§ 229 trestní řád – Odkázání poškozeného na řízení ve věcech občanskoprávních
Zákon o trestním řízení soudním (trestní řád) · 141/1961 Sb. · účinné od 1. 7. 2021 · Trestní právo · neoficiální nadpis
Stručně: Paragraf 229 trestního řádu stanoví, kdy soud v trestním řízení neodkáže poškozeného s jeho nárokem na náhradu škody nebo bezdůvodného obohacení na občanskoprávní řízení, a to buď proto, že pro rozhodnutí chybí podklady, nebo by to protáhlo trestní řízení, nebo pokud je nárok přiznán jen zčásti, anebo pokud je obžalovaný zproštěn obžaloby. (§ 229 zákona č. 141/1961 Sb., trestní řád, znění účinné od 1. 7. 2021)
Klíčová fakta
- Týká se: soud, poškozený
- Judikatura: na § 229 odkazuje 10 006 soudních rozhodnutí (NS, ÚS, NSS)
- Účinnost: znění účinné nejméně od ; novela předpisu účinná od 1. 1. 2027 tento § nemění
- Zdroj: e-Sbírka, 141/1961 Sb.
(1) Není-li podle výsledků dokazování pro vyslovení povinnosti k náhradě škody nebo nemajetkové újmy v penězích nebo k vydání bezdůvodného obohacení podklad nebo bylo-li by pro rozhodnutí o povinnosti k náhradě škody nebo nemajetkové újmy v penězích nebo k vydání bezdůvodného obohacení třeba provádět další dokazování, jež by podstatně protáhlo trestní řízení, soud odkáže poškozeného na řízení ve věcech občanskoprávních, popřípadě na řízení před jiným příslušným orgánem.
(2) Na řízení ve věcech občanskoprávních, popřípadě na řízení před jiným příslušným orgánem odkáže soud poškozeného také se zbytkem jeho nároku, jestliže mu nárok z jakéhokoli důvodu přizná jen zčásti.
(3) Jestliže soud obžalovaného obžaloby zprostí, odkáže poškozeného s jeho nárokem na náhradu škody nebo nemajetkové újmy v penězích nebo na vydání bezdůvodného obohacení vždy na řízení ve věcech občanskoprávních, popřípadě na řízení před jiným příslušným orgánem.
Srozumitelný výklad
Co to znamená v praxi
- Pokud soud nemá dostatek důkazů pro rozhodnutí o náhradě škody nebo bezdůvodného obohacení, nebo by jejich získání příliš protáhlo trestní řízení, odkáže poškozeného na civilní soud.
- Jestliže soud přizná poškozenému nárok na náhradu škody nebo bezdůvodného obohacení jen zčásti, se zbytkem nároku ho odkáže na civilní řízení.
- V případě, že je obžalovaný zproštěn obžaloby, poškozený se svým nárokem na náhradu škody nebo bezdůvodného obohacení musí vždy obrátit na civilní soud.
- Trestní soud se tedy nezabývá náhradou škody nebo bezdůvodného obohacení, pokud by to bylo příliš složité, časově náročné, nebo pokud obžalovaný není shledán vinným.
Na co si dát pozor
- Poškozený by měl být připraven na to, že i když uplatní svůj nárok v trestním řízení, může být s ním nakonec odkázán na civilní soud.
- V případě zproštění obžaloby je vždy nutné uplatnit nárok na náhradu škody nebo bezdůvodného obohacení v samostatném civilním řízení.
Generováno z textu ustanovení, orientační – nenahrazuje radu advokáta.
Judikatura k § 229
Jak soudy aplikují § 229
Podle § 229 odst. 1 tr. ř. byly poškozené Š. R., a AAAAA (pseudonym), odkázány s uplatněnými nároky na náhradu způsobené škody na řízení ve věcech občanskoprávních.
Zdravotní pojišťovna ministerstva vnitra a poškozená K. K. byly podle § 229 odst. 1 tr. ř. se svými nároky na náhradu škody odkázány na řízení ve věcech občanskoprávních.
Poškozená Všeobecná zdravotní pojišťovna ČR byla s nárokem na náhradu škody podle § 229 odst. 1 tr. ř. odkázána na řízení ve věcech občanskoprávních.