4 T 198/2023-224 — Obvodní soud pro Prahu 4

1. Z důkazů provedených v hlavním líčení soud zjistil a má za prokázaný shora uvedený skutkový stav.2. Obžalovaná , Jméno zainteresované osoby 0/0, u hlavního líčení v prvé řadě vyjádřila nad událostí lítost. Dále uvedla, že před přechodem zastavila a nechala přejít všechny lidi, které viděla. Když nikoho neviděla, tak se rozjela. Poškozenou neviděla. Ona tam nečekaně vběhla. Sama poškozená pak prohlásila policistům, kteří přijeli na místo, že viděla, že se obžalovaná rozjíždí a myslela si, že to stihne. Obžalovaná se tedy rozjela a najela jí levým kolem na část pravé nohy. Okamžitě zastavila, vyskočila, aby zjistila, co se stalo, poškozené upadla. Obžalovaná chtěla couvnout, aby jí nohu uvolnila, ale ona mezitím vstala, nohu si vyndala sama a přešla na druhý chodník. Pak na obžalovanou křičela, že se nic nestalo, že je všechno v pořádku, ale v pruhu vzadu stála Městská policie, která to viděla. Také řekli, že viděli, jak tam poškozená vběhla a řekli jí, ať se vrátí, že se to musí vyšetřit. Zavolali státní policii, sanitku. Poškozená se vrátila, ztotožnili ji a ona policistům, kteří přijeli opět řekla, že viděla, že se obžalovaná rozjíždí, ale že si myslela, že to stihne. Obžalovaná je tedy přesvědčena, že tomu střetu nemohla zabránit. Řízení se věnovala, a lidi nechala přejít a poškozenou skutečně neviděla. I přes uvedené chce převzít odpovědnost za to, co se stalo. Jediné, o co prosila, aby jí nebyl ukládán trest zákazu řízení, protože v centru Prahy má malou vinárničku, kterou z větší části zásobuje sama, jezdí v noci, má otevřeno do půlnoci a má u sebe i tržbu. Pohyb po Karlově náměstí není vhodný. Nebrání se odpovědnosti, ale zákaz řízení by byl zničující. Má rok před důchodem, jinde by ji nezaměstnali. Ve vinárně nemá personál, je tam sama. Je to maličké, 53 metrů čtverečních. Těžké věci jí vozí, ale není tam sklep, tak si nemůže objednat zboží, protože to není kam dát. Musí si vše přivézt, jsou to maličkosti, ale musí si pro ně dojet. I kdyby to nějak zařídila, tak to ježdění v noci, jezdí denně kolem 1-2 hodiny domů. Dále se stará o svého bratra, který je rok a půl v nemocnici u , jméno FO, na , Anonymizováno, ve vegetativním stavu a denně tam jezdí, má tam určené hodiny od 10:30-13:00 aby na něm prováděla stimulaci a rehabilitovala s ním. Kdyby tam nejezdila, tak by nežil. Má na to potvrzení, že tam denně jezdí. Bydlí v , adresa, není daleko, ale chodí spát pozdě, a když tam má být v půl 11, tak se musí dát do pořádku, musí tam dojet, jsou tam určené hodiny od 10:30-13:00 hodin, ve 13 odchází a ve 14 otevírá, tak by to nestihla. Nemocnice uvedla hodiny, kdy tam může. Je to dlouhodobá intenzivní ošetřovatelská péče a je šest pacientů a každý má určené hodiny. Má to schválně dopoledne, protože ve 14 otevírá a je tam do noci. Auto jí hodně pomáhá a hlavně v noci se bojí. Jezdí od 18ti let, ale nemá přestupek, možná parkování, ale jinak nic závažného. Neměla v minulosti žádný přestupek, co se týče řízení. Snažila se s poškozenou nějak spojit a mimosoudně škodu uhradit, ale telefon, který ona udala na policii, tak nefunguje. Hledala jí doma na adrese, kterou uvedla, byla ta 2x, sousedů se ptala, na zvoncích není, nespojila se s ní. Je ochotna škodu uhradit. Nebrání se trestu, přebírá odpovědnost, ale zákaz řízení by byl pro ni zničující. Škodu pojišťovně uhradila.3. Ze znaleckého posudku z oboru zdravotnictví, odvětí soudního lékařství ke zranění poškozené na čl. 70-79 spisu bylo zjištěno, že poškozená utrpěla poranění spočívající v pohmoždění chodidla levé nohy a levého kotníku a pohmoždění levého lýtka. Obvyklou dobu léčení takového poranění lze odhadnout na 3-4 týdny včetně rehabilitace. Omezení v obvyklém způsobu života lze spatřovat zejména v chůzi, kdy musela používat berle. Toto zranění si vyžádalo lékařské ošetření a znesnadňovalo poškozené obvyklý způsob života po dobu delší než 1 týden a kratší než 6 týdnů.4. Dále byl dle § 213 odst. 2 tr. řádu u hlavního líčení přehrán kamerový záznam založený ve spise na CD přiloženém na čl. 22 spisu, ze kterého je patrno, že obžalovaná se blíží k přechodu pro chodce, nijak před ním nezastavuje ani nezpomaluje, následně s vozidlem prudce zastaví, vystoupí, vrátí se do vozidla a couvne. Samotný střet vidět není, neboť výhled zakrývá sloup veřejného osvětlení.5. Soud u hlavního líčení provedl zejm. následující listinné důkazy, z nichž učinil níže uvedená skutková zjištění.