žalované běžný účet. Žalovaná se zavázala platit právní předchůdkyni žalobkyně za zřízení a vedení účtu poplatky ve výši stanovené ceníkem, přičemž za tímto účelem měla žalovaná povinnost zajistit na svém bankovním účtu dostatečný peněžní zůstatek, aby mohly být tyto poplatky strženy. Žalovaná nezajistila na svém bankovním účtu dostatečný peněžní zůstatek k úhradě poplatků, čímž jí vznikl dluh ve výši 3 188,99 Kč. Žalovaná dlužnou částku nezaplatila, a proto právní předchůdkyně žalobkyně dne 24. 11. 2018 odstoupila od smlouvy. Právní předchůdkyně žalobkyně postoupila předmětnou pohledávku na žalobkyni. Žalobkyně zaslala žalované předžalobní výzvu. 9. Po právní stránce soud věc posoudil následovně. 10. Jelikož předmětem řízení je nárok vyplývající ze závazkového vztahu, aplikoval soud pro určení rozhodného práva nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 593/2008 ze dne 17. 6. 2008, o právu rozhodném pro smluvní závazkové vztahy (Řím I), přičemž rozhodným právem je právo české. 11. Aktivní legitimace žalobkyně ve věci je dána podle § 1879 an. zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (dále jen o. z.“), protože předmětná pohledávka na ni byla právní předchůdkyní žalobkyně postoupena. 12. Mezi právní předchůdkyní žalobkyně a žalovanou byla platně uzavřena smlouva o účtu podle § 2662 a násl. o. z., na jejímž základě se právní předchůdkyně žalobkyně zavázala žalované zřídit a vést účet a žalovaná se zavázala udržovat na účtu kladný zůstatek. Pro případ vzniku záporného debetního zůstatku byla žalovaná povinna tento záporný debetní zůstatek vyrovnat. Žalované vznikl záporný debetní zůstatek ve výši 3 188,99 Kč, který však i přes výzvu právní předchůdkyně žalobkyně nevyrovnala, a proto právní předchůdkyně žalobkyně od smlouvy odstoupila. Žalovaná netvrdila ani neprokázala, že by na dlužnou částku uhradila něčeho víc, než tvrdila žalobkyně, čímž neunesla břemeno tvrzení ani břemeno důkazní. Soud proto žalobě v plném rozsahu vyhověl a uložil žalované zaplatit žalovanou částku. 13. K námitce opatrovnice žalované, že není zřejmé, jestli žalobkyně zaslala žalované předžalobní upomínku soud uvádí, že zákonné ustanovení nevyžaduje, aby byla předžalobní upomínka žalované straně doručena doporučeným způsobem. Žalobkyně v daném případě soudu doložila předžalobní upomínky spolu se seznamem jejich odeslání, přičemž předžalobní upomínka byla odeslána na všechny jí známé adresy žalované. K tomu soud okrajově odkazuje na judikaturu Nejvyššího soudu ČR reprezentovanou např. rozhodnutím ze dne 19. 2. 2015, sp. zn. 29 Cdo 4388/2013, dle něhož:„ nebude absence výzvy podle ustanovení § 142a o. s. ř. zásadně důvodem pro nepřiznání náhrady nákladů řízení v případech, kdy žalovaný (dlužník) ani po doručení žaloby dluh nezaplatí, popřípadě jinak nepřivodí jeho zánik (viz např. započtením). Není-li totiž dlužník ochoten (nebo schopen) existující dluh ve lhůtě odpovídající ustanovení § 142a o. s. ř. zaplatit (respektive jinak„ zajistit“, aby věřitel dosáhl účelu, pro který podal žalobu o zaplacení, jinak - srov. např. ustanovení § 71a zákona č. 358/1992 Sb., o notářích a jejich činnosti /notářský řád), není dán sebemenší důvod sankcionovat„ pochybení“ věřitele, jde-li o absenci předžalobní výzvy k plnění.“ V daném případě je tedy nezbytné přihlédnout i k dalším okolnostem konkrétní věci, zejména pak k povaze (a výši) uplatněné pohledávky, k postoji dlužníka k uplatněné pohledávce, jakož i k reakci dlužníka na zahájení soudního řízení a doručení žaloby. 14. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 o. s. ř. tak, že přiznal žalobkyni, jež byla v řízení zcela úspěšná, nárok na náhradu nákladů řízení v částce 3 662 Kč Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce 1 000 Kč a nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle § 6 odst. 1 a § 14b vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, (dále jen „a. t.”) z tarifní hodnoty ve výši 3 188,99 Kč sestávající z částky 200 Kč za každý ze tří úkonů právní služby realizovaných před podáním návrhu ve věci a z částky 1 000 Kč za jeden úkon uvedený v § 11 odst. 1 a. t. realizovaný po podání návrhu ve věci včetně tří paušálních náhrad výdajů po 100 Kč dle § 14b odst. 5 písm. a) a. t. a paušální náhrady výdajů ve výši 300 Kč dle § 14b odst. 5 písm. b) a. t. a daň z přidané hodnoty ve výši 21 % z částky 2 200 Kč ve výši 462 Kč. 15. Soud aplikoval § 14b a. t., neboť předmětem řízení je peněžité plnění, jehož hodnota nepřevyšuje 50 000 Kč, a toto řízení bylo zahájeno návrhem podaným na ustáleném vzoru uplatněném, jak je soudu známo z jeho činnosti, u zdejšího soudu opakovaně touž žalobkyní ve skutkově i právně obdobných věcech. 16. Ve výroku III. soud přiznal ustanovené opatrovnici žalované za poskytnuté právní služby odměnu ve výši 4 719 Kč, která se skládá z následujících úkonů podle § 11 odst. 1 a. t. (převzetí a příprava zastoupení, vyjádření ze dne 13. 9. 2022 a účast na jednání soudu dne 1. 2. 2023), náleží jí podle § 7 a. t. odměna za zastupování žalované stanovená z tarifní hodnoty (3 188,99 Kč) stanovené podle § 7 a. t. ve výši 1 000 Kč za jeden úkon, tj. celkem 3 000 Kč (1 000 Kč x 3). Opatrovnici dále náleží částka 900 Kč jako náhrada hotových výdajů podle § 13 odst. 4 a. t. (3 x režijní paušál po 300 Kč). Opatrovnice je plátcem DPH, proto jí soud přiznal DPH ve výši 21 % z částky 3 900 Kč.