§ 229 TR – Není-li podle výsledků dokazování pro vyslovení povinnosti…
Zákon o trestním řízení soudním (trestní řád) · 141/1961 Sb. · § 229 · Trestní právo
Stručně: Paragraf 229 trestního řádu stanoví, kdy soud v trestním řízení neodkáže poškozeného s jeho nárokem na náhradu škody nebo bezdůvodného obohacení na občanskoprávní řízení, a to buď proto, že pro rozhodnutí chybí podklady, nebo by to protáhlo trestní řízení, nebo pokud je nárok přiznán jen zčásti, anebo pokud je obžalovaný zproštěn obžaloby.
§ 229
(1) Není-li podle výsledků dokazování pro vyslovení povinnosti k náhradě škody nebo nemajetkové újmy v penězích nebo k vydání bezdůvodného obohacení podklad nebo bylo-li by pro rozhodnutí o povinnosti k náhradě škody nebo nemajetkové újmy v penězích nebo k vydání bezdůvodného obohacení třeba provádět další dokazování, jež by podstatně protáhlo trestní řízení, soud odkáže poškozeného na řízení ve věcech občanskoprávních, popřípadě na řízení před jiným příslušným orgánem.
(2) Na řízení ve věcech občanskoprávních, popřípadě na řízení před jiným příslušným orgánem odkáže soud poškozeného také se zbytkem jeho nároku, jestliže mu nárok z jakéhokoli důvodu přizná jen zčásti.
(3) Jestliže soud obžalovaného obžaloby zprostí, odkáže poškozeného s jeho nárokem na náhradu škody nebo nemajetkové újmy v penězích nebo na vydání bezdůvodného obohacení vždy na řízení ve věcech občanskoprávních, popřípadě na řízení před jiným příslušným orgánem.
Paragraf 229 trestního řádu stanoví, kdy soud v trestním řízení neodkáže poškozeného s jeho nárokem na náhradu škody nebo bezdůvodného obohacení na občanskoprávní řízení, a to buď proto, že pro rozhodnutí chybí podklady, nebo by to protáhlo trestní řízení, nebo pokud je nárok přiznán jen zčásti, anebo pokud je obžalovaný zproštěn obžaloby.
Co to znamená v praxi
Pokud soud nemá dostatek důkazů pro rozhodnutí o náhradě škody nebo bezdůvodného obohacení, nebo by jejich získání příliš protáhlo trestní řízení, odkáže poškozeného na civilní soud.
Jestliže soud přizná poškozenému nárok na náhradu škody nebo bezdůvodného obohacení jen zčásti, se zbytkem nároku ho odkáže na civilní řízení.
V případě, že je obžalovaný zproštěn obžaloby, poškozený se svým nárokem na náhradu škody nebo bezdůvodného obohacení musí vždy obrátit na civilní soud.
Trestní soud se tedy nezabývá náhradou škody nebo bezdůvodného obohacení, pokud by to bylo příliš složité, časově náročné, nebo pokud obžalovaný není shledán vinným.
Na co si dát pozor
Poškozený by měl být připraven na to, že i když uplatní svůj nárok v trestním řízení, může být s ním nakonec odkázán na civilní soud.
V případě zproštění obžaloby je vždy nutné uplatnit nárok na náhradu škody nebo bezdůvodného obohacení v samostatném civilním řízení.