- Z úředního záznamu PČR na čl. 20 spisu bylo zjištěno, že u obžalované a poškozené byla po nehodě provedena dechová zkouška na přítomnost alkoholu v krví s negativním výsledkem.- Z úředního záznamu MP hl. m. Prahy na čl. 21 spisu bylo zjištěno, že v době nehody se na místě nacházela hlídka Městské policie, která poté, co zaregistrovala poškozenou ležící na zemi, se ujala řešení situace do příjezdu PČR, kterou k nehodě zavolala. Ani jeden ze dvou strážníku Městské policie nezaregistrovali, jak ke střetu poškozené s vozidlem obžalované došlo.- Z protokolu o nehodě, včetně plánku a fotodokumentace na čl. 23-35 spisu bylo zjištěno, že je zachyceno místo, kde se nehoda stala, kdo byl řidičem, kdo poškozeným. Nehoda se stala za denního světla a nesnížené viditelnosti v ulici , jméno FO, , u křižovatky s ulicí , Anonymizováno, . , jméno FO, je jednosměrná od , adresa, o jednom jízdním pruhu. V místě dopravní nehody se nachází přechod pro chodce vyznačený vodorovnou dopravní značkou. , adresa, nehody je přehledné a rozhledovým poměrům nebránily žádné překážky trvalého charakteru. Veškeré dopravní značení bylo nepoškozené a pro řidiče dobře viditelné. Nehoda je zachycena na kamerovém záznamu městského kamerového systému.- Z připojení , právnická osoba, čl. 58 spisu a vyčíslení škody na čl. 63 spisu bylo zjištěno, že poškozená , Anonymizováno, se připojila s nárokem na náhradu škody v částce , částka, představující náklady za vynaložené lékařské služby poskytnuté poškozené, což doložila podrobným vyčíslením škody.- Z lékařské zprávy na čl. 80-83 spisu bylo zjištěno, že poškozená byla ošetřena po dopravní nehodě dne , datum, ve Všeobecné fakultní nemocnici v Praze.K osobě obžalované bylo zjištěno- Z výpisu bodového hodnocení řidiče na čl. 90 spisu a evidenční karta řidiče čl. 93 spisu bylo zjištěno, že ke dni , datum, měla obžalovaná 0 bodů s tím, že v minulosti se dopustila drobných přestupků za 1 až 2 body, které byly již odečteny.- Z opisu evidence přestupků na čl. 92 spisu bylo zjištěno, že v tomto nemá obžalovaná žádný záznam.- Z opisu rejstříku trestů na čl. 216 spisu bylo zjištěno, že obžalovaná nebyla dosud soudně trestána.Pokud jde o výpověď poškozené O. , jméno FO, , tak soudu se opakovaně nepodařilo ani prostřednictvím policejních orgánů zajistit její účast u hlavního líčení, když na adresách, které měl soud k dispozici se nezdržuje a aktuální místo pobytu se nepodařilo zajistit, a obžalovaná nedala souhlas se čtením úředního záznamu o podaném vysvětlení z přípravného řízení.6. Na základě zhodnocení všech provedených důkazů, které soud ve smyslu § 2 odst. 6 tr. řádu hodnotil jednotlivě i v jejich souhrnu, s ohledem na všechny okolnosti případu a § 2 odst. 5 tr. řádu, a na základě náležitého zjištění skutkového stavu věci, dospěl soud k následujícím závěrům.7. Obžalovaná u hlavního líčení svou vinu popřela, resp. vyjádřila nad svým jednáním lítost s tím, že je však přesvědčena o tom, že poškozená jí před vozidlo vběhla a ona neměla možnost střetu s ní zabránit. Obžalovaná se snažila poukazovat na to, že sama poškozená měla tvrdit, že na přechod vběhla a že toto měli tvrdit i na místě přítomní příslušníci Městské policie. Tato tvrzení obžalované se však neprokázala. Pokud jde o příslušníky Městské policie, tak z úředního záznamu je patrno, že neviděli přímo střet poškozené a obžalované, ale až to, jak poškozená leží na zemi. Co se týče údajného tvrzení poškozené o tom, že sama vběhla před vozidlo obžalované, tak toto z obsahu spisového materiálu nevyplývá. Poškozenou se opakovaně nepodařilo zajistit pro účely její výpovědi u hlavního líčení a obžalovaná nedala souhlas se čtením jejího podání vysvětlení z z přípravného řízení. Nicméně byl u hlavního líčení přehrán kamerový záznam částečně zachycující průběh dopravní nehody a tímto bylo prokázáno, že ačkoli samotný střet poškozené a obžalované se nepodařil zachytit, neboť jej zakrýval sloup veřejného osvětlení, tak je ze záznamu patrno, jak se obžalovaná blíží k přechodu pro chodce, nijak před ním nezastavuje ani nezpomaluje, následně s vozidlem prudce zastaví, vystoupí, vrátí se do vozidla a couvne. Z uvedeného je tedy patrno, že obžalovaná v blízkosti přechodu pro chodce neprojevila dostatečnou míru opatrnosti potřebnou pro to, aby zabránila střetu. Je přitom zjevné, že v blízkosti přechodu pro chodce a v blízkosti tramvajové zastávky se s velkou pravděpodobností vyskytuje větší množství chodců a je třeba se dostatečně přesvědčit o tom, zda řidič svou jízdou chodce neohrožuje, což obžalovaná neuskutečnila a tím pádem došlo ke střetu poškozené, kterou by